Anglický mezinárodní deník Financial Times, který se zaměřuje na zpravodajství o světové ekonomice, zveřejnil komentář s názvem What if Russia wins? neboli Co když Rusko vyhraje? Deník se touto myšlenkou začal zabývat i proto, že západní pomoc Ukrajině oproti roku 2022 klesla o téměř 90 %, jak vypočítal Kielský institut pro světovou ekonomiku a „Západ si tak pohrává s myšlenkou, že by Vladimíru Putinovi Ukrajinu nechal“.

V komentáři autor Simon Kuper přichází s pěti body, které by nastaly, pokud by Rusko v čele s prezidentem Vladimírem Putinem vyhrálo válku na Ukrajině, která začala ruskou invazí v únoru 2022.

V prvé řadě by Rusko na Ukrajině začalo vykonávat „spravedlnost vítěze“. To by znamenalo masové popravy, kastrace, znásilňování, mučení i únosy dětí. V důsledku toho by další miliony Ukrajinců před ruským režimem uteklo na západ. „Tentokrát natrvalo,“ píše Kuper a dodal se vzpomínkou na rok 2015, kdy na západ odešlo 1,3 milionu Ukrajinců, že tato událost sloužila pro „turboaktivaci“ krajní pravice.

Svobodný stát by na Ukrajině možná přežil. Možná by vstoupil i do Evropské unie. V očekávání by však neustále byly ruské útoky, a to bez ohledu na to, jaké smlouvy by byly v důsledku vítězství Ruska podepsány. Autor textu upozornil na skutečnost, že Rusko porušovalo i Minské dohody po roce 2014.

V třetím bodu Financial Times upozorňuje, že Rusko by kontrolovalo téměř čtvrtinu světového vývozu pšenice. „Již nyní přechází od plynu jako zbraně k potravinám,“ píše Kuper. Ukrajina samotná disponuje ornou půdou o rozloze 28,9 milionu hektarů.

Dále by ruské vítězství mohlo dodat odvahu zemím, které také zvažují, popř. mají zájem o invazi do sousední země. Mezi tyto země deník zařadil Čínu, Venezuelu, Ázerbájdžán, ale i znovu samotné Rusko. „Pokaždé, když si Rusové myslí, že pod Putinem v nějakém konfliktu ‚vyhráli‘ – Gruzie 2008, Ukrajina 2014, Sýrie 2015 – něco se o nás dozvědí... začnou si být příliš jistí svými schopnostmi a za pár let se pokusí o větší a odvážnější operace,“ citoval deník Daru Massicotovou z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

K tomuto bodu redaktor Kuper z Financial Times doplnil, že „Putinův roztleskávač Viktor Orbán by se měl zamyslet nad tím, že Maďarsko sousedí s Ukrajinou“.

Případné další ruské útoky by mohlo podnítit i pravděpodobné vytvoření ukrajinské armády v exilu.

V posledním pátém bodu k tomu, co by následovalo po ruském vítězství nad Ukrajinou, se hovoří o „zdiskreditovaném NATO“. To by pak mohlo čelit své největší zkoušce, vzhledem k tomu, že Putin se snaží dokázat, že NATO nevydrží.

U tohoto bodu autor demonstrativně uvádí, že pokud by Rusko zaútočilo například na Pobaltí, NATO by pravděpodobně vyslalo své vojáky. Strany „krajní pravice“ by však mohly požadovat mír a západní země by se tak mohly z konfliktu stáhnout s tím, že svou povinnosti bojovat za spojence – podle článku 5 smlouvy NATO – splnily. „Nikdo by nechtěl eskalovat do jaderné války. Článek 5 není nedotknutelný,“ avizuje Financial Times.

Jako řešení namísto stáhnutí pomoci Západu deník navrhuje rychlé vybudování zbrojního průmyslu v Evropě. Pokud by se Spojené státy americké z pomoci Ukrajině stáhly, Evropané by tuto pomoc museli nahradit. Podle Kielského institutu americká pomoc za prvních 21 měsíců války činila 71,4 miliardy eur, což je ročně 40,8 miliardy eur. „To je 70 eur ročně na každého evropského občana NATO. To bychom mohli nalézt, kdybychom chtěli,“ uzavírá článek Kuper z Financial Times.