„Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie? Vtip je v tom, že ony nikdy rozvrácené nebyly, a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.
Základní stabilizaci veřejných rozpočtů totiž není třeba snížit schodek na nulu, stačí stabilizovat úroveň schodku v poměru k HDP, zhruba pod „maastrichtskou“ úrovní tří procent. A to se vládě podaří už právě příští rok, i při stále varovně znějící výši schodku 252 miliard.
Fialova vláda ale chtěla veřejnost vystrašit údajným rozvratem veřejných financí, ale ten se fakticky nikdy nekonal. Byla to však podle Kovandy v jistý čas účinná metoda, jak zdiskreditovat Babišův kabinet. „Veřejnost v Česku je sice vystrašená rozvratem, ba bankrotem, ale mezinárodní odborníci o ničem takovém nehovoří,“ upozorňuje ekonom.
Jelikož veřejné finance v rozvratu tedy nejsou, je podle Kovandy poměrně snadné je ozdravit. V tom vládě navíc pomohla mimořádná inflace uplynulých dvou let. „Jinými slovy, vládě jsme její dluh pomáhali umazat všichni. S inflací totiž výrazně klesla kupní síla našich úspor, ale tím pádem současně nutně také ‚kupní síla‘ vládního dluhu, neboli jeho reálná úroveň. Svým způsobem jsme všichni nevědomky pomáhali vládě splácet její dluh, a to prostřednictvím našich leckdy i velmi výrazně navýšených plateb za elektřinu, naftu, vejce nebo třeba máslo,“ pokračuje Kovanda.
Pokud Fialova vláda bude příští rok hospodařit vskutku s nyní ohlášeným schodkem 252 miliard a v letošním roce pak se schváleným deficitem 295 miliard (což stále není jisté), vytvoří za první tři roky svého vládnutí, tedy za léta 2022 až 2024, souhrnný dluh přesahující 907 miliard korun. „Tato částka mimochodem nominálně převyšuje dluh vytvořený vládami v letech 2014 až 2021, v nichž buď jako ministr financí nebo později jako premiér působil nynější opoziční lídr Andrej Babiš,“ podotýká ekonom.
„Ratingová agentura Fitch prognózuje, že celkový schodek veřejných financí ČR bude v příštím roce odpovídat jen 2,1 procenta HDP (pročež ostatně Česku také svůj rating ani ratingový výhled nezhoršuje). Takže vláda bude moci říkat, že veřejné finance stabilizovala, ba ozdravila. Může se to zdát jako malý zázrak. Ale jen tomu, kdo uvěřil – resp. nechal se vystrašit – politickým marketingem a proklamacím o rozvratu veřejných financí a kdo nerozumí tomu, jak vládě pomáhá dluh umazat inflace, která nafukuje nominální výši HDP. Pro ostatní – ty, kteří se vystrašit nenechali – to není žádný zázrak, ale celkem očekávatelný vývoj,“ uzavírá ekonom.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 1, 2023
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem…
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská