Kvůli ruské invazi opustilo Ukrajinu podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky více než 6,5 milionu lidí; odhaduje se, že dalších 7 milionů muselo uprchnout z domovů, ale stále zůstávají na území Ukrajiny. Válka spustila migrační vlnu také v Ruské federaci, odkud odešly statisíce lidí, kteří odmítají žít v zemi, v jejímž čele stojí Vladimir Putin.

Z Ruska kvůli válce na Ukrajině odešli lidé především do Gruzie, Arménie, do Turecka a Izraele. Podle Baara je vysoce pravděpodobně, že v těch zemích Rusové zůstanou už natrvalo. „Pokud se nezmění režim v Rusku, je velmi pravděpodobně, že ti lidé už se do Ruska nevrátí. Tito lidé odcházeli, protože jsou nespokojení s režimem. Jsou to vesměs mladí lidé, určitě se velmi dobře přizpůsobí,“ míní profesor.

• Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE

Problémem po ruské migranty, podle Baara, bude dostat se do západních zemí, jelikož mají problém získat víza. Pokud se jim to však podaří, je přesvědčen, že pracovní uplatnění najdou poměrně rychle. „Pokud budou slušně ovládat cizí jazyk, tak nebudou mít problém. Když založit v zahraničí rodinu, do Ruska se už zcela určitě vracet nebudou,“ míní Baar. Je přesvědčen, že právě západní země jsou pro Rusy hlavním cílem, nebudou chtít zůstat např. v Gruzii, kde jsou silné protiruské nálady.

Velké nebezpečí, upozorňuje Baar, představují budoucí špioni, kterých může být mezi ruskými emigranty značná část. „Tito ruští špioni jsou už dnes nasazeni režimem a jsou pod nějakou kontrolou. Tak to dělal už Sovětský svaz a v této praxi nepřestalo ani Rusko.“

Většina ruských emigrantů má podle něj vysokoškolské vzdělání a chtějí si najít slušnou práci, kde své znalosti uplatní. To bude pro Rusko velkou ztrátou: „Tito kvalifikovaní lidé a jejich profese budou Rusku chybět, zvláště pokud bude trvat ekonomická blokáda,“ připomněl západní protiruské sankce v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská ekonomika bude řešit zásadní problém v podobě vývozu surovin. Export ropy se už nyní Rusové snaží přesměrovat do Číny a Indie, která od února znásobila svůj dovoz. „Pro Rusko bude stále složitější dostat ropu a plyn do dalších zemí,“ podotýká Baar.

Čas také ukáže, jak se Rusům podaří udržet dobytá území na Ukrajině a jaký bude jejich další osud: „Pokud je budou chtít znovu rozvinout, budou je muset vybudovat a osídlit vlastními lidmi. To pro Rusy není jednoduché,“ míní profesor, že na tak obrovskou zemi mají relativně málo obyvatel.

Konflikt podle něj může trvat ještě dlouhá léta – „skončit“ může pouze příměřím. Ukrajincům však může s obnovou pomoci Západ na způsob poválečného Marshallova plánu. „Vidím perspektivu pro Ukrajince, že by se jim na zbytku území mohlo podařit vybudovat mnohem funkčnější a ekonomicky silnější stát než dosud,“ vyjádřil svůj názor Baar.