První kolo prezidentských voleb se v Rumunsku konalo 26. listopadu, z něj do druhého kola postoupil pravicový politik Calin Georgescu, který získal přibližně 23 % hlasů, a Elena Lasconiová ze ziskem 19 % hlasů. Ta je zastánkyní západního směřování Rumunska, ale zároveň kritičkou současné vlády. Porazila favorita voleb Marcela Ciolacu, stávajícího premiéra, sociálního demokrata.
Ústavní soud Rumunska 28. listopadu na návrh dvou minoritních kandidátů nechal výsledky z prvního kola přepočítat. O pár dní později, 2. prosince, Ústavní soud Rumunska výsledky prvního kola prezidentských voleb potvrdil s konečnou platností a bez možnosti odvolání. Překvapivě však 6. prosince Ústavní soud Rumunska své rozhodnutí z 2. 12. 2024 zrušil a prezidentské volby anuloval, budou se tedy muset konat úplně od začátku.
Rozhodnutí soudu přišlo jen nedlouho poté, co Spojené státy vyjádřily obavy z možného zahraničního vměšování do rumunských prezidentských voleb poté, co byly odtajněny dokumenty, podle nichž byla země během tří po sobě jdoucích hlasování terčem „agresivních hybridních ruských útoků“. Že se proruský ultranacionalista Calin Georgescu, který se předtím pohyboval v jednociferných číslech, v prvním kole prezidentských voleb probojoval k vítězství, vyvolalo v členské zemi Evropské unie a NATO velké překvapení.
Miroslav Ševčík pro ParlamentníListy.cz sdílel svůj pohled na dění kolem rumunských voleb. Skutečnost, že Ústavní soud v Rumunsku nařídil zrušení výsledků prvního kola prezidentských voleb, je podle jeho slov náznak toho, že zástupci v této instituci měli velké obavy z toho, co by mohl udělat kandidát Calin Georgescu, který se vymezoval proti EU i NATO. „Vyhrál první kolo poměrně přesvědčivě, byť se ani nepočítalo, že by mohl postoupit do kola druhého. Podle průzkumu veřejného mínění aspiroval na celkové vítězství s poměrně velkým náskokem, kdy mu bylo predikováno až 58 procent hlasů ve druhém kole. Georgescu se vymezil proti činnosti Evropské unie a Severoatlantického paktu. Nastínil, že by nechtěl vystoupit z Evropské unie ani z NATO, ale že Rumuni už nebudou skákat tak, jak představitelé těchto nadnárodních institucí pískají,“ zmínil Miroslav Ševčík nejpravděpodobnější důvod, proč rumunský ústavní soud v podstatě zrušil první kolo tamních prezidentských voleb.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská