Na besedě vystoupili v panelu na téma Obnovení svrchovanosti České republiky europoslanec Alexandr Vondra a ústavní právník Aleš Gerloch. V debatě například europoslanec Saša Vondra uznal, že Evropská unie je nyní naprosto něčím jiným, než do čeho jsme vstupovali. Myslí si, že čelíme lavině ultralevicových regulací, avšak měl by nápad, jak to přibrzdit, je prý třeba zavalit ústavní soud stížnostmi. Máme dobrou ústavu, tak tam by byla šance.

Nejdříve si však slovo vzal bývalý kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch. Ten nejdříve vysvětlil pojem suverenity. „Ústava v článku prvním v odstavci prvním říká, že Česká republika je svrchovaný jednotný demokratický právní stát založený na úctě k právu a svobodám člověka a občana,“ uvedl na úvod. Prý tedy sama ústava zdůrazňuje svrchovanost státu, navíc prý každý stát musí být svrchovaný.

Pojem suverenity však prošel dle ústavního právníka určitým vývojem. Klasický výměr tohoto pojmu znamená, že stát je svrchovaný vně a vnitřně. Vnější svrchovanost je pak prý to, že stát vystupuje nezávisle na jiných státech, je tedy rovnoprávný s ostatními státy a suverenita vnitřní pak znamená prý to, že stát na svém území organizuje státní moc nezávisle na jiné moci uvnitř i vně státu. Prý je však třeba si uvědomovat před tímto státovědným pojetím suverenity a před pojetím politologickým, který dle Gerlocha zdůrazňuje východisko sociologické či faktické. „Státy v zásadě  v tom politologickém smyslu nejsou úplně suverénní, zejména státy střední a menší velikosti v té či oné míře závisí ať už vojensky nebo i politicky, ekonomicky, kulturně a tak dále na jiných státech,“ pronesl profesor.

Ohledně mezinárodního společenství to máme nastavené v ústavě v prvním článku v odstavci dva. Ten byl vložen do našeho práva až s přípravou na vstup do Evropské unie. „Takže Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z norem mezinárodního práva, takže máme to nastaveno poměrně široce a toto pojetí je ovšem předmětem dvou možných interpretací, jednak teda tvrdí z hlediska našeho tématu, vstřícně i k Evropské unii… To znamená, že vlastně jsme sami rozhodli o tom, že rušíme rozdíl mezi právem vnitrostátním a mezinárodním, protože dodržujeme všechny závazky,“ upozornil Gerloch. Existuje prý však i druhá interpretace, ke které se kloní sám ústavní právník, že ne všechna rozhodnutí, například mezinárodních soudů, znamenají automatickou implementaci do českého právního systému.

Dále se prý pojem suverenity změnil po druhé světové válce a posunul se směrem k dualistické koncepci. „Navenek státy jsou rovnocenné a uvnitř si sami organizují vlastně výkon státní moci a začalo se zdůrazňovat, že existuje takzvaná sdílená suverenita a ta že nenarušuje suverenitu států a podrobněji je to rozebíráno v nálezech ústavního soudu, zejména v nálezech prvním u Lisabonské smlouvy,“ připomněl Gerloch. Nález prý říkal to, že státy jsou suverénní, i když část svých pravomocí přesunou na mezinárodní organizaci. Stát prý zůstává suverénním, pokud má právo absolutního veta. „To znamená, on sice přenesl pravomoc, ale podílí se na rozhodování s jinými státy a může kdykoliv rozhodnout, že nesouhlasí a takové rozhodnutí nemůže být přijato,“ upozornil právník, prý však taková hlasování jsou v současné Evropské unii jen minoritní.