Poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že vojenská pomoc poskytovaná Spojenými státy začala přicházet na frontovou linii, ale bude trvat „týdny“, než postupné zvyšování vojenské pomoci poskytované USA dosáhne „kritických objemů“. Podoljak pro agenturu Bloomberg prohlásil, že „ruské síly se snaží zabrat co největší část ukrajinského území ve snaze donutit spojence Kyjeva, aby souhlasili se zastavením bojů předtím, než dodávky zbraní zaplní klíčovou mezeru“.

Zdůraznil, že Ukrajinci nutně potřebují získat povolení spojenců k využití západních zbraní proti vojenským základnám v Rusku.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že západní představitelé stále více naznačují, že podporují právo Ukrajiny používat zbraně dodané Západem k úderům na vojenské cíle v Rusku.

Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová 29. května podle institutu prohlásila, že Kanada „nemá žádné podmínky pro použití zbraní dodávaných na Ukrajinu“ a že Kanada se nestaví proti tomu, aby Ukrajina použila zbraně dodané Kanadou proti vojenským cílům v Rusku. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že Polsko rovněž nemá žádná omezení týkající se používání zbraní dodaných z Polska.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen uvedla, že Finsko nestanovilo „zvláštní omezení“ na svou vojenskou pomoc Ukrajině, protože Finsko „předpokládá, že bude použita v souladu s mezinárodním právem“.

Mezi zeměmi, které deklarovaly, že nebudou Ukrajině bránit ve využití dodávky zbraní proti cílům přímo v Rusku, je i Česká republika.

Mluvčí amerického Pentagonu Sabrina Singhová a mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby 28. května zopakovali, že v postoji USA proti použití zbraní dodaných USA k úderům na vojenské cíle v Rusku nedošlo k žádné změně. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však naznačil, že názor USA v této věci se může změnit. „Na každém kroku jsme se přizpůsobovali podle potřeby. A to je přesně to, co budeme v budoucnu dělat,“ řekl Blinken pro agenturu AFP. Ministra poté citovala i další média včetně serveru Kiv Post.

Server britského deníku The Telegraph napsal, že bez západní pomoci by ruská agrese proti Ukrajině skončila během několika měsíců. Okupanti by Ukrajince bránící svou vlast převálcovali.

„Válka se blíží ke kritickému bodu, protože opět hrozí, že zájem Západu pomoci Ukrajině opadne. Prezident Zelenskyj si zřejmě uvědomuje, že čas Ukrajiny se krátí: O víkendu vyzval amerického prezidenta Joea Bidena a čínského premiéra Si Ťin-pchinga, aby se zúčastnili nadcházejícího ukrajinského mírového summitu ve Švýcarsku s cílem prosadit ‚skutečný mír‘. … Populace Ruska je přibližně třiapůlkrát větší než populace Ukrajiny a Putin se rozhodně neštítí poslat mladé muže do mlýnku na maso. Tvrdá realita je, že Ukrajině hrozí, že jí prostě dojdou muži na boj,“ napsal prestižní britský list The Telegraph v článku s titulkem „Ukrajina ví, že je vyřízená“.

A jak se v USA, ale v dalších západních zemích blíží různé volby, tamní politici se stále více orientují na domácí problémy a obrana Ukrajiny se dostává na druhou kolej.

„Navzdory Zelenského apelům se zdá, že Biden pravděpodobně vynechá plánovaný mírový summit a zjevně dá přednost účasti na sbírce peněz v Kalifornii s celebritami včetně George Clooneyho a Julie Robertsové,“ doplnil server.

Mezitím Švédsko 29. května oznámilo svůj 16. a největší balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 13,3 miliardy švédských korun, což je asi 28,5 miliardy korun českých. Švédské ministerstvo obrany oznámilo, že balíček zahrnuje letouny ASC 890 Airborne Surveillance and Control (švédská verze vzdušného systému včasného varování a řízení AWACS) a střely vzduch–vzduch středního doletu RB 99-AMRAAM (které jsou rovněž upraveny tak, aby bylo možné je využít jako střely země–vzduch) k posílení schopností ukrajinské protivzdušné obrany, další 155mm dělostřeleckou munici a „celou švédskou zásobu“ obrněných vozidel Pansarbandvagn 302.

Institut pro studium války (ISW) nadále tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin se chystá na vedení delší války, případně i na válku proti NATO. Proválečné nadšení se prý snaží probudit i v mladých lidech, kteří krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu přistupovali k válce relativně vlažně.

„V dubnu začala ruská ministerstva obrany a školství distribuovat desítky tisíc komiksů, které chválí invazi na Ukrajinu, do škol v Rusku a na ukrajinských územích okupovaných Ruskem. Podle oficiálních stránek projektu je cílem nakonec dodat tyto komiksy každé škole pod ruskou kontrolou. Komiks se skládá z 22 povídek věnovaných ruským vojákům vyznamenaným za roli ve válce. Odrážejí nepodložené tvrzení Kremlu, že rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zabránila ‚genocidě‘ plánované kyjevskými úřady na východní Ukrajině a podporované zeměmi NATO,“ uvedla BBC.

Mezi protagonisty komiksu z dílny ruského ministerstva obrany je prý i plukovník Azatbek Omurbekov, velící důstojník jednotky, která je podle BBC odpovědná za zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča v roce 2022. Komiks popisuje Omurbekova jako „skutečného muže“ a tvrdí, že jeho vojáci prokázali „lidskost“ během prvních měsíců války na Ukrajině.

Komiks stvořil Oleg Roy, významný ruský autor pro děti a hlasitý zastánce války na Ukrajině.