Chovají se obchodní řetězce v ČR poctivě?Anketa
Ceny potravin v Česku jsou dlouhodobě nahlíženy optikou jejich úrovní v akcích. Není proto divu, že i meziročně výrazně zdražené máslo je komunikováno tímto způsobem. A sice že kilogram másla koupíme za průměrnou akční cenu 208 korun, což je o 43 procent více než v minulém roce. Lidé sledují letáky se slevami nejen u řetězců v tuzemsku, ale dívají se pochopitelně i na akční slevy u našich sousedů. Jeden ze čtenářů nás upozornil na akční ceny v Německu u řetězce Aldi, a to konkrétně u čokolády Milka, třistagramového balení, která se kousek za našimi hranicemi prodává za 2,22 eura. Po přepočtu se dá mluvit o ceně zhruba 56 korun. Řetězce v Česku nabízejí takovou čokoládu minimálně za 70 korun.
Spotřebitelé si v českých obchodech připlatí minimálně 25 procent oproti tomu, co by vydali za čokoládu Milka stejné hmotnosti v německém Aldi. „Proč tomu tak je, ale není otázka pro spotřebitelskou organizaci, jako je ta naše, ale spíše pro obchodníky a koncerny vyrábějící toto zboží, a tedy i firmu Mondelez jako v tomto případě,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Viktor Vodička, ředitel Sdružení českých spotřebitelů.
Luxusní versus běžná čokoláda. A také různě vysoká DPH
Ani bývalý předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka nechce spekulovat o příčinách toho, proč chudší Češi mají za stejné potraviny platit víc než bohatší Němci. „Je velmi zkreslující porovnávat konečné maloobchodní ceny. Je potřeba se zeptat dovozců – a že jich je hodně –, jakou oni používají marži. Jinak je srovnání velmi nepřesné a nic nevypovídající,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Juračka.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
„Jedním z možných vysvětlení může být to, že zatímco v České republice je čokoláda Milka stále brána jako značkové luxusní zboží, tak v Německu je vnímána více jako běžná čokoláda. Některé potraviny jsou navíc v Německu dlouhodobě stejně drahé nebo levnější, než je tomu u nás, a jedná se například právě o čokoládu či mléčné výrobky. Na potraviny v Německu je navíc aplikována snížená sazba DPH ve výši sedmi procent, zatímco v Česku je dvanáct procent,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ.
Německo jsme téměř dohnali. Ale jen v cenách potravin
„Pokud vyjdu z dat Eurostatu, tak se v posledních letech kvůli velmi vysoké inflaci v České republice cenová hladina potravin velmi rychle přibližovala Německu (viz tabulku níže). Zatímco ještě v roce 2016 byly ceny potravin v Česku oproti Německu v průměru levnější o 25 procent, v roce 2023 to bylo již jen o devět procent. Cenová hladina potravin v České republice se tak v posledních dvou letech de facto dostala na průměr Evropské unie,“ zdůrazňuje Miroslav Novák skutečnost, o které se u nás takřka nemluví.
„Německé obchodní řetězce, které ovládají více než polovinu českého maloobchodního trhu, testují, co všechno český zákazník ještě snese. V Německu panuje ostřejší konkurence a běžný Němec také nepovažuje čokolády Milka za kdovíjak prémiový produkt. Takže prodejce si nepřiráží tak vysokou částku jako v Česku právě za prémiovost čili určitou prvotřídnost,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Veřejné vysvětlení různých cen premiér z výrobců nedostal
Je to už rok od chvíle, kdy se k našim západním sousedům vydal nakupovat i premiér Petr Fiala. Nakoupil běžné potraviny, mléko, máslo, chléb, ale i od té doby tak populární nutellu, čokoládu nebo kečup, což porovnal s tím, kolik za stejný nákup vydal jen o pár kilometrů dál na české straně hranic. Zjistil přitom, že u nás oproti Německu zaplatil o 60 korun více. Rovněž ho zaujalo, že produkty mezinárodních firem prodávané v Německu a v Česku jsou často rozdílné ve velikosti balení. To, co vypadalo, že v České republice stojí méně, to tak vlastně úplně nebylo. Protože když to přepočítáte na množství, tak je opět v Česku dražší.
Předseda vlády to tehdy okomentoval tím, že je sice dobře, že vláda nemá na starosti cenotvorbu, ale že bude jednat o cenách s výrobci. A plánoval pokračovat v tom, co prý vláda dělá v podstatě od počátku inflace, že kontroluje a tlačí na výrobce a prodejce, aby nezneužívali těžkou situaci. A slíbil, že se s výsledky tohoto nákupu obrátí na výrobce a bude po nich chtít vysvětlení a hlavně veřejné vysvětlení. Rok se s rokem sešel, ale proč je v Německu stejný nákup levnější než v Česku, jsme se od výrobců ani premiéra Fialy nedozvěděli.
Čechům šmakují nekvalitní potraviny a rádi si za ně připlatí
Možná se však najde vysvětlení v tom, že Češi jsou svérázní spotřebitelé. Stačí si vzpomenout, jak to bylo s dvojí kvalitou potravin. Evropští výrobci i prodejci se shodovali v tom, že český spotřebitel upřednostňuje méně kvalitní až podřadné potraviny, což jim ovšem nebránilo zabalit jim je na pohled stejně jako kvalitní potraviny pro západní spotřebitele. Před pěti lety skončila na půdě Evropského parlamentu snaha prosadit plný zákaz dvojí kvality potravin v různých zemí Evropské unie. Tehdy se kupříkladu z českého pohledu ukázalo, co při hodnocení téže věci zmůže pytel zlaťáků.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Jsem velmi ráda, že dny dvojího standardu na našem jednotném trhu jsou sečteny,“ komentovala to tehdy eurokomisařka Věra Jourová, která měla tuto problematiku ve své gesci a těšila se na dalších pět let v lukrativní funkci eurokomisařky. „Je to zklamání a de facto legalizace dvojí kvality. Já se s tím textem určitě smířit nehodlám,“ reagovala zcela opačně europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová, která za zákaz dvojí kvality potravin léta bojovala. Proto se nechce věřit, že by čeští spotřebitelé pro sebe chtěli nejen horší kvalitu potravin, ale i to, aby byly navíc i dražší než ty na Západě. Ale kdoví. Třeba to opravdu vadí jenom nějakým brblalům, zatímco Jourovým, Fialům a jejich zastáncům připadá taková praxe zcela namístě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník