„Rusko ve vztahu k USA upouští od politiky ‚nikdo neprohraje, nikdo nevyhraje a všichni budou do přijatelné míry spokojeni‘. Východní Aleppo už nebude předmětem geopolitického handlu,“ zmiňuje se Spencerová.

Jak následně uvádí, zkrachovala další dohoda mezi Ruskem a USA o zastavení palby v Sýrii. „Mohli ji zničit al-Káida a další džihádisté, po nichž se dodržování příměří ‚vyžadovalo‘ rovněž, nicméně tentokrát dohodu potopila spíše velmocenská politika vztahů mezi USA a Ruskem a snaha některých jestřábů rozpoutat novou studenou válku,“ myslí si. Formální konec dohody podle ní vyhlásilo Rusko obnovením náletů na džihádem ovládnou část Aleppa, ve skutečnosti však prý reagovalo jen na smrtící americký nálet na pozice syrské armády u Dejrizoru.

Původní text ZDE.

Rusko s Damaškem následně podle Spencerové zaujaly oficiální pozici, jež považuje útok za úmyslný a za důkaz neochoty Pentagonu naplnit hlavní bod smlouvy – výměnu zpravodajských informací a společné letecké operace proti Islámskému státu a al-Káidě. 

„Je příznačné, že Írán, který Sýrii přislíbil ‚veškerou možnou pomoc v boji s terorismem‘, ke snaze spolupracovat s USA s očividným uspokojením do Moskvy i Damašku vzkazuje cosi jako ‚my vám to říkali‘ a současně ‚některé regionální lídry‘ varuje, že spolčování s USA je před osudem Saddáma Husajna, který ve jménu Západu vedl osmiletou válku s Íránem, zachránit nemusí,“ dodává Spencerová.

A všímá si i zničeného humanitárního konvoje OSN a Červeného kříže u Aleppa. „Z hlediska odvedení zájmu přišel jako ‚na zavolanou‘. Džihád z jeho ‚úmyslného‘ zničení obvinil syrské letectvo. Americký ministr zahraničí John Kerry okamžitě požadoval vyhlášení bezletové zóny nad Sýrií (pro ruská a syrská, ale nikoli americká letadla), Moskva ho ale odmítla a obvinila Washington, že spolu s dalšími stranami konfliktu ‚nadále přesvědčuje rebely, že válka je jediným způsobem řešení problémů a že násilí je jediným způsobem, jak svrhnout Asada‘,“ řekla také komentátorka. 

Washingtonský establishment se podle Spencerové nestihl ani sjednotit ve výkladu celého „incidentu“, a tak nejprve na konvoj útočily dvě ruské stíhačky Su 24, což prý ale Pentagon nebo Bílý dům „nemohou potvrdit“. „BBC pak dodala, že nálety při této ‚nezměrné humanitární tragédii‘ byly příliš přesné na to, aby je podnikly syrské stroje, takže to přece jen museli být Rusové, načež ovšem OSN konstatovala, že nemůže potvrdit ani to, jestli se opravdu jednalo o letecký útok, a požaduje nezávislé vyšetřování, na což pro změnu mlčí USA,“ podotkla Spencerová se slovy, že tureckosyrský výbor pro lidská práva vidí za zničením konvoje pro změnu ruku Spojených států, Rusko zase americký dron z tureckého Incirliku.

„A jako nejdůležitější se zdá být otázka motivu. Proč by ruské nebo syrské letectvo útočilo na konvoj nákladních vozů, které krátce předtím projely územím, které ovládá Damašek, a tak mohl být – v případě nějakých nesrovnalostí – prostě zastaven? Zničení konvoje, tím spíš v situaci, kdy je pod kontrolou džihádu, ‚kauze‘ obnovení (svým způsobem existenciálních) bojů zcela jistě posloužilo,“ řekla.

Bitva o Aleppo tak podle ní nyní bude eskalovat a Spojené státy se s každým dalším dnem připravují o možnost alespoň částečně získat ve městě vliv. „Svým způsobem to ale není ani tak střet o Sýrii, jako souboj v rámci americké předvolební kampaně, v níž si různí politici, lobbistické skupiny a média navzájem ukazují svaly a do omrzení si opakují, že si USA ve světě stále mohou dělat, co se jim zlíbí. A k udržení této iluze, kterou mají podpořit války s Ruskem a Čínou, už Pentagon žádá další bilion dolarů na příštích deset let…,“ uzavřela analytička.