V kauze Čapí hnízdo čelí obžalobě bývalý premiér, předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba obžalovaní vinu opakovaně odmítli.

Podle České justice odvolací soud vytkl senátu soudce Jana Šotta mimo jiné to, že důkazy hodnotil z pohledu jejich možného vysvětlení v rámci obhajoby obou obžalovaných, ale hodnocení prováděl jednotlivě a nezvažoval ucelené řetězce důkazů.

„V každém případě má Vrchní soud v Praze zásadní výhrady k přístupu nalézacího soudu k analýze a zpracování důkazů, když přístup soudu vyznívá tendenčně, značně selektivně a tím nepřesvědčivě, neboť nalézací soud celou řadu důkazů naprosto pominul, zabýval se pouze velmi úzce vymezenou částí událostí, aniž by je zasadil do celkového kontextu vývoje projektu rekonstrukce usedlosti Semtín a vybudování Farmy Čapí hnízdo od počátku tohoto procesu až do jeho samého naplnění,“ citovala z usnesení Česká justice.

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.

Soudce Jan Šott svůj osvobozující rozsudek postavil mimo jiné na časovém sledu událostí, jak je popsal podle něj klíčový svědek Jan Bareš. „Svědek jednoznačně vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo vyčlení z Agrofertu, a jednoznačně potvrdil, že dotace se začala řešit až poté a v souvislosti s tím, že padlo toto rozhodnutí o vyčlenění,“ stojí v odůvodnění. Vrchní soud právě klíčové Barešovo svědectví zpochybnil a vyjádřil nepochopení nad tím, proč právě jeho svědectví je podle soudu tak důležité a není považováno za rovnocenné s dalšími důkazy

Podle nyní zrušeného rozsudku městského soudu se v řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Šott závěr opřel především o výpověď svědka Jana Bareše, který při hlavním líčení vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení.

Podle Andreje Babiše je kauza politicky motivovaná, upozornil, že už bylo jeho stíhání jednou zastaveno a dřívější nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ho následně obnovil.  Vrácení případu městskému soudu považuje za absurdní. Zdůraznil, že vnímá kauzu jako nekonečnou. „Po patnácti letech od této pseudokauzy, kterou státní zástupce jednou zastavil a soud mě zprostil obvinění, se bude věc řešit znovu. Připadne mi to absurdní a nekonečné. Poté, co již předtím prvoinstanční soud velmi důkladně přezkoumal kauzu ze všech úhlů, věřím, že soud své rozhodnutí potvrdí,“ uvedl.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch, který v minulosti dozoroval kauzu Čapí hnízdo u všech obviněných stíhání zastavil, ale tehdejší nejvyšší žalobce Pavel Zeman v roce 2019 stíhání obnovil u Babiše a někdejší místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Nagyové.

Pražský městský soud 9. ledna Babiše a Nagyovou pak nepravomocně zprostil obžaloby s tím, že se nedopustili poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu, za což jim původně hrozily až desetileté tresty. Proti tomu se odvolal žalobce Šaroch a navrhl nadřízenému soudu rozsudek zrušit a vrátit senátu soudce Jana Šotta kauzu zpět na stůl, aby znovu posoudili důkazy. Vrchní soud v Praze v září verdikt skutečně zrušil a nyní vyšlo najevo i jeho zdůvodnění.