První kolo prezidentských voleb se v Rumunsku konalo 26. listopadu, z něj do druhého kola postoupil pravicový politik Calin Georgescu, který získal přibližně 23 % hlasů, a Elena Lasconiová ze ziskem 19 % hlasů. Ta je zastánkyní západního směřování Rumunska, ale zároveň kritičkou současné vlády. Porazila favorita voleb Marcela Ciolacu, stávajícího premiéra, sociálního demokrata.

Ústavní soud Rumunska 28. listopadu na návrh dvou minoritních kandidátů nechal výsledky z prvního kola přepočítat. O pár dní později, 2. prosince, Ústavní soud Rumunska výsledky prvního kola prezidentských voleb potvrdil s konečnou platností a bez možnosti odvolání. Překvapivě však 6. prosince Ústavní soud Rumunska své rozhodnutí z 2. 12. 2024 zrušil a prezidentské volby anuloval, budou se tedy muset konat úplně od začátku.

Rozhodnutí soudu přišlo jen nedlouho poté, co Spojené státy vyjádřily obavy z možného zahraničního vměšování do rumunských prezidentských voleb poté, co byly odtajněny dokumenty, podle nichž byla země během tří po sobě jdoucích hlasování terčem „agresivních hybridních ruských útoků“. Že se proruský ultranacionalista Calin Georgescu, který se předtím pohyboval v jednociferných číslech, v prvním kole prezidentských voleb probojoval k vítězství, vyvolalo v členské zemi Evropské unie a NATO velké překvapení.

Miroslav Ševčík pro ParlamentníListy.cz sdílel svůj pohled na dění kolem rumunských voleb. Skutečnost, že Ústavní soud v Rumunsku nařídil zrušení výsledků prvního kola prezidentských voleb, je podle jeho slov náznak toho, že zástupci v této instituci měli velké obavy z toho, co by mohl udělat kandidát Calin Georgescu, který se vymezoval proti EU i NATO. „Vyhrál první kolo poměrně přesvědčivě, byť se ani nepočítalo, že by mohl postoupit do kola druhého. Podle průzkumu veřejného mínění aspiroval na celkové vítězství s poměrně velkým náskokem, kdy mu bylo predikováno až 58 procent hlasů ve druhém kole. Georgescu se vymezil proti činnosti Evropské unie a Severoatlantického paktu. Nastínil, že by nechtěl vystoupit z Evropské unie ani z NATO, ale že Rumuni už nebudou skákat tak, jak představitelé těchto nadnárodních institucí pískají,“ zmínil Miroslav Ševčík nejpravděpodobnější důvod, proč rumunský ústavní soud v podstatě zrušil první kolo tamních prezidentských voleb.

V této souvislosti docent Miroslav Ševčík poukázal i na další zajímavost týkající se modernizace rumunského letiště Mihail Kogălniceanu na obří základnu NATO. Georgescu se proti vojenské přítomnosti NATO v zemi v minulosti ostře vyjadřoval: „Georgescu si byl vědom, že v Rumunsku je ve stavbě, v rekonstrukci, letiště, které by se mělo stát prvním největším vojenským letištěm v Evropské unii, kde působí síly NATO, resp. Spojených států. Georgescu si je také vědom, že Rumunsko je v určité nárazníkové zóně, kdy dochází k určitým válečným operacím, které jsou i z těchto vojenských prostor koordinovány ve vztahu k ukrajinsko-ruské válce,“ uvedl Ševčík. 

Připomněl i slova rumunského kandidáta na prezidenta Calina Georgescua, který označil zrušení voleb za porážku demokracie. „Georgescu zrušení voleb komentoval, že dochází ke zmrazení demokracie, že přichází mráz, který se nám tu vrací po pětatřiceti letech po pádu Nicolae Ceausesca,“ zmínil někdejšího prezidenta Rumunska, jednoho z nejvýznamnějších diktátorů v historii země. „Sám Georgescu také říká, že je to pro něj velké zklamání, že je to i útok na jeho lidskou bytost,“ zmínil Ševčík jeho obavy z toho, že by mohl být i zatčen a lidé, kteří s ním spolupracují, by mohli být popotahováni.

„Musíme se zamyslet nad tím, jestli to není cesta do otroctví,“ uvedl Miroslav Ševčík. V kontextu toho vzpomněl knižní dílo Cesta do otroctví, kterou před osmdesáti lety vydal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Friedrich August von Hayek, kde píše o nebezpečích socialismu.

Ševčík následně poukázal, že podle Georgescua v Rumunsku dochází k válce ve veřejném sektoru. „Tisk podle Georgescua není svobodný. Demokracie je podle něj ‚rozervána na kusy‘. Znovu zdůraznil, že nechce skákat tak, jak Evropská unie a NATO pískají. Chtěl hlavně hájit národní zájmy,“ citoval Ševčík vyjádření Calina Georgescua. K tomu s důrazem podotkl, že za vším musíme hledat peníze: „Přes Rumunsko teče vojenská pomoc. Mají tam své síly zbrojaři ze Spojených států,“ poukázal.

Podle Ševčíka je otázkou, co se stane po nástupu administrativy nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, zda nedojde ke změnám v chování struktur NATO ve smyslu toho, že by měly být zachovány evropské hodnoty. „Evropské hodnoty by ale přece měly stát na tom, že se ctí výsledky demokratických voleb. Nikde nebylo ani náznakem řečeno, že by prezidentské volby v Rumunsku neměly být demokratické,“ poukázal profesor.

Současné události v Rumunsku vyvolávají širší diskusi o politických zásazích do demokratických procesů, které nejsou v evropských zemích ojedinělé. Výrazně se diskutuje působení tajné služby Bádenska-Württemberska, která se rozhodla sledovat německou politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou považuje za podezřelou z krajně pravicových aktivit. AfD je stranou kritizující masovou imigraci, Evropskou unii, klimatickou politiku a podporující tradiční hodnoty rodiny.

K tomu Miroslav Ševčík poznamenal: „V současné době se objevují velké články, například v souvislosti s AfD, že velká část voleb je snaha manipulovat tyto volby ze strany tajných služeb, ať už jsou to tajné služby domácích zemí či tajné služby, které působí v těchto zemích ze zahraničí,“ poznamenal.

Jistý optimismus by nám podle jeho názoru mohl v této souvislosti přinést relativně pozitivní vývoj ve Spojených státech po znovuzvolení Donalda Trumpa novým šéfem Bílého domu. „I když pro nás to bude trochu složitější ekonomicky,“ poznamenal Ševčík. K tomu tématu jako vynikající doporučil knihu Amerika ve varu s podtitulem  Kronika Spojených států (nejen) v čase prezidentských voleb“, kterou napsal profesor Martin Kovář.

V samotném závěru Miroslav Ševčík popřál lidem pohodové adventní dny a vyslovil přání: „Prosím, zastavme cestu do otroctví, zastavme monopolizaci ve sdělovacích prostředcích, monopolizaci myšlenek a zkusme bojovat dál za svobodu. Stojí to za to! Svoboda nade vše.“