V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS proti sobě zasedli předseda Pirátů Zdeněk Hřib, exministryně financí Alena Schillerová (ANO), Věra Kovářová (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Kupka debatu odstartoval tvrdým útokem na komunisty.
„Já nechci návrat komunistů, protože ty jejich ideály se ukázaly jako naprosto mylné a vedly ke smrti mnoha lidí,“ pravil Kupka. Voliči by podle něj ale měli myslet nejen na smrtící minulost komunistů, ale také na to, že situace v Česku se postupně zlepšuje.
Schillerová okamžitě přešla do protiútoku.
„Co naslibovala tato vláda? Nic z toho nedodržela. Podívejme se, že jsme se jako poslední vrátili na předcovidovou úroveň?“ ptala se. A ukázala graf, podle kterého Chorvatsko rostlo po covidu asi o 18 procent, zatímco Česko jen o dvě procenta. „A kumulování inflace je 38 procent za roky 2012 až 2025. Tam jsme se dopracovali díky cenám energií,“ soptila Schillerová s tím, že s cenami energií vláda nic neudělala.
„Já nebudu řešit lži, že jsme nic nedokázali. Budujeme železnice, modernizujeme železnice,“ zuřil Kupka.
„To nejsou lži,“ ozývala se stejně tvrdě Schillerová.
Když se ozvala Kovářová, podotkla, že jak Babišova vláda, tak Fialova vláda si prošla krizemi, v jejichž důsledku se dnes lidé nemají dobře. „Ale nestrašme prosím spálenou zemí. Ale nestrašme také prosím, že za Babišovy vlády zemřelo 30 tisíc lidí. To prostě tak není,“ pravila poslankyně STAN.
Jedním dechem dodala, že ekonomická data ukazují, že se situace v Česku zlepšuje.
„Jako nesmysly se ukázaly řeči opozice o tom, že lidé zmrznou, že nebude dost plynu a tak podobně,“ pokračovala Kovářová. „Souhlasím s tím, že je zde částečně energetická chudoba, ale těm, kteří to potřebují, tak je pomoženo… Také se nám podařilo odsunout náraz do ekonomické brzdy o deset let. Také roste spotřeba domácností,“ zdůrazňovala Kovářová.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib se vrátil ke zrušení superhrubé mzdy, o což se postaraly ještě ANO a ODS za časů vlády Andreje Babiše (ANO). Následná vláda Petra Fialy už s tím nic neudělala.
„Ono to zrušení superhrubé mzdy nejvíc pomohlo lidem, kteří to nepotřebovali, třeba těm, kteří tady sedí ve studiu. Zatímco ti, kteří by to potřebovali nejvíc, tak na tenhle pořad asi nekoukají, protože musejí řešit jiné věci,“ nechal se slyšet Hřib.
MUDr. Zdeněk Hřib
„Pane předsedo, já nevím, kde berete informace o tom, kteří lidé se na tenhle pořad nedívají a kteří se dívají,“ ohrazovala se okamžitě Terezie Tománková.
Kupka hájil práci vlády.
„Česká republika není zdevastovaná země a každý, kdo to říká, tak uráží elementární hrdost českých občanů,“ pravil ministr.
Česko podle něj jde po správné cestě, protože se na jedné straně daří snižovat schodky a na straně druhé se daří navyšovat prostředky na investice. Včetně modernizace armády, což je v čase ruské agrese na Ukrajině zásadní téma.
Pořad Partie. (Screen: CNN Prima NEWS)
Schillerová okamžitě kontrovala, že Česko není zdevastovanou zemí, ale je to země s celou řadou problémů. „Andrej Babiš řekl, že tato vláda devastuje tuto zemi, ale ne, že je zdevastovaná,“ vysvětlovala.
A hned pokračovala.
„Já rozhodně nebudu slibovat, že uspoříme jedno procento HDP ročně, jako jste to dělali vy. Kde ty peníze máme?“ ptala se Schillerová. Zdůrazňovala, že je třeba bojovat s šedou ekonomikou, se kterou podle Schillerové Fialova vláda neudělala vůbec nic. Spíš jí pomohla mimo jiné zrušením EET.
Kovářová upozorňovala, že základní kontury rozpočtu na další rok se tvoří v létě roku stávajícího, takže je třeba počítat s tím, že rozpočtová čísla nesedí zcela přesně. A pak v únoru 2022 přišla ruská agrese proti Ukrajině a Česko muselo zvládnout velkou migrační vlnu. „A zvládli jsme to. Zvládli jsme to díky obcím, občanům i neziskovým organizacím,“ pravila Kovářová.
Do vysílání byl na pár minut vpuštěn i předseda Motoristů Petr Macinka a ten vládu Petra Fialy ani trochu nešetřil.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Prohlásil, že Česko zažívá „čtyři roky stanjurovského rozpočtového rozvratu“. Českou ekonomikou prostupují stovky miliard dotací, což je potřeba proškrtat,“ volal. Omezil by zelené dotace, ale vedle toho by podle vlastních slov proškrtal i sociální dávky.
