Bývalý přední muž Mladé fronty Dnes, Lidových novin a dalších médií se s Bohumilem  Doležalem zná podle jeho slov ještě z  období před revolucí. Ve svém diskusním příspěvku doplněném obrazovou prezentací se pustil do současné analýzy médií. Před tím ještě zavzpomínal na „dobu nakloněnou novinařině“.

Bývávalo (poměrně) dobře…

„Zahraniční média, pro která jsem pracoval, měla základní pravidla, říká se tomu vydavatelská kultura. Znamenají redakční nezávislost. Ty renomované vydavatelské domy si pečlivě vybíraly svoje šéfredaktory. Zajímalo je také, zda jsme demokraté, zda jsme proevropsky orientovaní, jestli jsme pro politickou pluralitu a parlamentní demokracii. Svých způsobem jakési ‚kádrování‘. Ale když jsme je přesvědčili, že máme dispozice, tak šéfredaktoři velkých novin jako Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny měli redakční nezávislost. Jednou za čas se posuzovalo, kam noviny vedeme. Z hlediska ekonomického a z hlediska základních hodnot,“ pokračoval před zaplněným sálem Šafr. „Tyto vydavatelské domy byly zpravidla ve vlastnictví konkrétních akcionářů, rodin, které mají hlubokou vydavatelskou tradici nebo aktivity v polygrafii. V těch rodinách byl hluboký vztah k médiím, novinám, k jejich čtenářům. Podstatné je, že pro všechny tyto vydavatele byl tento mediální byznys jejich hlavním byznysem. Jestli pak měli nemovitosti nebo podnikali ještě v něčem, tak to bylo okrajově. Jejich hlavním mottem bylo dělat dobré noviny a chtěli potkávat lidi, kteří se identifikují se svými novinami.“

… následoval rychlý sešup

Situace se podle Šafra prudce změnila v roce 2012 a 2013, kdy ze země odešly zahraniční vydavatelské domy. Jedním z důvodů byl ekonomický pokles, pak nástup internetu, problematická monetizace internetu, tedy obsah zadarmo, což prý válcuje noviny. „A také mluvili s námi o tom, že Česká republika pro ně přestává být vstřícnou zemí. Z různých hledisek. Mimochodem, často se mluvilo také o našem panu prezidentovi. Pro lidi ze zahraničí, když se na naši zemi dívají z letadla, trochu z rychlíku, tak to byl pro ně jednoznačný sešup dolů,“ posteskl si Šafr. „Upřímně řečeno, do toho mi nezapadá prodej Mladé fronty Dnes. Nicméně z jejich hlediska si zachránili majetek s tím, že jej prodali tomu, komu ho prodali,“ zacílil na Andreje Babiše šéfredaktor Fórum 24.

Levice versus pravice

„S Bohumilem Doležalem se shodujeme na tom, že co se odehrálo v naší zemi v roce 1989, je naprosto zásadní, pozitivní skutečnost. Že jsme se opět stali občanskou společností a že se nám podařilo začlenění do evropských a západních struktur. Což vedlo ke zvýšení civilizační úrovně naší země. Pociťoval jsem značnou svobodu médií a jsem přesvědčen o tom, že přes všechny různé chyby tato svoboda médií přispěla k rozvoji společnosti,“ vzpomenul na sametovou revoluci a polistopadový čas Pavel Šafr. „Období mělo i své stinné stránky. Často se zamýšlíme, co vlastně vedlo k té deziluzi v roce 2011 až 2013. Určitě to byla atmosféra příliš vyhroceného až nenávistného boje pravice s levicí. Vzpomínáme na mobilizování proti sobě a vzájemnou tendenci k exkomunikování z demokracie. Identifikace našeho národa k demokracii nemohla být až tak úplně pevná, že jsme jako národ za tu demokracii nebojovali jako některé jiné národy v jiných obdobích. Demokracie se nám do značné míry přihodila.“

Rub investigativní žurnalistiky

Ke stinným stránkám podle Šafra patřila korupce a klientelismus. „Tvrzení, že tu vládli politici, kteří jak říkal Bohumil Doležal, nemakali a kradli, je naprosto falešný populismus, ze kterého vyrůstala ideologie současných pořádků. K té deziluzi, která tu vedla v roce 2013, nepochybně přispěla svojí nízkou profesionalitou i média. Konkrétně takzvanou investigativní žurnalistikou, která ne vždy dopadla při vytahování všech možných velice špinavých kauz tím, že by ty kauzy byly zcela ve své celé špíně prokázány. Bylo mnoho kauz, takzvaně korupčních kauz, které začaly s velkou slávou na titulních stranách a pak skončily na zadních stranách. Policie je odkládala, soudy je neprojednávaly, ne proto, že by nechtěly, ale prostě se zjistilo, že není co vyšetřovat. Vedle faktické korupce, která tu byla jako v každé zemi, a pravděpodobně ve východní Evropě je jí více. Přesvědčení, že všichni jsou zkorumpovaní. To je akcent, který poškodil náš demokratický vývoj. A média s tím přispěla určitým sklonem k hysterii a populismu.“