„A zase bude Německo přešlapovat na místě. Nemyslím si, že se naše vláda nějak názorově promění. Vždyť to jsou pořád ty samé hlavy,“ zoufá si vytáhlý hezoun ve středních letech. Předčasné německé volby dopadly, jak dopadly, a rozpadlý semafor nahradí s velkou mírou pravděpodobnosti černočervená. Byli jsme po volbách na nejvýchodnější výspě Německa a pozorovali nálady.
Nic se nezmění
Aby byly předchozí řádky více srozumitelné, vládě Olafa Scholze se říkalo semafor, protože šlo o koalici červených sociálních demokratů (SPD) se žlutou Svobodnou demokratickou stranou a Zelenými. Ta se ke konci loňského roku rozpadla, semafor se roztříštil a v aktuálních předčasných volbách zvítězila černá Unie, tedy Křesťanskodemokratická unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CDU/CSU), s lídrem Friedrichem Merzem. Té stačí ke složení vlády koalice s SPD, tedy černočervená. Potíž je v tom, že první trvá na odmítání nelegálních migrantů přímo na německých hranicích, kdežto druhá to nechce.
„Vůbec nic se nezmění. V Bundestagu prostě převažují politici bez pragmatické vize a vůle k činu,“ říká náš spolubesedník. Setkali jsme se v pětadvacetitisícovém Zittau alias Žitavě ve vyhlášené hudební knajpě Vinyl. On volil Alternativu pro Německo (AfD), ale z výsledku voleb je zklamán, protože nevěstí nic dobrého: „Všechny ty problémy se zase odloží na neurčito. Migranti, energetický problém, upadající hospodářství, mír na Ukrajině. Prostě pořád stejný močál, ve kterém se už léta utápíme.“
Fotogalerie: - Němci odvolili
AfD má v programu například, že se Evropa nesmí stát centralizovaným státem, požaduje referendum o euru, ochranu oběti namísto pachatele, lepší vztahy s Ruskem či odvržení multikulturalismu a neregulovaného přistěhovalectví. Stále je brána za krajně pravicovou až nacistickou a ostatní strany ji považují za „fujtajbl“, takže Merz s ní složit vládní koalici už několikrát zavrhl. Nicméně právě ve spolkových zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) vyhrála AfD na celé čáře a dosti posílila.
Na východní výspě
Jsme v Sasku, v jeho východním výběžku. Když člověk projíždí zdejší města a vesnice, vidí sem tam moderní výstavbu, kterou ale přečíslují budovy za poločasem rozpadu. Velká železniční nádraží voní novotou, ale ta menší vypadají jako těsně po druhé světové válce. Opadané omítky, vymlácená okna, okolo některých bezpečnostní hrazení. Skoro jedenáctitisícová Bischofswerda čili Biskupice je polepená samolepkami s německou vlajkou snad víc, než je tady volebních plakátů. Ale nejde o žádný projev přepjatého nacionalismu, to si jen fanoušci fotbalového Dynama Drážďany vykolíkovali svůj lebensraum, tedy životní prostor.
Jde nicméně i o území, které obývá jedna významná německá menšina. Lužičtí Srbové. Horňáci, tedy Milčané, mají za hlavní město bezmála čtyřicetitisícový Budyšín, německy Bautzen. Právě tady, při procházce mezi městskými hradbami, si povídám s druhým respondentem. „Jsem skeptický a žádné velké změny k lepšímu neočekávám,“ říká starší muž na úvod. Je vlažným přívržencem strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost, ale vlastní volbu prozradit nechce. Vítězství Die Linke, tedy Levice, v Berlíně se prý dalo do jisté míry očekávat. Strana vyměnila vedení, mladí Heidi Reichinnekovou uznávají, měla výbornou kampaň a Berlín byl vždy, byť často zastřeně, vartou levičáků. Růst AfD je pro něj naopak katastrofou.
Fotogalerie: - Východní výspa Německa
Bývalí východní Němci si přejí radikální změny, jak jsme se přesvědčovali v Sasku na každém kroku, a nejen ty kosmetické. Proto u nich vítězí radikálové, ať už zprava či zleva. I Berlín totiž býval rozdělený na východní a západní část. Jestliže se však všichni, tedy sjednocení Němci, nedočkají změn k lepšímu, lze do budoucna očekávat ještě větší nárůst oblíbenosti stran z obou konců politického spektra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Budou v Německu růst radikální strany?
autor: Jan Rychetský
