Vedle lídra kandidátky Filipa Turka byli přítomni také Robert Šlachta, šéf Motoristů Petr Macinka a odbornice na zahraniční migraci Nikola Bartůšek, která dlouhodobě pracovala v rakouských zařízeních.

Turek na začátku diskuse připomněl, že „před rokem a něco byl podepsán zákaz výroby spalovacích motorů do roku 2035. Člověk by očekával, že tu potupu pojede podepsat ministr průmyslu, ale jela to podepsat ministryně životního prostředí. Protože ministři životního prostředí rozhodují o průmyslu v EU. Tak to bohužel je.“

Vyhostit, to není vyvést za uši zlobivého žáčka

Následoval dotaz na vyhoštění lidí a Nikola Bartůšek uvedla, že má čerstvá čísla. „Německo se snažilo vyhostit 350.000 lidí a podařilo se jim vyhostit jen 30 %.“ Sál zašuměl.

(Foto: Václav Fiala)

Robert Šlachta se auditoriu přiznal, že byl na stánku STANu v Hradci Králové, „pokusil jsem se infiltrovat, ale nedopadlo to dobře“. Nastalo oživení v sále. „Paní Nerudová říká, že tady migranti nejsou, ale v letáku mají, že se postarají o Evropu bez nelegální migrace a že zavedou přísnější hraniční kontroly a ochranu hranice. Na jedné straně tedy nemáme imigranty, a na druhé straně je budeme posílat zpět,“ uvedl Šlachta za potlesku a smíchu přítomných. „Cizinecká policie byla sloučena a přišla o svoji sílu,“ podotkl.

Levice naplnila Brusel i Štrasburk

Další dotaz k Turkovi otevřel téma „třídního boje“. „V roce 2019 jeden představitel EU, kterého citovali někteří politici, uvedl, že se jedná o třídní boj. A to souvisí s levicovým myšlením progresivistických liberálů. I Ursula von der Leyen o tom mluvila. Ono to dopadá nejvíce na střední třídu. Za levice se majetky braly hlavně vyšší třídě, a dnes je to tak, že emisní povolenky musíme platit prakticky všichni. Když se podíváte na sdílenou dopravu, tak to znamená, že osobní vlastnictví někdo nechce. To je přímo proti těm, kteří považují vlastnictví a majetek za základ úspěšné společnosti,“ poznamenal Turek.

Další dotaz se týkal federalizace EU a unijní federální armády.

Bartůšek na to reagovala slovy: „Mám obrovské výhrady, co se týká FRONTEXu. Dostali jsme se v Itálii do prvních záchytných bodů, kde se provádí screening. Vznikají tam obrovské mezery. Společná armáda je obrovská společná zátěž.“

Turek na to: „Pokud vznikne evropská armáda, není cesta od federalismu zpět. To už jednotlivé státy EU nebudou mít své slovo. Pro členské státy by bylo velmi těžké hájit vlastní zájmy.“

Byznys kolem převaděčství

Bartůšek k tomu dodala, že jenom pobřeží Itálie je 7000 kilometrů dlouhé a má více než 400 ostrovů a ostrůvků, které jsou už faktickou vstupní branou do EU.

„To uhlídat je nemožné. A to je jen Itálie. Většina migrantů samozřejmě nepřechází přes přechody, ale přes zelenou hranici, a tu je obtížné uhlídat. Největším problémem je organizovaný zločin převaděčství. Víte, kolik stojí jeden převod do cílové země? Jeden člověk zaplatí 10.000 eur. Záleží samozřejmě na způsobu, větší částky zaplatí ti, kteří třeba jedou dodávkou. Je to na etapy. Zaplatí část peněz za převoz do Evropy, pak si berou půjčky a doplácejí to. Třeba skupina lidí dostane mobilní telefony, kde mají přesně napsáno, kde jsou pozice zastávek a oni procházejí trasu, chodí po ní a už vědí, kde jsou připraveny karimatky, oblečení, jídlo, voda, to všechno mají připravené.“

Macinka, který chodil po sále s mikrofonem, doplnil: „Soudružka Leyenová prohlásila, že pokud bude zvolena, bude prosazovat také funkci evropského komisaře pro ochranu. My to nikdy v životě neschválíme.“

(Foto: Václav Fiala)

Nejdražší neznamená nejlepší

„Vymíráme. Jak podpoříte budoucí rodiny?“ zněl další dotaz.

Turek na to: „Když je tak drahé stavebnictví, tak jak mají ti dvaceti, pětadvaceti, třicetiletí lidé chtít děti. Daně jsou nepřiměřené a mnohonásobné – a už v tom zas hrají roli emisní povolenky. Představte si, že máme nejdražší cement na světě. Oproti Rusku, Africe. Máme i nejdražší ocel, sklo. Protože Pařížská úmluva mohla vyřešit dramatické zásahy do cen, pokud by nastal světový konsensus na zdražení surovin kvůli životnímu prostředí a celý svět by tak společně postupoval společně. Jenže to se neděje.“

„V Evropě automobilová výroba plní 7 % HDP, na Slovensku je dokonce nad 15 %. Místo toho, abychom byli průmyslovou velmocí a abychom měli velkou porodnost, tak začínáme být na chvostu,“ konstatoval dále Filip Turek.