Jak dále konstatuje Koníček, podle vládního návrhu vyrovnání s církvemi se má ale vracet i majetek, který byl zabrán podle revize první pozemkové reformy. A to je zákon z roku 1947.

„Vláda chce měnit majetkové uspořádání, které nenastavili komunisté, ale prvorepubliková politická reprezentace první pozemkovou reformou a její revizí, protože ta byla přijata jen proto, že provádění pozemkové reformy z roku 1919 bylo ze strany církví silně blokováno.

Z šíření dalšího bludu, že církvím se bude vracet jen to, co jim vždy patřilo, ho usvědčil Dominik Duka, který přiznal, že to s tím církevním majetkem nebylo v historii vždy jednoznačné a nejde o celku vydávat taková jednoznačná prohlášení,“ uvedl Koníček v prohlášení zaslaném naší redakci.

Pro KSČM je předložený rozsah vraceného majetku nepřijatelný.

Vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že by dostaly zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát by přestal církvím hradit například platy duchovních. Levice, která má většinu v Senátu, nesouhlasí ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad.

"To není pravda, stát nemůže církvím dávat něco, co mu nikdy nepatřilo," uvedl premiér na konferenci v Senátu.