V saúdskoarabské Džiddě proběhlo minulý týden jednání diplomatů a vládních poradců asi čtyř desítek zemí, jehož cílem měla být dohoda na základních principech ukončení ruské války na Ukrajině. Podle Rijádu byla cílem rozhovorů „výměna názorů a úhlů pohledu“ na řešení války na Ukrajině.

Krátký summit skončil bez konkrétní dohody, pouze závazkem, že země budou pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru. Setkání se účastnili političtí a bezpečnostní poradci hlav států a vlád mimo jiné z Ukrajiny, USA, EU či Německa, ale také z Brazílie, Indie, JAR, Turecka nebo Číny. Českou republiku zastupoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Ekonom Pavel Šik trefně poznamenává, že summit nevyvolal ve světě téměř žádnou odezvu, protože se ho účastnili bezvýznamní úředníci několika desítek států, kteří jen těžko mohli přinést jakýkoli hmatatelný výsledek.

„Pojďme se ještě jednou vrátit k setkání v Saúdské Arábii, kde se prý jednalo o míru. Pokud na Twitteru zadáte slovo s hashtagem #Jeddah, což je anglické jméno města Džidda, kde se rozhovory v Saúdské Arábii vedly, získáte spoustu nabídek masáží pro pány. Nabízejí se kluci převlečení za holky, černošky, Asiatky i dívky s bíle supremacisticky blonďatými vlasy, pravděpodobně z nějakého východoevropského státu,“ píše ironicky Šik na svém facebooku.

Česká média přitom velkolepě psala o mírovém summitu s účastí čtyřiceti zemí, ačkoliv většina zemí stejně byla jen do počtu včetně České republiky. „Třeba z Afriky pouze dvě a přibližně polovina jich byla do počtu jako Česko, baltské země nebo Komorské ostrovy. Na první pohled se jedná o takové malé déja vu třeba k jednání na americké letecké základně Ramstein na začátku roku, kdy se velkolepě psalo, že ‚válka vstupuje do své rozhodující fáze‘, a kde média psala o padesáti zemích podporujících vojensky Ukrajinu,“ srovnává Šik.

Konferenci navíc neiniciovala žádná velmoc, ale Saúdská Arábie, a tak mocnosti vyslaly na akci jen druhořadé úředníky. „Tato tzv. konference pravděpodobně nevznikla přímo na základě iniciativy Bílého domu nebo Londýna, ve skutečnosti musel Západ spíše kousnout do kyselého jablka, a tak země převážně vyslaly jen druhořadé úředníky. Jednalo se se vší pravděpodobností o akci krále Salmána, kterou domluvil v květnu přímo se Zelenským, zřejmě skrze slib, že se podaří dostat ke stolu Čínu,“ pokračuje Šik s tím, že jde o pokračování snahy Saúdské Arábie stát se světovou velmocí.