„Za dva roky tady nebude co žrát.“ Šéf Madety: Španělé, Orbán, naše potraviny

Český premiér jede za papežem s ukrajinskou šálou?! A vystřízlivění soudruhů v Bruselu…

Václav Klaus hned na úvod svého projevu uvedl, jaká témata rozebírat tentokrát nebude. Přesto k nim ale nakonec pár slov řekl.

Jako první sdělil, že nebude mluvit například o nešťastném výsledku loňských parlamentních voleb, ani o jejich důsledcích, i když se to mnoha přítomných intenzivně dotýká.

„Když vidím, že jsme si zvolili premiéra, který na návštěvu papeže jede s unikátním dárkem, předá mu ukrajinskou šálu, tak mám pocit, že jsem se dožil něčeho, co bych se i při svých velmi kritických názorech na tohoto premiéra nenadál, že něco takového je vůbec v našich zeměpisných šířkách možné, kroutil hlavou bývalý prezident.

Na setkání členů Klubu 2019 přijel i bývalý prezident Václav Klaus. Foto: David Hora

„Nebudu mluvit o zcela iracionální evropské zemědělské politice, která není příliš vzdálená té verzi centrálního plánování, kterou jsme zažívali v závěru komunistické éry. Nemluvím o rozkulačování v roce 1950, ale o pozdním komunismu, který už většina z nás, co jsme tady, zažívala. Prostě ta tehdejší politika byla založena na totálním potlačení role cen, na hraní si s cenami, na prosazování politicko-sociálních a ekologických postojů na úkor ekonomické racionality, na konstrukci na hlavu postavených stimulů a dotací, na plánování objemu produkce. Dnes se tomu říká produkční kvóty,“ objasnil Václav Klaus.

Řekl také, že nebude mluvit o „zcela absurdním“ Green Dealu. „Pouze bych chtěl varovat, že jestli si někdo myslí, že dnešní enormní růsty cen energií a válka na Ukrajině a podobně vyvolají vystřízlivění soudruhů v Bruselu, kteří prosazují Green Deal, tak to vás varuji. Ani o milimetr. Green Deal budou prosazovat o to sveřepěji a o to agresivněji,“ upozornil.

„Nebudu mluvit ani o souboji našich velkých zemědělských podniků s malými nebo o vládou dnešní prosazované podpoře malých podniků s velkými,“ uzavřel s tím, že rozebírat nebude ani válku na Ukrajině.

Děsivá inflace. Ale dortíčky, koukám, si pořád dáváte…

Současnou inflaci pak označil bývalý prezident za děsivou. „U nás je to 16 procent,“ poznamenal, rozhlédl se a zažertoval. „Ale tady se všichni chováte naprosto jako by se nechumelilo, nepřestáváte si dávat dortíčky, vydáváte maximum peněz a čím víc jich budete vydávat, tak samozřejmě tu inflaci budete roztáčet,“ zvážněl.

Na setkání členů Klubu 2019 přijel i bývalý prezident Václav Klaus. Foto: David Hora

Poté sdělil, že zatímco je u nás inflace v tuto chvíli 16 procent, v Turecku je to dokonce 70.

„Nevím, jestli si to někdo vůbec dovedeme představit, 70 procent. A vypadá to, že ty obchody jsou stejně narvané lidmi, všechno se tam kupuje. 70 procent je inflace naprosto děsivá a myslím, že Erdogana to může stát v příštím roce prezidentské volby,“ zamyslel se bývalý prezident a dodal:
„Bavil jsem se s Turkem, který je šéfem velkého rozsáhlého zastoupení naší Škodovky v Turecku. Samozřejmě pláče, že mu nedodáváme, že auta nejsou. A ceny rostou. Nejmenší fabie dnes stojí v Turecku tolik, kolik před nějakou dobou stál největší model Škody,“ prozradil.

A vyjádřil se i k názorům, které zaznívají z mnoha míst a sice, že s růstem cen by se mělo rozhodně něco udělat.

„Já tento názor nezastávám. Tím se liším i od některých svých kolegů. Nezastávám názor, že když je v Evropě zemědělský trh tragicky deformován, tak že nějaké další tržní deformace nevadí. Jestli si někdo myslí, že se zastropováním cen něco vyřeší, tak neřeší se vůbec nic. Ten papiňák se pouze zašpuntuje a o to silněji vybuchne. Bylo by to řešení symptomů inflace, nikoliv příčin,“ vysvětlil Václav Klaus.

