Investigativní novinář Daniel Greenfield, autor se zaměřením na radikální levici a islámský terorismus, se zabýval útoky kyselinou v muslimských no-go zónách Londýna a v té souvislosti s hořkou ironií konstatuje, že šplíchance kyseliny jsou testem multikulturalismu. „Ten palčivý pocit na tváři je vzrušující pocit korozivního multikulturalismu rozežírajícího britské komunity,“ varuje autor.

Připomíná, že zákazem střelných zbraní, nožů, čističů odpadů a pštrosích per se problém nevyřeší. Omylem kontroly zbraní, kontroly nožů a kontroly žíravin je to, že neživé předměty nezabíjejí lidi. Zbraně po sobě navzájem nestřílejí. Nože se nevytahují za bílého dne z pochvy a nebodají náhodné kolemjdoucí. Láhve s kyselinou neklepou na auta, aby postříkaly cestující poté, co stáhnou boční okénko.

Daniel Greenfield tvrdí, že imigrace importuje útoky kyselinou do Velké Británie stejně tak, jako dováží gangy muslimských mužů bodajících servírky v restauracích a přitom křičících: „Toto je pro Alláha“. Vraždy v Londýně jsou stejně jako vraždy ve většině velkých amerických měst způsobeny násilím mezi gangy. Za střelbou, pobodáními a útoky kyselinou jsou gangy. Mnoho z těchto gangů je tvořeno první a druhou generací migrantů z muslimského světa. Vězení ve Spojeném království jsou přecpané odsouzenými muslimy. A tyto zločinecké gangy dodávají přirozeně rekruty islámskému terorismu, podobně jako se to děje v Iráku a v Sýrii.