Volal také po redukci počtu státních zaměstnanců a po snížení cen energií. Před příští vládou podle Macinky leží nelehký úkol, ale bude třeba to udělat. Pokud jde o propouštění ve státní správě, Macinka by si podle vlastních slov uměl představit, že bude propouštěno na 20 procent úředníků.
„Není možné, aby čtyři ekonomicky produktivní osoby živily jednoho úředníka,“ zlobil se Macinka. Škrtání pracovních míst ve státní správě podle Macinky bude bolet, ale je třeba to udělat. Prý je třeba např. seškrtání počtu asistentů ve třídách.
Když opět dostal slovo Kupka, připomínal, že ratingové agentury práci Fialovy vlády oceňují, protože vidí, že se tempo zadlužování zpomaluje. Stanjura podle něj ukázal, že ví, co dělá, a byť existují faktory, které mohou znovu řadu věcí změnit, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, ale i tak prý Stanjura dokázal, že rozpočet dokáže ukočírovat.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
„Ale rozbitá kalkulačka,“ ohradil se Kupka.
Schillerová se však nenechala zastavit a trvala si na tom, že Zbyňku Stanjurovi pravidelně neseděla rozpočtová čísla. „Čili on to lepil jako vlaštovčí hnízdo. A to mu vyčítali politologové, ekonomové i další odborníci,“ nechala se slyšet Schillerová.
Když dostal prostor Hřib, upozornil, že Česko má zásadní daňový problém. „My méně daníme ty nejbohatší, jako je pan Babiš, a více daníme např. matky samoživitelky,“ poznamenal Hřib.
„Vy tomu vůbec nerozumíte,“ ozvala se okamžitě Schillerová.
Ale Hřib si trval na tom, že říká pravdu, a opíral se přitom o dostupná data. Zdůrazňoval, že Česko musí projít ekonomickou změnou, aby se zvětšilo množství peněz, které bude posléze možné přerozdělovat. Volal např. po tom, aby se znovu změnilo rozpočtové určení daní tak, aby to podpořilo regiony, které předvedou nějakou ekonomickou aktivitu a podpoří zajímavé nápady.
Kovářová uhodila na Schillerovou.
„Vaše vláda vybrakovala fond národního majetku, což byly prostředky určené např. na důchodovou reformu,“ soptila poslankyně STAN.
Schillerová se obrátila na Hřiba.
„Opět jste projevil posedlost Andrejem Babišem, což je věc poměrně jasná pro Piráty. Ale já se chci zeptat na jinou věc. Jak jste mohli dopustit to, co se stalo dohodářům, za které teď tolik bojujete? Bojujete za studenty a za maminky, tak proč jste za ně více nebojovali ve vládě, proč jste více nebouchali do stolu,“ ptala se exministryně financí.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Hřib chtěl Schillerovou zastavit a odpovědět. „Mohla byste mě nechat odpovědět? Já vím, že je to pro vás těžké, ale zkuste to,“ požádal šéf Pirátů. Poté zdůraznil, že Piráti byli oslabeni tím, že měli jen čtyři poslance. „Ale to, co my říkáme, říkáme pořád stejně po celou dobu,“ zdůrazňoval Hřib.
S ohledem na to by prý byl rád, kdyby se volebním lídrem do letošních sněmovních voleb stal ekonom, který nabídne plán, jak zlepšit dynamiku růstu.
Obul se i do kolegů politiků poslanců. Především těch opozičních, kteří často ve Sněmovně obstruují.
„Bohužel ta nepráce tady někomu asi vyhovuje. Dokonce i v Bruselu existuje nějaký systém, jak obstrukce omezit. Každá země to má jinak, my se nebráníme diskusím, ale je třeba s tím něco udělat,“ žádal Hřib.
Kupka ve studiu zdůrazňoval, že tempo investice v Česku se zvyšuje a bude se zvyšovat i po zbytek volebního období kabinetu Petra Fialy.
„Za mě jsou jedním z těch klíčových bodů sociální dávky. Hovoříme o tzv. superdávce. A tu nasměrujeme tam, kam je to potřeba. Tam, kde si lidi v problémech nedokážou poradit sami,“ vysvětloval Kupka.
Připustil však, že ani předchozí Babišově vládě a teď ani Fialově vládě se nepodařilo lépe řešit bytovou politiku.
Nakonec dostala prostor k vystoupení i poslankyně SPD Karla Maříková, která prohlásila, že SPD byla konstruktivní opozicí, ale třeba důchodovou reformu prý poslanci SPD podpořit nemohli. „Byly tam takové věci, které pro nás byly programově nepřijatelné,“ vysvětlovala.
Vláda podle ní předvádí podvod na voliče i tím, že chce navyšovat koncesionářské poplatky. Nutit lidi platit za něco, co nesledují, to je absolutní nehoráznost,“ zlobila se Maříková s tím, že mnohé pořady ČT považuje za zpolitizované, a nevidí důvod, proč by je lidé měli podporovat.