Slovo soběstačnost je potravinový nesmysl

Bývalý prezident ocenil, jak řekl, posun diskuse v naší zemi od potravinové soběstačnosti k potravinové bezpečnosti. „Slovo soběstačnost je ekonomický nesmysl. Ekonomie je založena na principu směny, tedy na obhajobě antisoběstačnosti. Slovo směna, je nikoli náhodou jádrem ekonomie. Vždy jde o hledání něčeho za něco, něčeho, co jeden umí lépe než druhý. Kdybychom neměli extenzivní směnu, tak žijeme v době kamenné. Každý bychom si museli vyrábět všechno,“ vysvětlil a pokračoval.

„Žádná definice bezpečnosti bohužel v ekonomii není a být nemůže. Vzpomínám si, že mne kdysi, před více než padesáti lety, zaujala diskuse o tom, kolik má mít země měnových či devizových rezerv. Bylo to v éře chybného měnového uspořádání, takzvaného brettonwoodského systému fixních měnových kurzů. Když byl tento systém v polovině 70. let opuštěn, diskuse na toto téma zcela ztratila smysl a v podstatě byla ukončena. Ona vazba na charakter systému – tehdy fixnost měnových kurzů – je zcela klíčová. Platí to i dnes,“ uvedl.

Jahody bych si v zimě nekoupil. A francouzské sýry? Vždycky Madetu!

„Ohledně potravinové soběstačnosti krátce po slovech Václava Klause promluvil bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba.

„Půda je bohatství země. Tady je dostatečné bohatství proto, abychom si ‚vyráběli‘ daleko víc například vepřového masa, než abychom ho dováželi 2500 kilometrů ze Španělska do Kroměříže. Seděl jsem nedávno v naší hospůdce s řidičem, který to do Kroměříže vozí,“ vysvětlil.

„S tímto také souhlasím. Já si prostě rezolutně odmítám v lednu, v únoru, v březnu koupit dovezené jahody. Ještě nikdy jsem si je nekoupil. Dokonce jsem na návštěvě jednou urazil, když mi tuto dobu jahody nabídli a já se zeptal, kde je vzali, zda je trhají někde po lesích, pod sněhem,“ uvedl Václav Klaus a dodal.

„Já třeba miluji sýry. A možná že, je to sice až neuvěřitelné, ale třeba může být nějaký druh sýra ve Francii, Milane, lepší, než ten z té Madety, zažertoval směrem k šéfovi jihočeské Madety a pokračoval. „No a já, přesto, že sýry miluji, tak bych si z principu nekoupil francouzský sýr. Když ho někde dostanu, tak ho rád sním, ale v životě bych si ho nekoupil, koupil bych si Madetu.“

Potravinová bezpečnost nebo nebezpečnost?

Podle docenta Ševčíka, který byl dalším z hostů Klubu 2019, by se dnes potravinová bezpečnost měla z globálního pohledu nazývat potravinová nebezpečnost. Dodal, že se může stát nebezpečností i pro nás. Uvedl také, že vláda se prý chová krátkodobě a „vůbec neuvažuje“.

„My se nacházíme v současné situaci v neopakovatelně vysoké inflaci, kterou jsme tady zažili pouze při systémové změně, v podstatě jednorázově v té liberalizaci cen. Problémem je, že všechna ta politická opatření neřeší to, proč ta inflace je v současné době tak vysoká,“ uvedl a dodal.

„Musím konstatovat, že žádný z modelů ČNB nefunguje. Žádný model ani v poslední dekádě nefungoval. ČNB se prakticky pořád mýlila. Mýlila se i v oblasti devizových intervencí, mýlila se při stanovování inflačních cílů. Když bychom se na to podívali za dvacet let, tak se většinou strefovala zcela ojediněle,“ nebral si servítky ekonom.

