Peníze sice budou, ovšem nejedná se o žádné navýšení prostředků pro Českou republiku, komise Česku pouze uvolní již schválené dotace. Pomoc spočívá v odstranění administrativních bariér, které by jinak bránily v použití těchto prostředků na řešení následků zářijové pohromy. A především nebude třeba zajistit spolufinancování.
Bezprostředně po povodních, ve čtvrtek 19. září, se premiér Petr Fiala sešel v polské Wroclawi při jednání středoevropských premiérů s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle vlády z jednání vyplynulo, že středoevropské státy, které zasáhla ničivá povodeň, budou moci využít deset miliard eur z fondu soudržnosti. Na Česko tak měly připadnout dvě miliardy eur.
„Po ničivých povodních budeme muset opravit mosty, silnice, školy nebo nádraží. Dopoledne už jsem řekl, že přispějeme ze státního rozpočtu. Navíc jsme se ve Wroclawi dohodli, že EU uvolní na pomoc pro ČR dvě miliardy eur z kohezních fondů. To jsou dobré zprávy,“ hovořil tehdy Petr Fiala. Předsedkyně Evropské komise řekla, že je nutné, aby zasažené země čerpaly potřebné peníze co nejrychleji a nejjednodušeji.
Ovšem jen pár dní po jednání ve Wroclawi České noviny zveřejnily informaci, že deset miliard eur určených na pomoc zemím postiženým záplavami, mezi nimiž je i Česko, nejsou nové peníze, které státy dostanou od Evropské unie navíc. Jde o peníze již přidělené, například České republice v rámci kohezních fondů na období 2021 až 2027. Česko je ale bude moci nově použít například právě k obnově poničené infrastruktury a projekty nebudou muset být spolufinancovány státem, jak to u financí z těchto fondů bývá běžné.
Psali jsme:
Vláda vytvořila pracovní skupinu pod vedením ministra financí Zbyňka Stanjury, která má řešit financování obnovy zasažených regionů. Zatím naposledy tato skupina zasedala v pátek 8. listopadu, kdy se uskutečnilo její čtvrté jednání. Podle informací ministerstva financí se dokončují přípravy programu Živel 3, zaměřeného na rodinné a bytové domy poničené povodní.
„V této chvíli finalizujeme odhad škod. Naštěstí budou o něco nižší, než se předpokládalo. Z dostupných údajů odhadujeme, že budou mezi 45 až 50 mld. Kč. Větší polovina škod je na státním majetku a menší část je na majetku obcí, občanů a firem,“ uvedl po jednání skupiny ministr financí Zbyněk Stanjura. V rámci letošního státního rozpočtu se na odstraňování škod po povodních počítá s rezervou 30 mld. Kč, v rozpočtu na příští rok pak s rezervou 10 mld. Kč.
Pro podnikatele mají být dostupné peníze z bezúročných povodňových úvěrů Národní rozvojové banky, a to díky přesměrování zdrojů financování z evropských na národní, které mají mírnější podmínky pro čerpání.
Miliarda korun je připravená v programu Živel 4. Prostředky z něj mohou obce použít na zajištění přechodného ubytování nebo prostor pro výuku a také na hrazení vytápění a osvětlení.
Vláda počítá s využitím peněz z Fondu solidarity Evropské unie, který je určen pro pokrytí nákladů na obnovu veřejné infrastruktury, dopravy, vzdělávacích zařízení a dalšího majetku postiženého přírodními katastrofami.
„Žádné další nové zdroje Česko neobdrží a musí je hledat v současných programech,“ uvedla ve vyjádření pro portál Novinky.cz Karolína Nová, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj. „Aktuálně se disponibilní alokace pohybuje v řádu jednotek miliard korun, nicméně i pro využití těchto zdrojů platí, že bude muset dojít k většímu rozvolnění pravidel evropské legislativy, než Evropská komise prezentovala v původním návrhu,“ dodala.
Ministerstvo podle Nové předložilo návrhy změn, které mají usnadnit čerpání unijních prostředků při přírodních katastrofách. Některé z nich komise schválila, jiné zamítla, některé jsou stále v jednání.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Bude unijní pomoc k odstraňování následků povodní dostatečná?
autor: Naďa Borská
jipi
