Není žádným tajemstvím, že postoje k Ukrajině se v různých evropských zemích liší. Ačkoliv čeští i evropští lídři hovoří o jednotě, v EU mají odlišný postoj od mainstremu, který chce Ukrajinu podporovat, například Robert Fico nebo Viktor Orbán. Stejně tak v samotných členských zemích EU a NATO je Ukrajina téma, na kterém se strany mnohdy neshodnou.

Některé ale zacházejí dále než jiné. Například v Rumunsku Claudiu Târziu, bývalý předseda Aliance pro sjednocení Rumunů (dále AUR). Tato celkem novopečená strana (byla založena v roce 2019) získala v posledních volbách 9 % hlasů a má 25 poslanců z celkem 330 a 12 ze 136 senátorů. V roce 2020 odsoudila strana nezájem rumunské vlády o práva Rumunů v Srbsku a na Ukrajině. AUR také odsuzuje anexi Besarábie, Severní Bukoviny a regionu Hertsa Sovětským svazem.

Podle novináře Costina Andriese minulou středu Târziu při setkání ve městě Jasy (na hranicích s Moldávií) prohlásil, že je ochoten obětovat rumunské členství v NATO za to, že anektují čtyři regiony Ukrajiny. Dle Andriese (který je podle svého vyjadřování silně protiruský) Târziu prohlásil, že Rumuny nemusí zajímat, co dělá Rusko a že musí zabrat ukrajinské území, aby obnovili rumunskou suverenitu. Současný konflikt Târziu, tedy číslo dvě v AUR, popsal jako „souboj dvou říší“.

„Jsme na rozcestí, jako obvykle musíme s těmito říšemi jednat, abychom dosáhli své kompletní suverenity,“ uvedl Târziu dle novináře, který ho peskuje, že za to, že chce NATO opustit, když Rumunsko udělalo tolik pro to, aby se do NATO dostalo a ruská hrozba se zvětšuje. Rumunsko by muselo pro anexi vypovědět či porušit smlouvu o dobrém sousedství s Ukrajinou, kterou podepsalo v roce 1997, právě pro to, aby se mohlo stát členem NATO.