Evropská „státní plánovací“ komise

„My jsme součástí globální ekonomiky. Ale bohužel to, co by mělo fungovat, komparativní výhody v rámci mezinárodní směny, tak obzvláště v oblasti, kterou většina z vás tady reprezentuje, to znamená v zemědělské a potravinářské výrobě, je to narušováno příkazy evropské, já říkám, státní plánovací komise. Myslím si, že naše tehdejší státní plánovací komise ve druhé polovině 80. let byla kompetentnější, než je stávající evropská komise,“ uvedl a dodal:

„Nutno také podotknout, že evropská komise je dnes více méně řízena skupinami, které jsou napojeny bezprostředně na přerozdělovací procesy. Kdybychom měli jít do hloubky a setkali se s paní Leynovou nebo s paní Jourovou, tak si myslím, že jsou úplně mimo mísu. Jsou schopny pouze deklamovat z toho, co jim připraví aparátčíci, kteří jsou dokonce, myslím si, méně schopní a méně vzdělaní, než byli tehdejší účastníci a pracovníci státní plánovací komise.“

Inflace bude přes dvacet? Válka na Ukrajině, „covidismus“ Green Dayl...

Docent Ševčík se pak dostal i k příčinám dnešní vysoké inflace. „Vidíme je v dlouhodobém kvantitativním uvolňování peněz, mimo jiné činností naší centrální banky. Vidíme, že to kvantitativní uvolňování peněz nebylo doprovázeno těmi aspekty, jak by to mělo být. Vedle toho ovšem také vidíme, že dochází k závažným poruchám a závažným zásahům, které narušují ty tržní mechanismy. Mimo toho, co je teď nabíledni, tedy vojenský konflikt na Ukrajině, tak jsme přesvědčeni, že nejzávažnějším narušovatelem cenové stability byl covidismus. Vedle dalších aspektů je to také Green Dayl, který je postavený na naprosto nezodpovědných ideologiích,“ sdělil rázně.

Vyjádřil se i k tomu, jak se bude inflace dál vyvíjet. „Já si myslím, že v letošním roce, v tom osmém, devátém, desátém měsíci se inflace klidně může přehoupnout přes dvacet procent,“ domnívá se a upozorňuje také na to, že index spotřebitelských cen se u nás opírá o plány, které jsou spočítány za rok 2020.

„To znamená, že ta vykazovaná inflace je nižší, než je inflace reálná. Musím ale také říci, že je nutno se dívat i na individuální inflaci, protože každý máme jiný spotřebitelský koš,“ vysvětlil a dodal.

„Dá se také předpokládat, že se nacházíme na okraji něčeho, co už třeba chytlo Ameriku, a to je nedostatková ekonomika, kterou jsme tady měli naposledy na konci 80. let.“

Pro přítomné pak mimo jiné podrobněji rozebral především zmíněný „covidismus“. U Green Daylu zmínil, že je příkladem „ideologických přístupů“ k řešení ekonomických problémů.

Změna v návrhu Strategického plánu: výplod nesmyslných „myšlenek politiků“

Jedním z témat setkání byla změna v návrhu Strategického plánu společné zemědělské politiky pro rok 2023–2027. Mnozí zemědělci varují před problémem, který podle nich přinese jiný systém rozdělování dotací.

„Ta změna je výplodem nesmyslných a nerealistických rádoby ‚myšlenek politiků‘, kteří o zemědělské výrobě a potravinářském průmyslu nemají ani tušení, ale pracují s fikcí těch, kteří mají zájem pobírat co nejvíce dotací bez jakékoliv podmínky něco produkovat a zabezpečovat potraviny pro naše obyvatelstvo,“ uvedl bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a vysvětlil:

„Je třeba se zamyslet nad tím, že máme k dispozici jen cca 0,23 ha orné půdy na jednoho obyvatele, tudíž každý 100hektarový hospodář by měl nasytit cca 430 obyvatel. Redistributivní platba ve výši 23 % na prvních 150 ha způsobí obrovské problémy. Tito hospodáři dostanou na každý hektar zemědělské půdy 9000–10 000 Kč dotací a u ekologického režimu hospodaření 18 000–24 000 Kč, aniž by vyrobili jakoukoli potravinu. Dotace nebudou podporovat, co by se mělo na polích a ve stájích produkovat, ale budou zajišťovat hlasy voličů pro současnou koalici. Postupně dojde ke vzniku „dalších zemědělských podnikatelů“, kteří zruší pronájmy půdy a budou žádat o dotace, aniž by něco produkovali. Finanční situace těch, kteří hospodaří na výměře vyšší než 150 ha se bude zhoršovat a hlavně živočišná výroba, ovocnářství a produkce zeleniny se bude redukovat, jelikož podpora u těch, kteří nás živí, bude na úrovni cca 1800–1900 Kč na hektar zemědělské půdy. Je to smutné, ale dožijeme se obrovského růstu cen a nedostatku potravin včetně závislosti na dovozech a nekontrolovatelné kvalitě. O uhlíkoví stopě ani nemluvím, o té se diskutuje jen v souvislosti s výrobou energie a chovem hospodářských zvířat. ‚Máme na to přece kvalifikované zelené odborníky‘,“ podotkl.

