V noci z 20. na 21. srpna vtrhlo do Československa 5 tzv. spřátelených armád v čele s vojáky Sovětského svazu. Pod záminkou boje s kontrarevolucí pak tato vojska okupovala naši zemi dalších 20 let. Poslední sovětští vojáci opustili naši zemi až v roce 1991. Šéfredaktor Českého rozhlasu Plus připomínal, že v době okupace Československa přišlo o život 122 mužů a žen. Ať už v důsledku dopravních nehod sovětských obrněnců, tak kvůli střelbě vojáků na civilisty.
Letos si připomínáme už 55. výročí oné tragické noci. Památku zmíněných obětí uctí při pietním aktu před Českým rozhlasem i prezident Petr Pavel spolu s dalšími osobnostmi. Akce začne v 11 hodin dopoledne.
Podle Českého rozhlasu promluví generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, prezident republiky Petr Pavel, předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda vlády Petr Fiala (ODS) a pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Ministr pro Evropské záležitosti Martin Dvořák na sociální síti X napsal, že i kvůli národní zkušenosti se sovětskou pomocí dnes většina Čechů podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi. Ruská federace je nástupnickým státem Sovětského svazu.
„Před 55 lety k nám vtrhla okupační vojska pod velením SSSR. Další dvě dekády držela u moci vládu kolaborantů. I dnes v naší zemi bohužel působí ruská V. kolona, která na tradice kolaborace navazuje. Většina Čechů na rok 1968 naštěstí nezapomněla. I proto podporujeme Ukrajinu,“ konstatoval.
Server Novinky.cz uveřejnil na sociálních sítích karikaturu, která v souvislosti s dnešním děním na Ukrajině naznačila, že ten, kdo v roce 1968 nesouhlasil se sovětskou okupací, vlastně počítal s rozpoutáním války.
Rozhlasový cyklus četby vzpomínek sovětských vojáků editora a šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Josefa Pazderky však ukázal, že Rusové, i přímí účastníci okupace, jsou dodnes přesvědčení, že to, co se dělo před 55 lety bylo správné.
„Hlavní je, že jsme zachránili svět před třetí světovou válkou. Dnes se říká všelicos, ale jsem si jist, že československý lid a všechny národy světa si to musí pamatovat. Byl jsem velitel a plnil jsem rozkaz. Vstupovali jsme do Československa ne jako okupanti, ale bychom pomohli jeho lidu vypořádat se s událostmi, které se v zemi odehrály a obhájit jejich práva a zájmy. Bylo to správné rozhodnutí. Kdybychom to neudělali, Čechoslováci by znovu skončili v područí západního Německa a Spojených států,“ prohlásil generálmajor Pavel Kosenko, který se narodil v roce 1919 a v roce 2013 zemřel. Byl jedním z vojáků, kteří osudné srpnové noci vtrhli do Československa, kde zůstal následující 3 měsíce.
Hejtman Jan Grolich upozornil, co se ve státní ruské televizi hlásalo ještě v roce 2015.
„Bratři nás přijeli v roce 1968 zachránit před agresivitou NATO. V Praze už se totiž chystal ozbrojený převrat. Kdyby nebylo fašistů, odsouzených esesáků a nacistických kolaborantů, kteří se vydávali za pražské opozičníky, nikdy by se to nemuselo stát.“
„Tohle vysílala státní ruská televize Rossia 1 v ‚dokumentu‘ v roce 2015. Nedělám si srandu. Je mi z toho zle. Ne. Sověti nás nepřišli zachránit. Přivezli další lež, útlak a bezpráví. Co na tom, že těm lžím spoustu lidí nevěřilo. Nikdo to po nich nechtěl. Musel jsi ale ohnout hřbet a lhát taky. Na víc než 20 let. To člověka pokřiví. Díky všem, kteří se tomu nepoddali. Čest památce všem obětem invaze a komunistického teroru,“ reagoval jihomoravský politik na facebooku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák