Jsem rád, že na rozdíl od předsedy vlády a ministra vnitra projevil prezident faktografický realismus a „důkazy“ tajné služby nepovažuje za „nezpochybnitelné“, ale pouze za „vážné podezření“. Jsem rád, že prezident vyjádřil přesvědčení, že generálská hodnost pro šéfa tajné služby se neudílí za „vážné podezření“, ale za soustavnou kvalitní zpravodajskou práci, která podle slov prezidenta doposud nebyla vykonána, neboť vyšetřování „je teprve na začátku“ a v té první uvažované verzi byli obžalovaní pravomocně osvobozeni. To, že za šest let BIS nic nevyšetřila, znamená, že už ani nic nevyšetří, protože nelze poslat čuchacího psa k plotu areálu, zda jím neprošli ruští agenti.

Jsem rád, že prezident nevyloučil návrat Rosatomu do hry, pokud se Koudelkova podezření nepotvrdí.

Ale i Miloš Zeman, byť z výrokové logiky nemá za pět jako oba výše jmenovaní ústavní činitelé, ale jen za 2 minus, se dopustil tří závažných pochybení.

První pochybení: Kompetenční zákon i zákon o BIS určuje této službě působení pouze na civilní sektor. Je zvláštní, že informace o kauze související s armádou, jejími sklady zbraní a obchodem se zbraněmi a podvratnou činností GRU, což je Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije čili ruská vojenská rozvědka, shromažďuje civilní kontrašpionáž, a ne vojenská. To nemá logiku a souvisí to velmi úzce s kvalitou takto získaných informací a kvalitou jejich vyhodnocení. Služby se o interní informace nedělí. Zvláštní je to zvláště za situace, kdy i sám prezident se v mimořádném prohlášení nazval vrchním velitelem ozbrojených sil. Zvláštní je i to, že vyšetřování má provádět Policie České republiky a prezident si žádal o vysvětlení policejního prezidenta, který nejspíše nemá bezpečnostní prověrku, aby si vůbec mohl přečíst zpravodajský spis o sledování oněch osob.