Trvale se lže o dostatku potravin

Bývalý prezident Agrární komory Jandejsek pak přidal i jasná čísla.
„Trvale se lže o dostatku potravin, ale pravda je následující:
– zeleniny pěstujeme cca 25–27 % domácí spotřeby
– ovoce pěstujeme cca 30–33 % domácí spotřeby
– brambor vypěstujeme cca 60 % domácí spotřeby
– vepřového vyprodukujeme cca 35 % domácí spotřeby
– drůbežího vyprodukujeme cca 57 % domácí spotřeby
– vajec vyprodukujeme cca 54 % domácí spotřeby

Pokud se naplní navržená strategie společné zemědělské politiky, dojde k dalšímu razantnímu poklesu všech výše uvedených komodit. Neuvážené rozhodování současných vládních činitelů může způsobit během několika měsíců kolaps v dostatečném zásobování potravinami s cenovou nedostupností značné části obyvatelstva,“ varoval a pokračoval.

„Je nutné míti na paměti, že nesmyslně nastavený zelený úděl a energetické směřování k zeleným energiím navrženou rychlostí poškodí obyvatele v celé Evropě. Evropská unie která produkuje cca 8–9 % celosvětové produkce skleníkových plynů nepomůže naší planetě, ale poškodí vlastní obyvatelstvo významným snížením životní úrovně a způsobí velký neklid u obyvatel s nižšími a středními příjmy.

Výše uvedená Strategie Společné zemědělské politiky přinese obrovské zvýšení cen nejen vstupů do výroby, ale základních potravin, které se zvýší o 100–200 % během několika měsíců. Od začátku února je současný stav následující, což lze ověřit v maloobchodních prodejnách:

– nejlacinější rohlík stál 1,50–2,00 Kč, dnes ho koupíme za 4,00–4,50 Kč

– nejlacinější chleba stál 20,00–25,00 Kč/kg, dnes ho koupíme za 40,00–60,00 Kč/kg, u kvalitnějších se pohybuje i kolem 80,00–90,00 Kč/kg

– olej řepkový stál 18,00–22,00 Kč/l, dnes ho koupíme za 70,00–80,00 Kč/l i více, a to chceme likvidovat pěstování řepky

– drůbeží maso se prodávalo za 38,00–39,00 Kč/kg, dnes se prodává za 84,00–95,00 Kč/kg

– drůbeží řízek se prodával za 98,00–119,00 Kč/kg, dnes se nabízí v maloobchodě za 184,00–229,00 Kč/kg

– vepřové maso se prodávalo v uvedeném období za 60,00–100,00/kg, dnes se prodává za 160,00–240,00 Kč/kg. Existují samozřejmě prodejní akce masa z dovozu, kde redukují chovy, tak je možné koupit i za nižší ceny, ale jak to bude trvat dlouho?“ ptá se emeritní prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a dodává:

„Mohl bych dál pokračovat, ale je nutné počítat s dalším zvyšováním cen. To není strašení, pokud vstupy do jednotlivých výrob vzrostly o 100–200 %, zvýší se cena prodávané potraviny o stejné procento, to znamená 2–3x.“

Co zasmrádá jménem Babiš, tak zlikvidujem…

Šéf jihočeské Madety Milan Teplý už nedávno v rozhovoru pro Parlamentnílisty.cz vysvětlil, kde i on vidí problém ohledně změny v návrhu Strategického plánu společné zemědělské politiky. Situaci v zemědělství zhodnotil i nyní.

