„Když dojde k nějakému maléru, tak se vlastně nikdy nic nedozvíme, všechno to nějakým způsobem vyprchá. Takto by ta skupina lidí, kteří by měli všeobecnou důvěru společnosti, byli by bezúhonní a měli by bezpečnostní prověrku, tak když prohlásí, že skutečně k ničemu nedošlo, tak to může pomoci všem,“ obhajoval nezávislé prošetřování tajných služeb. Naopak jako nesmyslné označil, aby v tomto orgánu seděli náměstci ministerstev. „To není nezávislá kontrola, to je opět dohled politiků,“ argumentoval. Jako ideálního člena pro takovou komisi si představoval zesnulého novináře Karla Pacnera. „Požíval důvěry, byl to prostě čestný a loajální člověk,“ řekl o něm.