Letos jde již o druhý teroristický útok, ke kterému v Paříži, hlavním městě „humanistické multikulturní ideologie“, došlo. Nejdříve se cílem stala redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, teď jeho cílem byli obyčejní lidé a snaha vyvolat strach.

Osvícená Francie vždy razila myšlenku humanismu, rovnosti a bratrství, na základě které tvrdila, že přijímat cizí kulturu, uprchlíky i náboženství je vlastně správné. „Humanismus je luxus, který si moderní společnost může dovolit v časech míru,“ hodnotil Šafr a dodal, že však „nejde dohromady s tím, co se stalo v pařížské koncertní síni Bataclan“.

„Hlava člověku nebere, jak ho humanismus ochrání před nečekanou brutální smrtí,“ napsal Šafr a dodal, že současné útoky sice nemusejí přímo souviset s migrační krizí, souvisejí však podle něj s „celkovým fenoménem stěhování Arabů do Evropy“. Šafr logicky vysvětlil, že ne všichni jsou nebezpeční, nelze však poznat ty, kteří doopravdy jsou.

„Evropa byla dosud vlastně jen hodná,“ hodnotil evropskou solidaritu a idealismus v přijímání uprchlíků. „Pařížský černý pátek třináctého je ale ledovou sprchou pro všechny, kdo nadřazují humanistický a multikulturní přístup k aktuální migrační krizi. A je to voda na fašistický mlýn.“

• Celý text zde

Existuje jen jediná možnost, jak se vyhnout extrémům, a tou je postupovat realisticky. „Pouze realismus, a nikoli bezbřehý humanismus, dokáže zachovat hodnoty tolerantní liberální společnosti,“ napsal Šafr a dodal, že extrémní humanismus dokáže jen vyprovokovat odpovídající reakci extrémní pravice a posílit xenofobii.

Šafr upozorňuje i na další problém úzce spjatý s migrační krizí a tou je radikalizace současné evropské společnosti. Pokud si však chceme udržet svůj humanismus, musí existovat „druhá tvář“ Evropy, která se bude starat o bezpečnost obyvatelstva.

Problém evropského humanismu je podle Šafra v tom, že je odtržen od reality a společnosti, že jde o přehnaně a vlastně bezohledně prosazovanou ideu. Je jisté, že soužití kultur je do budoucna naprosto nevyhnutelné, jak k němu přistoupíme, je však jen na nás.

„Když Evropa zůstane pouze hodná a měkká, hrozí jí katastrofa. Musí být i přísná a efektivní. Jinak je s námi amen,“ uzavřel Šafr svůj komentář.