„Mne nepodezírejte, že bych dlouhodobě léta dozadu nějak příliš pomáhal zemědělcům. Vždycky to byly obchodní vztahy. A dnes jim tlačím káru, protože my (stát) jsme opustili systém. Jakýkoliv systém,“ varuje a pokračuje.

„Před dvěma lety jsme všichni jezdili na ‚moudrá místa‘ a tvořili základní body společné zemědělské politiky, bohužel s Evropskou unií. Dělalo se na tom a dospělo se k poměrně velmi kvalitnímu materiálu,“ říká Milan Teplý s tím, že ale přišla nová vláda a situace je zase jiná. „Vždycky říkáme – horší vláda už nemůže být. A vždycky se to povede! Přijde několik nových lidí, kteří jsou tam v těch pozicích asi z leknutí, kteří najednou prostě řeknou – všechno, co bylo uděláno, je špatně. Prostě dneska je to tak, že co ‚zasmrádá‘ jménem Babiš, tak zlikvidujem, ať je to jaké chce. Tak se to likviduje, ale nový systém se nedělá. Čili my jsme v pozici, že nevíme nic. Ti velcí zemědělci na to koukají jak zoufalci, protože popíráme všechno to, co jsme doposud udělali,“ uvedl a pokračoval.

„Zdeněk Jandejsek v pozici prezidenta Agrární komory byl velmi průbojný, velmi tvrdý. Možná někdy i vzbudil emoce proti sobě, ale pan ministr Nekula si ho měl pozvat a probrat to s ním. A řadu těch starých kozáků. My nemáme politické ambice. Ale řekli bychom – nedělejte blbosti. Těm starým sedlákům se změnila situace. Řada z nich ten podnik vlastní nebo jsou na něm zainteresovaní. Prokrista pána, nenechte nás, abychom to likvidovali na základě blbých rozhodnutí někoho,“ apeluje na vládu s tím, že někdo přece za ta rozhodnutí musí mít zodpovědnost. „Za blbé i dobré rozhodnutí. Nebo to bude jako na pramenech Vltavy, kdy mi příbuzní tehdy řekli, že kvůli kůrovci tam bude do tří let paseka. A ono to tak je. A nese za to ten Bursík nějakou odpovědnost? Já když udělám v podniku jakékoliv rozhodnutí, tak za to nesu zodpovědnost. Jak je to možné, že tihle lidi za to odpovědnost nenesou?“ ptá se šéf Madety.

Za dva roky, přátelé, tady nebude co žr.t!

Milan Teplý pak také prozradil, co ho v nedávné době, mírně řečeno, nepříjemně překvapilo.

„Když jsem viděl tiskovku pana premiéra pod Eiffelovkou po rozhovorech s prezidentem Macronem, tak jsem zoufal. Určitě je to člověk, který má důstojnost, umí se vyjadřovat. Ale v té pasáži, kde mluvil o zemědělství, tak jsem nad tím zlomil kříž. Je to marné a není kde to vykládat. Oni nevědí, o čem mluví. My víme, o čem mluvíme, ale nikdo to neposlouchá. Je zbytečné dělat nějaké Lucerny a chodit po náměstí a někde vyklápět hnůj. To chce prostě nechat to dojít do stadia, aby nám to nařídili, aby nás do toho stavu dovedli a nesli za něj odpovědnost. Za dva roky, přátelé, tady nebude co žrát. Tak to bude! Protože zemědělci z nouze vyvezou všechno, co bude, a zahraničí sem nic nepřiveze. Podívejte se, jak se chovají Španělé, jak se chovají Němci, jak se chovají další. Orbán! Jak je to možné, že ten člověk řekne – bude to takhle a taky to tak je. Jak je to možné, že jinde to jde a u nás ne?“ ptá se šéf Madety a rázně dodává.

„V 73 letech, abych povalil podnik, kterému jsem dal 46 let života a 32 roků ve vedení? Postavil jsem ho myslím na mimořádně vysoké evropské úrovni a teď ho odepsat jen kvůli tomu, že je někdo blbej, to se mi moc nechce!“

Vláda na h.vno! Měla by se přestat vymlouvat na Babiše a Ukrajinu…

Herec Ivan Vyskočil promluvil o cenách potravin, které rostou de facto týden od týdne.

