V saúdskoarabském Rijádu proběhlo další kolo jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco obě strany drží oficiální linie, zástupci Spojených států se separátně setkávají s delegacemi obou zemí a hledají alespoň minimální shodu – například v otázkách neútočení na energetickou infrastrukturu nebo v oblasti Černého moře.

Podle posledních zpráv se jednání v Rijádu, vedená za ruskou stranu diplomatem Grigorijem Karasinem, vyvíjejí kreativně. Znamená to ale skutečný posun, na kterém lze stavět? Co je reálné v tuto chvíli žádat – a kdo to může garantovat?

Politický geograf Michael Romancov upozorňuje, že zatím nelze dělat žádné jednoznačné závěry. „Já se obávám, že nejsem schopen z toho, co zaznělo, udělat žádný kvalifikovaný závěr. Jednají. To je asi to jediné, co můžeme považovat za jisté a za podstatné. Sledujeme k tomu, jakým způsobem o tom v poslední době informuje americká strana. Může to být pro Ukrajinu i pro nás velmi nepříjemné, ale jednání ještě nejsou u konce,“ uvedl v Interview ČT24.

Zatím jde podle Romancova o úvodní fázi, která má spíše technický charakter. „Jsou to úvodní, v uvozovkách technická jednání. Delegace jsou složené na úrovni profesionálního, ne politiků, takže to, na čem se dohodnou, budou spíš nějaké harmonogramy, okruhy otázek, které se potom budou řešit dál.“

V jednáních mají Rusové výrazně navrch před Američany

Jedním z faktorů, který může ovlivnit tempo a směr rozhovorů, je tlak ze strany Spojených států. V předvolební atmosféře sílí očekávání, že Washington bude usilovat o diplomatický průlom – a to rychle. „Trump prohlásil, že kdyby byl prezident, tak by válka nikdy nebyla. Prohlásil také, že ji ukončí do 24 hodin – to se nestalo. Ale pravděpodobně ji v tento okamžik chce ukončit rychle. Rusové mají pocit, že si na tom můžou něco získat. Zvlášť když vědí – ať už od Trumpa nebo třeba od bývalého viceprezidenta, tak od Keitha Kellogga –, že USA mají tendenci tlačit na Ukrajinu a snažit se z ní vymoci další ústupky,“ pokračuje Romancov.

„V tom příšerném rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jsme viděli, že ten, kdo to má v USA na starosti, se víceméně neorientuje ani v základních geografických reáliích. To všechno v Moskvě vidí a slyší a chovají se podle toho,“ uvedl k jednání o míru politický geograf Michael Romancov.

Donald Trump je v americké i světové debatě často vykreslován jako pragmatik a stratég, který by dokázal válku na Ukrajině rychle ukončit.

Ne každý ale tento pohled sdílí. Michal Romancov patří k těm, kdo ho hodnotí s opatrností. „Spousta lidí tvrdí, že Trump je úžasný stratég. Já ho ale tak nevnímám. Možná se pletu, a pokud se pletu, tak se to velmi rychle ukáže. Ale za jeho prvního funkčního období jsem neviděl žádný zahraničněpolitický úspěch zásadního významu. Já se omlouvám, nevidím nic, co by mě v tomto okamžiku přesvědčilo, že to je dobrá, promyšlená, dalekosáhlá strategie,“ dodává Romancov.

Zdůraznil, že Rusko nedodržuje žádné mezinárodní smlouvy, když se mu to nehodí. „To je něco, co platí nejenom teď. Jenom blázen by v tento okamžik věřil, že Rusko dodrží to, co bude napsáno na papíře,“ prohlásil k možnému míru na Ukrajině politický geograf Michael Romancov.

Otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zůstává jedním z nejcitlivějších bodů jakéhokoliv vyjednávání. Zda ji přijmout do NATO, nebo nabídnout alternativní mechanismus obrany, je zásadní pro stabilitu celé oblasti.

Podle Michala Romancova je realita tvrdá. „Pokud Ukrajinu nechceme vzít do NATO, tak jediná garance míru pro ni bude, že bude vojensky dostatečně silná na to, aby si na ni Rusko netrouflo zaútočit konvenčním způsobem.“

Romancov zároveň upozorňuje, že logika ruského režimu je zcela odlišná od fungování západních demokracií. „Rusko funguje úplně jinak, než jak minimálně zatím fungují USA. Ruský režim není nikomu z ničeho odpovědný, není tam žádná opozice, sdělovací prostředky se nemůžou ptát, veřejnost je pasivní. Oni si mohou dovolit řešit věci čistě na základě zájmů a potřeb režimu,“ upozorňuje Romancov.

Psali jsme:

Odhodlání vyslat vojáky na Ukrajinu se bortí jedním článkem

USA a Rusko jednaly o příměří v Černém moři. Došlo na „dráždivé“ otázky

Nemá právo. Zahradil k Pavlově závazku vyslat vojska na Ukrajinu

Už i Ukrajina mluví převážně o míru. Stav je následující