Hned první otázka se týkala ekonomických dopadů koronaviru. „Hodně bude záležet, jak se to projeví v makrosféře,“ uvedla Švihlíková v podcastu Radia Z s tím, že na tom bude záležet, s jakými následnými opatřeními přijde vláda. V tuhle chvíli si myslí, že jsou mírné důvody k optimismu. A to především díky tomu, že dopad na jednotlivé sektory se ukázal být dramatický hlavně v měsících, kdy ekonomika byla z větší části v karanténě. „Řada těch sektorů naskočila, některé budou postižené dlouhodobě a strukturálně,“ řekla, a že toto nebude specifikum jen České republiky.

„Jsme už trochu chudší, než jsme byli loni?“ zajímá dále moderátorku. Podle ekonomky to tak můžeme říci, neboť se to projevuje na inflaci a na růstu ceny potravin. Ale spíše byla v hodnocení opatrnější; je potřeba podle ní počkat na přesnější čísla. „Nevidím to tak dramaticky špatně,“ zopakovala  a dodala, že hlavně v kontextu srovnání s ostatními zeměmi v EU. Podle Švihlíkové to směřuje spíše k bezprecedentnímu poklesu než k absolutní katastrofě. „Pozitivní náznaky tam ale jsou, a není jich až tak málo,“ podotkla. 

Co se týká sektoru pohostinství, poukázala na Prahu, která byla dlouhodobě závislá na zahraniční klientele. Tu podle ní ta domácí vykompenzovat nemůže. „Z hlediska počtu, ani z hlediska své kupní síly,“ upřesnila. Sektory, které byly navázány na příliv bohatších turistů, jako například luxusní hotely, restaurace a další služby, tak ty budou muset být razantně zmenšeny. Cestovních ruch se do těch původních objemů nyní nevrátí, a možná se nevrátí nikdy. Odkázala také na skutečnost, že firmy si uvědomily výhody videokonferenčních hovorů a systému home office. To tento segment také výrazně zasáhne.

Krize může mít dopad plošný, ale vzhledem k tomu, že pandemie se týká výslovně pohybu lidí, tak tím pádem budou podle jejího názoru postiženy země, místa nebo kraje, které jsou orientované na cestovní ruch. V tomto kontextu uvedla například Prahu. Vládní opatření tzv. kurzarbeit je podle Švihlíkové opatřením, které mělo předejít skokové nezaměstnanosti. Státy včetně ČR nyní budou stát před otázkou, kdy tahle schémata na ochranu pracovních míst opustit, a jestli je opustit plošně, nebo se věnovat poškozeným sektorům.

Co se týká nezaměstnanosti, tak ta zatím neroste. „Kurzarbeit to tlumí z několika kanálů,“ odpověděla ekonomka na otázku, zda to může být i díky tomuto schématu.  Jednak díky němu ta pracovní místa jsou držena, i když ta daná firma nejede na plný stoprocentní výkon. Druhá věc, která může být ve hře, je, jestli nám tam pomocí schématu kurzarbeitu nedochází k tlaku na snižování mezd“, vyjmenovala, s tím, že by to šlo spíše tím mzdovým kanálem a nepřenášelo by se to do nezaměstnanosti. Což by podle ní nebylo moc dobré. Tlak na mzdy má podle jejího názoru i restrukturalizační popud. „Vyspělá ekonomika 21. století nemůže být založena na firmách, jejichž jediná existenční výhoda spočívá v tom, že platí lidem 15 tisíc hrubého,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.

A jaký názor má na předpokládaný rozpočtový schodek 500 miliard korun? „Mě neděsí ta výše schodku,“ uvedla, s tím, že podstatný je jeho smysl v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Je názoru, že to, co platí zaměstnanci, jsou pro veřejné finance naprosto klíčové zdroje. „Ve chvíli, kdy se jich takhle zbavím, tak se musím ptát, jak to ten stát míní kompenzovat, zda zavede nové daně, nebo co vlastně bude dělat,“ sdělila. A že další variantou pak je škrtat ve výdajích, což podle jejího názoru není nejlepší řešení.