„Do obchodu začínám chodit s obavami. Přestože se dá říct, že zase nejsem ta třída úplně ohrožená chudobou. No ale taky nejsem žádný boháč. A některé položky mi opravdu připadají přemrštěné. Dříve se zdražovalo tak nějak postupně. A teď přijdete za týden do obchodu a ono je to ne o korunu, dvě, ono je to prostě třeba o patnáct korun dražší. A to je hrozný,“ pokýval herec hlavou a bez servítek dodal.

„A myslím si, že by se ta naše slavná vláda, která je ale úplně na h.vno, měla přestat vymlouvat na Babiše a Ukrajinu a měla by začít dělat něco pro naše občany. To znamená zlevnění energií, dohoda s Ruskem o plynu tak, jak to mají Maďaři. Bylo by dobré, aby se přestali prsit, že snad Rusko skoro přepereme a zničíme ho s našima sankcema, které myslím tomu Rusko vůbec neubližují. Abychom se přestali starat o Ukrajinu a začali se starat o naše lidi. Protože proto tady byli zvolení. Fiala není předseda vlády Ukrajiny,“ ukončil rázně.

Vzkaz pro ministra Nekulu: Kdo chce kam, pomozme mu tam!

Na úplný závěr se pak ještě jednou vyjádřil i bývalý prezident Agrární komory a někdejší senátor Jan Veleba, který nejdříve zhodnotil diskusi na setkání Klubu 2019.

„Můj pohled na neformální závěry a převažující názory vystupujících:

Shoda v hodnocení zcela nedostatečné činnosti vlády ČR, která neřeší potravinovou bezpečnost naší země

Vláda ČR nepřijímá na rozdíl od většiny zemí EU žádná účinná opatření k zmírnění dopadů vysoké inflace, cen energie a potravin

Za tohoto stavu nejsou zemědělci a potravináři zodpovědní za potravinovou bezpečnost a jejich cenovou dostupnost,“ vysvětlil Jan Veleba a pokračoval:

„Pokládám za pozoruhodné, že mezi osobnostmi, členy Klubu 2019 a významnými pozvanými hosty jsem nezaznamenal jediné, byť jen z části, pozitivní hodnocení práce vlády premiéra Fialy a resortního ministra zemědělství Zdeňka Nekuly.

Tato vláda není schopna vládnout ku prospěchu českých občanů, spotřebitelů navyklých kupovat kvalitní a cenově dostupné potraviny. Je třeba se připravit na stav sociálního napětí a v širším smyslu boje o potraviny,“ varuje a dodává.

„Než tento stav nevyhnutelně, bohužel, nastane, tak je potřeba pečlivě monitorovat výroky současného ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. Nemíním sklouznout na úroveň pavlačové domovnice, ale chci čtenáře upozornit na jeho reakci na Lucernu (nedávná protestní akce zemědělců v Praze), kterou sledoval z tepla svého bytu či sídla, aby poté v Reflexu zveřejnil ‚hrdinný rozhovor‘ se svými čtyřmi velkolepými pečlivě naaranžovanými fotografiemi, kde zesměšnil Agrární komoru a Zemědělský svaz,“ kroutí hlavou bývalý senátor a pokračuje:

„Dovolím si citaci první odpovědi páně Nekuly (REFLEX str. 24), která vyjadřuje jeho meritorní postoj: „Vlastních potravin máme dost. Dokonce, řekněme si to na rovinu, máme nadbytek. To všechno strašení některých zájmových skupin bylo lživé a účelové, hájily své vlastní zájmy a válku na Ukrajině zneužily jako záminku.“ Takže živitelé národa jsou pro českého ministra zemědělství zájmové skupiny, které lžou a vlastních potravin máme nadbytek… Pokládám toto chování pana ministra za obyčejnou zbabělost a amatérismus, které nemá smysl komentovat. Ostatně čas ukáže, kdo lže. Obávám se, že to ti z Lucerny nebudou a pak se obávám, že se pan ministr a celá vláda dočká stavu, kdy už amatérské blufy přestanou lidi zajímat. Jak ale praví staré lidové přísloví – Kdo chce kam, pomozme mu tam!“ uzavírá emeritní prezident Agrární komory Jan Veleba.