Pelz v rozhovoru pro server Securitymagazin.cz analyzoval rok válčení na Ukrajině a podle jeho ověřených zdrojů je prý vše jinak, než jak se nám snaží namluvit média a politici na Západě. „Budu vycházet z ověřitelných skutečností včetně historického vývoje, který je pro dnešní situaci určující,“ spustil Pelz a svoji analýzu začal v roce 2014 po anexi Krymu a přijetí minských dohod.

„Během osmi let si střety s vládní ukrajinskou armádou vyžádaly na východě Ukrajiny přes čtrnáct tisíc obětí. Je možné konstatovat, že role Ruské federace byla v tomto období sice významná, ale zlomové události neiniciovala, pouze na ně reagovala,“ tvrdí Pelz.

Týdny předcházející zahájení „speciální vojenské operace“ byly podle něj charakteristické hromaděním vojenské síly jak u hranic Ruska, tak Ukrajiny v blízkosti Doněcké lidové a Luhanské lidové republiky. „Iniciativu Rusko poprvé převzalo, zatím pouze diplomatickou, když v prosinci 2021 předalo vládě USA a vedení NATO návrh smlouvy o vzájemných bezpečnostních zárukách, doprovozených varováním, že pokud USA nebudou adekvátně reagovat, Ruská federace bude nucena přikročit k blíže neurčeným opatřením vojensko-technického charakteru,“ vysvětluje Pelz, že Rusko jen od Západu žádalo bezpečnostní záruky.

„Je třeba mít na paměti, že již 12. února 2015 byly přijaty minské dohody II., které ukládaly ukrajinské vládě a představitelům DLR a LLR, aby okamžitě vyhlásily příměří. Mezi dalšími body ukládaly ukrajinské vládě, aby provedla ústavní změny ve smyslu decentralizace státu a ve spolupráci s DLR a LLR vypracovala formu autonomie pro DLR a LLR,“ pokračuje Pelz s tím, že garanty minských dohod byly západní státy jako Francie a další.

Představitelé těchto zemí včetně Německa nebo USA prý dohody ignorovali a místo toho pomalu vyzbrojovali Ukrajinu. „Celých sedm let tedy garanti minské smlouvy ignorovali rozhodnutí RB OSN. Z nedávných vyjádření Angely Merkelové, Francoise Hollanda a Petra Porošenka víme, že to nemysleli vážně, byla to jen lest na Putina s cílem silně vyzbrojit Ukrajinu,“ má jasno Pelz.

To si podle něj Rusko oprávněně vysvětlilo jako přípravu na napadení separatistických republik a samotného Ruska. „Byli v tom utvrzeni, když v polovině února 2022 násobně zesílilo ostřelování oblastí DLR a LLR ze strany ukrajinské armády. Další důkazy těchto úmyslů viděli Rusové již řadu let přímo v některých vyjádřeních představitelů vlády USA i řady západních politologických institutů,“ říká generál Pelz.

Cíle ruské „speciální vojenské operace“ proto podle Pelze byly správně nastaveny tak, aby se zachránilo rusky mluvící obyvatelstvo na východní Ukrajině v intencích minských dohod. Také prý šlo o zabránění USA rozmístit střely schopné nosit jaderné hlavice v blízkosti Ruska a zabránění vstupu Ukrajiny do NATO a v neposlední řadě o snahu Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

„První cíle byly splněny, poslední dva body mně nejsou zcela zřejmé, demilitarizace v prvních týdnech operace patrně znamenala něco jiného než teď, po roce. Nyní jde asi o to, ozbrojené síly Ukrajiny zcela zničit. Zdá se, že od toho nejsme daleko,“ tvrdí Pelz.