První na místo bez povšimnutí davů dorazil pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) s Jiřím Pospíšilem (TOP 09). První křik se pak spustil při příchodu ministra zahraničí Jana Lipavského. Jeho příchod se setkal s hlasitým pískotem a s výkřiky „kolaborante!“.

Několik málo minut po Lipavském na Národní třídu dorazil prezident republiky Petr Pavel. Prostorem se začaly přetahovat dvě skupiny výkřiků, kdy slovo „děkujeme“ střídaly výkřiky „zrádče!“ nebo „hanba!“. Prezident Pavel se snažil vřavu zvládnout s masarykovským klidem.

„Kritizovat umí každý. Lepší, než křičet na Národní třídě, je navrhnout, co zlepšit, a naslouchat si,“ vzkázal prezident na adresu svých odpůrců. „Sedmnáctý listopad není abstraktní symbol, ale připomínka toho, že máme příležitost budovat svou zemi i život podle sebe,“ dodal.

Davem na Národní třídě znělo na adresu Pavla označení za bolševika. Petr Pavel do KSČ vstoupil v roce 1985. Byl i vojákem armády normalizačního Československa. V době propuknutí sametové revoluce se Pavel připravoval na své budoucí povolání vojenského rozvědčíka, jeho plány mu zkřížila právě revoluce a konec socialistického režimu. Po revoluci Pavel zastával vysoké funkce v Armádě ČR i v rámci NATO.

Po prezidentovi se na Národní třídu dostal i ministr vnitra Vít Rakušan s vedoucími činiteli hnutí STAN. I ten se dočkal velkého křiku a pískání odpůrců vlády. „Nenechme si to zkazit,“ otáčel se Rakušan po svých stranících a za doprovodu výkřiků „fuj!“, „hanba!“, „fašisto!“ nebo „totalitáři!“ se probíjel davem k pietnímu místu. U zapalování svíčky pak poslouchal monolog o hrozbě migrace. „Podívejte se na Francii,“ slyšel Rakušan při snaze poklonit se před pamětním místem.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN), byla přítomna v suitě Víta Rakušana. Později pak na síti X napsala, že tábor odpůrců nebyl nikterak početný. Podle hejtmanky čítal pouze dva muže, přičemž jeden z nich třímal v ruce lahvové pivo. „Tak protože jsem tam byla, vím, že řvali dva, slovy dva pánové, jeden s lahváčem v ruce. Taky řvali: ‚Táhneš nás na západ.‘ A taky jeden pán, co vykřikoval nejvíc, křičel: ‚Chceme svobodu slova.‘ A desítky dalších lidí děkovali, podporovali a přáli hodně síly. Ale to by pak nebyl clickbaitový titulek, no,“ napsala Pecková.

Tak protože jsem tam byla, vím, že řvali dva, slovy dva pánové, jeden s lahváčem v ruce. Taky řvali: “Táhneš nás na západ.” A taky jeden pán, co vykřikoval nejvíc, křičel: “Chceme svobodu slova.” A desítky dalších lidí děkovali, podporovali a přáli hodně síly. Ale to by pak… pic.twitter.com/KmzTZMnuzK

— Petra Pecková (@PPeckova) November 17, 2024

Velkou podporu si na Národní třídu dovedl premiér Petr Fiala. V závěsu za ním šlo několik stovek jeho podporovatelů s transparenty kolice Spolu. Jakmile premiér položí kytici k památnému místu, ozvalo se skandování jeho jména od stovek podporovatelů, kteří přišli s ním. V tom téměř úplně zaniklo volání „hanba!“ a „zrádci!“ z tábora odpůrců. Po boku premiéra přišli na Národní třídu i jeho koaliční partneři Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný. U pietního místa stojí muž s kytarou a snaží se premiérovi zazpívat protestsong. Leč marně. Předseda vlády mu nenaslouchal a odešel.

„Musíme v příštím roce vyhrát volby, jinak to nedopadne dobře,“ řekl premiér Petr Fiala na Národní třídě.

Pískání a výkřiky nesouhlasu se ozvaly i s příchodem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten si vyslechl slova „hanba!“, „Babiše do koše!“ nebo „že se nestydíš!“.