Do čela odporu proti Green Dealu se v Evropě postavili zemědělci. Vadí jim, že je zejména živočišná výroba degradována na něco, co produkuje CO2, chce po nich její utlumování a vadí jim i to, že mají část půdy nechat ležet ladem. Jsou jejich obavy oprávněné, nebo má pravdu Danuše Nerudová, když tvrdí, že jde jen o strašení a „Green Deal je příležitost“?

Green Deal je příležitost jen pro politické podvodníky typu Danuše Nerudové, kteří nevědí nic, ale mají pevný spojenecký názor.

Víte, já nepopírám prokazatelné změny klimatu. Pouze nevěřím v jejich antropogenní důvody, zejména tváří v tvář nesmírnému množství tepla, které je každoročně transportováno z tropických oblastí moře na sever, mimo jiné i k evropským břehům. Spočítejte si velikost tepelného výměníku ENSO v GW (gigawatech, které známe z elektráren) a zjistíte, že je řádově jinde, než jsou možnosti lidstva. Fáze jižní oscilace  ENSO při oteplování moře je známá jako El Niño a fáze ochlazování jako La Niña. Objevují se jednou za několik let s různou intenzitou. Nevíme, proč několik let, a nevíme, proč právě s tou či onou intenzitou. Víme pouze, že centrem tvorby fenoménu je tlaková cirkulace mezi oblastmi vysokého tlaku nad východním Pacifikem, tedy u pobřeží Jižní Ameriky, a oblastí nízkého tlaku nad Indonésií, objevená  Gilbertem Walkerem na počátku dvacátého století. ENSO způsobuje globální změny teplot a srážek nad celým „severoatlantickým zájmovým územím“ – Evropou a severem USA. Veškeří eko-, bioteplouši se chovají jako cargo kult. Celkový průtok vody v Golfském proudu je řádově 0,1 km³/s… Tepelný výkon je 1,4  milionu gigawattů (10 na 15 W). Jak může činnost člověka ovlivnit tento gigantický tepelný výměník? Neporoučíme ještě ani větru, ani dešti. Země Evropy sousedící s Atlantským oceánem mají díky Golfskému proudu mírnější klima než jiné regiony stejné zeměpisné šířky. Odchylky teploty vzduchu od průměrných hodnot zeměpisné šířky v lednu dosahují v Norsku 15–20 °C a ještě i v Murmansku více než 11 °C.

Přidáte-li k tomu v nepravidelných periodách se opakující oscilaci arktických jetstreamů (letošní zimu například), dojdete k pekelné kombinaci včetně dopadu tvrdého kosmického záření na severní země, provázené náhlými změnami, proti které je celkově zvednutá teplota o desetinu stupně sranda. A opět: možnost člověka tyto procesy ovlivnit je nulová.

Pro zemědělské rostliny je nejhorší, když je jeden den jaro, druhý den zima. Celkové součty vyšších teplot nad Evropou a nižších teplot nad Ruskem o zlomky stupňů za rok v tom hrají mizivou roli. Civilizaci tak, jak ji známe a jak jsme si na ni zvykli, neohrožuje 1,5 stupně celkem za rok ani občasný „kontinentální“ extrémní mráz v zimě na Sibiři, ale jetstreamové extrémy nad Paříží či Berlínem. Ne proto, že produkujeme CO2, ale proto, že už více než půl století stavíme sice moderní, ale klimaticky extrémně nepřizpůsobivé prosklené stavby z tepelných vodičů. A mimo polystyrenové obložení 10 % novostaveb nepřipravujeme města/sídla na změny. Místo toho blbneme a HDP utrácíme za píčoviny – na infrastruktuře extrémně závislé elektromobily, baterie a extrémní změny dálkového vedení energie k nabíječkám pro tyto žrouty proudu.

Antropocentrismus a romantický laicismus v ekologii znemožňuje vidět vědu v její složitosti, zejména dlouhé oscilace – delší než volební cyklus politiků, související například s posunem geomagnetického pole (magnetického pólu) vůči ose rotace planety či s absorpcí plazmatu z periodicky kolísajících slunečních erupcí. Nevíme, jak moc planetární povrchovou teplotu ovlivňuje rotující jádro planety. Nevíme ani, kolik energie produkuje toto jádro ročně, a neznáme mechanismus ochlazování tohoto zdroje zemskou kůrou a atmosférou planety. Přitom dochází k pohlcení nesmírného množství energie. Nevíme, jak je tento zdroj geomagnetismu různou silou přitahovaný k Měsíci na periodicky kolísající vzdálenost. Nevíme, v jak tvarovaném lůžku se toto jádro pohybuje a jaké změny ve výsledném teple produkuje tření o tuhnoucí plášť planety. Nevíme, kdy a co zastaví vzestup současného výkyvu, o kterém se já domnívám, že je dlouhodobou oscilací, a nikoliv „hokejkou“, jen se modlíme k nápadu, který je totálně mimo, ale vypadá dobře. Mravně dobře. Chovejme se pokorně, skromně k přírodě, a bude nám dáno. Hovno. Abychom si nakonec přiznali, že jsme se mýlili v této novokřtěnecké morálce, na kterou planeta kašle, i v politice, ale to už bude pozdě, neboť jsme se zapomněli připravit na úplně jiné změny.

Například: co udělá český asfalt, po kterém se tak dobře jezdí autem, když bude v létě 45–50 stupňů? Bude se nám po takovém asfaltu stále jezdit dobře? Řekové a Arabové s měknoucím asfaltem zkušenost mají… Známe jejich recept na řešení? Přitom je Řecko členem EU…