Česku už nikdo neodpáře, že se ve druhém pololetí minulého roku stalo vůbec nejdražším státem Evropské unie podle cen elektrické energie pro domácnosti v přepočtu na kupní sílu obyvatel jednotlivých zemí. Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat jsme v tomto období „trumfli“ všechny další členy EU, a to včetně Německa. Česká republika měla dokonce o 40 procent dražší elektřinu, než byl průměr celé unijní sedmadvacítky. „Hlavním problémem je, že Česko je v obchodním a ekonomickém paktu s Německem, které prostřednictvím burzy v Lipsku negativně ovlivňuje ceny elektřiny,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz nelichotivé české prvenství Milan Smutný, odborný mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Podle odborníka na energetiku je to v praxi odpověď na otázku, zda je elektřina ze solárů a větrníků levná. „Ano, slunce a vítr faktury neposílají, ale nutnost budovat záložní zdroje a super drahá úložiště, když nesvítí a nefouká, tak ano. Takže vlastně tady v Německu i v Česku budujeme paralelní energetiku, která je v obou větvích dotovaná: Jednak jsou dotované obnovitelné zdroje energie, jednak musí být dotované emisní zdroje z uhlí a plynu, které fungují jen jako záloha, v Německu v systému kapacitních plateb. V České republice zatím vůbec nevíme, co bude doplňovat nestabilní zdroje, když si překotně zavřeme uhelné zdroje. Neméně podstatný problém je pak možný kolaps teplárenské soustavy z 50 procent závislé na uhlí,“ upozorňuje Milan Smutný.

Odvozování cen od burzy bude dál devastovat ekonomiku

Rozhodně bychom se v odhadu vývoje ceny elektřiny neměli nechat obalamutit jejím momentálním snížením. „Jestliže se na veřejnosti neustále píše a mluví o současném poklesu cen, jde o vlastní komoditu, tedy o silovou část ceny elektřiny. Ovšem v důsledku stále větší instalované kapacity je nutno zásadně posílit přenosové a distribuční sítě a jejich správu. Dle Energetického regulačního úřadu to bude do roku 2030 stát na investicích 281 miliard korun, což musí zaplatit zákazníci. Takže dnes je vlastní cena elektřiny menší částí celkové ceny kvůli distribučním poplatkům, platbě na podporu OZE a daním. A tato část se bude v příštích letech neustále zvyšovat, i když v roce parlamentních voleb 2025 to bude asi cíleně odloženo,“ domnívá se expert.

Když jsme v obchodním a ekonomickém paktu s Německem, jsme odsouzeni k tomu, abychom za elektřinu platili víc, než je průměr v EU, protože u nás nejsou peníze na to, abychom energetiku dotovali jako naši bohatší sousedé. „Pokud nebudeme cenu české elektřiny odvozovat od našeho energetického mixu, tak cena odvozována rovněž tak nenasytnými obchodníky od ‚referenčních‘ cen lipské burzy bude nadále devastovat český průmysl a ekonomiku. Nejde přitom o propojení, vždyť v příštím roce po plánovaném odstavení uhelných elektráren skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače už Česko přestane být exportní zemí. Tudíž co máme za povinnost virtuálně zobchodovat přes burzu v Lipsku? To je naprostý nesmysl,“ tvrdí Milan Smutný.

Žalostný výsledek Fialovy vlády, měla si vzít příklad z Francie

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, ve všech dalších členských zemích EU si jejich vlády počínaly lépe než v Česku ta Fialova. Pikantní přitom je, že pětikoaliční kabinet se ústy svého premiéra často chlubil, jak úspěšně pracuje ve prospěch svých občanů a že snad ani lépe to dělat nejde. Výsledek je soudě podle této tabulky žalostný. Bylo však vůbec možné dosáhnout v minulém roce nějakým opatřením toho, aby české domácnosti takové drahotě elektřiny nemusely čelit? „Stačilo instalovat státního obchodníka s elektřinou, který by z nákladově nízkých českých zdrojů oboustranně výhodně (dlouhodobé kontrakty i pro výrobce) zajistil stabilní a dostupné ceny. Skvělý příklad existuje z členských zemí EU ve Francii,“ připomíná odborník Fialově vládě, kde se měla nechat inspirovat.

Na konci dubna Evropská komise odsouhlasila Česku plán, jak ze státních peněz podpořit projekt rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech, na což vláda čekala skoro dva roky. Souhlas byl podmínkou pro to, aby se mohl jaderný tendr dotáhnout podle plánu. Ve stejné době také podali své nabídky zbývající dva zájemci – francouzská EdF a korejská KHNP. Do poloviny června je má ČEZ vyhodnotit a předat své doporučení vládě. Kladné stanovisko Evropské komise se však týká pouze jednoho nového bloku, který ČEZ ve spolupráci s vládou původně do Dukovan plánoval. A to proto, že až v průběhu soutěže se Fialův kabinet rozhodl rozšířit poptávku ještě na jeden blok v Dukovanech a dva v Temelíně.

Sabotážní podmínky Evropské komise je nutné zásadně změnit

Ukazuje se však, že radost z odsouhlaseného plánu státní podpory není úplně namístě. Získané razítko od Evropské komise má totiž dost hořkou pachuť. Výkonný orgán Evropské unie opentlil souhlas několika podmínkami, při jejichž splnění si můžeme být jisti, že v České republice bude kvůli tomu ještě více draho. Jednou z podmínek Evropské komise je to, aby nový jaderný zdroj nevytlačoval ze soustavy výrobu z tzv. obnovitelných zdrojů energie, což údajně přináší výhody elektrizační soustavě a usnadňuje její dekarbonizaci. Další podmínkou je, že se cenová podpora zkrátí ze 60 na 40 let, což bude znamenat zvýšení splátek za úvěr a ve svém důsledku pochopitelně i vyšší cenu elektřiny z Dukovan. Nepříjemný pro český stát je i požadavek prodávat 70 procent elektřiny za ceny určované mezinárodní burzou.