Rozhodnutí Joea Bidena povolit Ukrajině používat rakety dlouhého doletu na cíle v ruském zázemí a poskytnutí kontroverzních protipěchotních min jsou podle deníku zapříčiněny hrozícím jednáním o míru, na které bude po svém nástupu do Bílého domu tlačit zvolený prezident Donald Trump. Biden se snaží, aby Ukrajina v závěru války získala co nejpevnější vyjednávací pozici. A to navzdory tomu, že Ukrajina je na tom podle deníku nejhůře od počátku konfliktu.

„Mnoho amerických představitelů nyní připouští, že během několika měsíců by mohla být Ukrajina dotlačena k jednání s Ruskem o ukončení války a že by mohla být nucena vzdát se území,“ píše Washington Post.

Bidenovo rozhodnutí uvítali evropští politici. Ale zároveň připojili kritiku, že Biden měl Ukrajinu tímto krokem podpořit již dávno. Kdyby k tomu došlo, Ukrajina by teď nebyla v tak svízelné situaci. Ovšem Joe Biden se, podobně jako německý kancléř Olaf Scholz, odvolával na to, že nechce eskalovat konflikt.

Kurt Volker, který sloužil jako americký velvyslanec při NATO za prezidenta George W. Bushe a byl zvláštním vyslancem na Ukrajině během Trumpova prvního funkčního období, řekl, že Bidenovo povolení přišlo „zoufale pozdě“. Zkonstatoval, že svou politikou Joe Biden dal Moskvě volnou ruku v konfliktu. Američané se bojí eskalace, mysleli si podle Volkera Rusové, máme tedy volné pole působnosti. A to podle něho byla chyba končící administrativy.

Biden ovšem nechtěl eskalovat konflikt, aby nedošlo na použití jaderných zbraní, píše Washington Post. Biden se řídil tím, jak se vyvíjela situace na bojišti a povoloval dodávky nových a silnějších zbraní, když to vývoj konfliktu vyžadoval. Deník také poznamenal, že povolení pro užití raket dalekého doletu proběhlo na konci října, tedy ještě před prezidentskými volbami, které vyhrál Donald Trump. Po volbách v této otázce Joe Biden žádné další rozhodnutí, které by ovlivnilo situaci na bojišti, neučinil, tvrdí deník.

Američtí představitelé jsou silně znepokojeni nasazením severokorejských jednotek o počtu 10 tisíc mužů a možným dalším navýšením počtu vojáků na pomoc Rusku. Další znepokojení pak u Američanů vyvolává vojenská strategie ukrajinských sil, které se zaměřily převážně na udržení ruské Kurské oblasti, kterou Ukrajina dobyla letos v srpnu. Ale zároveň u toho Ukrajinci ztratili iniciativu na východě území, kde ruské síly vítězí den co den a odsouvají tak ukrajinskou obranu stále hlouběji do ukrajinského vnitrozemí.

Smlouvy mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vojenské i ekonomické pomoci končí během příštího roku. Bidenova administrativa podle deníku zcela rezignovala na možnou kontinuitu Trumpovy politiky v další podpoře. A to i s ohledem na to, že Donald Trump prohlásil, že konflikt ukončí do 24 hodin.

Deník poukazuje i na to, že Biden označil pomoc Ukrajině za zásadní úspěch své zahraniční politiky. V roce 2022 dokonce prohlásil, že Vladimir Putin „nemůže zůstat u moci“. Ovšem Biden odchází do politického důchodu a Vladimir Putin v Rusku stále vládne. A navíc do Bílého domu po Bidenovi nastupuje prezident, který vůči Rusku a Putinovi neužívá tak silná slova.

Podle Ivo Daaldera, bývalého velvyslance u NATO za prezidenta Baracka Obamy a předsedy Chicagské rady pro globální záležitosti, za opatrnost stran pomoci Ukrajině může Bidenovo přesvědčení z dob studené války. „Odradila ho vyhlídka na eskalaci s Ruskem. Jeho pohled na studenou válku byl, že jedinou věcí, které se chcete za každou cenu vyhnout, je přímá vojenská konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem,“ řekl deníku Daalder.

Stejně, jako Biden nechtěl do listopadu letošního roku povolit použití raket dalekého doletu, zdráhal se poskytnout Ukrajině tanky Abrams. Ty Ukrajině poskytl až v lednu 2023. Podobně odmítal s argumentem o eskalaci podpořit Ukrajinu poskytnutím stíhaček F-16, ač o ně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mnohokrát žádal. F-16 dostala Ukrajina až v květnu roku 2023.

„Bidenovi spolupracovníci říkají, že prezident projevil náležitou opatrnost vzhledem k nepřijatelnému riziku jaderného konfliktu a říkají, že jeho rozhodnutí byla řízena mnohem více politikou než strachem z eskalace. Bidenovi poradci bagatelizují představu, že dřívější poskytnutí zbraní by výrazně ovlivnilo průběh války,“ píše deník.

S tím zásadně nesouhlasí část evropských politiků, kteří viní USA z toho, že sice udělali pro Ukrajinu dost, aby mohla bojovat, ale málo, aby mohla zvítězit. Přesto i na evropské straně je jistá zdrženlivost a pochopení pro Bidenovy kroky, které neměly vést k přímému konfliktu s protivníkem s jadernými zbraněmi.

To podporují i zpravodajské služby, které v září 2022 informovaly, že Rusko je připravené použít jaderné zbraně. Už v tu dobu byl na Bidena veden nátlak, aby Ukrajině poskytl rakety dlouhého doletu ATACMS. A právě s ohledem na hrozbu použití jaderných zbraní Biden rakety nepovolil. 

Psali jsme:

Rusové přeskočí břeh a Ukrajinci se brání ve škole, než pak raději utečou. Tak nyní vypadá válka

Němci „vyřešili“ krizi. Budou dotovat elektroauta

Proč nejsou plné ulice lidí? Jan Hnízdil naléhavě

Covid jako demoverze totality: Ondřej Vašíček odvážně o stále živých důsledcích pandemie