Nakonec prohlásila, že SPD získá v podzimních volbách do Sněmovny nejméně deset procent hlasů.
Konečná: Zrodila se dohoda USA a Ukrajiny. Na úkor EU
Do vysílání vstoupila také šéfka komunistů Kateřina Konečná.
Dotkla se zvyšování koncesionářských poplatků. „My si myslíme, že se měla vést debata o tom, co má být předmětem veřejnoprávního vysílání, což se ale neprovedlo. Místo toho se tady narychlo zvyšují poplatky,“ zlobila se.
Moderátorka Terezie Tománková poté otevřela ještě jedno téma. Připomněla, že přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn dál do Evropy.
Podle Kupky šlo o logický krok poté, co Rusové takřka tři roky ničí Ukrajinu. Česko i další země se podle Kupky snažily co nejvíce diverzifikovat zdroje plynu. „Tak abychom dokázali udržet dodávky plynu pro domácnosti i průmysl,“ konstatoval ministr s tím, že bude třeba bedlivě sledovat i ceny tepla, ale tak jako tak je zásadní, že do Česka poteče např. zkapalněný plyn.
Šéfka komunistů nabídla jiný pohled.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
„Americké Spojené státy mají své zájmy, ale nemají přátele,“ pokračovala Konečná a vyčetla Evropské unii, že se nezastala svých členů v okamžiku, kdy budeme nuceni kupovat buď dražší americký plyn, nebo ruský plyn, kterému ale nebudeme říkat ruský,“ vyložila svůj pohled komunistka.
Podle šéfky komunistů existovala dohoda USA a Ukrajiny, ve které se možná angažovala i předsedkyně Evropské komise a kde šlo o zvýšení dovozu amerického plynu do Evropy.
Na druhé straně prý slyšela, že zvolený americký prezident Donald Trump možná bude jednat se slovenským premiérem Robertem Ficem o míru na Ukrajině, a Konečná dala najevo, že vítá každou mírovou iniciativu.
Ing. Kateřina Konečná
Schillerová si přisadila.
„Já bych chtěla připomenout, že do konce roku 2024 nám tato vláda tvrdila, že nebereme ruský plyn. A brali jsme ho 95 procent… Já neobhajuju Rusko, já jsem naprostý antiputinovec, ale jenom ať ty věci leží na stole,“ nechala se slyšet Schillerová. Jedním dechem dodala, že ona by do Ruska nejela. „Ani nikdo jiný z hnutí ANO. Ale současně říkám, nekádrujte legitimně zvoleného premiéra jiné země,“ žádala Schillerová a zastala se slovenského premiéra Roberta Fica.
Když dostala prostor Kovářová, na dálku vzkázala Konečné, že EU hájí zájmy svých členů. „Ukázalo se to v roce 2009, kdy ty kohoutky byly také uzavřeny. Mirek Topolánek jako premiér země předsedající v roce 2009 jel jak na Ukrajinu, tak do Ruska a došlo tam k té dohodě,“ upozorňovala Kovářová.
Ing. Věra Kovářová, MIM
Hřib připomínal, že už během roku 2021 volal po ekologizaci české energetiky, která by vedla ke snížení závislosti naší země na Rusku. Volal po větším zdanění neekologických zdrojů a získané prostředky investovat do ekologizace ekonomiky.
Hřib také připomínal, že Rusko nechalo vyhodit do vzduchu české sklady ve Vrběticích, „což byl akt státního terorismu a toho my si musíme být vědomi. Ten mír bude muset být takový, aby neumožnil Rusku přezbrojit a zaútočit s ještě větší silou.“ Žádal, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a více zajišťovala vlastní obranu. „Ano, ten mír na Ukrajině se nás bytostně týká, protože musí být takový, aby Vladimiru Putinovi neumožnil zaútočit s ještě větší silou,“ zdůrazňoval znovu Hřib.
Kupka se vrátil ke slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
„Podivné je, že se Fico zlobí na Ukrajinu. To je přece věc, kterou způsobil Vladimir Putin rozpoutáním války na Ukrajině. K tomu by nedošlo, kdyby Vladimir Putin nerozpoutal útok na Ukrajinu. A já považuji za velice důležité, aby ta případná dohoda o míru nebyla nedůstojná pro Ukrajinu,“ vysvětloval Kupka s tím, že stojí o důstojný a fungující mír, který nepovzbudí Vladimira Putina v napadání dalších zemí.
„Minulost už ukázala, čeho je Rusko schopno,“ přisadila si Kovářová. „Nemůžeme Rusku ustupovat tak, aby obsadilo celou Ukrajinu,“ zdůrazňovala poté.
Schillerová vítala, že už se o míru a jednáních o míru začíná mluvit na více místech. „Ale přestaňme prosím používat ta příšerná přirovnání k mnichovské dohodě. Ta Ukrajina musí u jednacího stolu sedět a musí říct, co z těch ústupků pro ni únosné je a co už není,“ uzavřela první novoroční debatu na CNN Prima NEWS Alena Schillerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s pohledem Aleny Schillerové?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Miloš Polák
aligator167
