Časopis Reflex si na prezidentské kandidáty připravil deset kvízových otázek, přičemž jim pro ulehčení nechal výběr pouze z trojice možností. První otázka se uchazečů o Hrad tázala: „Komu skládá prezident prezidentský slib?“ Nabízené možnosti byli: „a) Předsedovi Poslanecké sněmovny, b) Předsedovi Senátu, c) Předsedovi Ústavního soudu.“ Že se slib skládá do rukou předsedy Senátu, věděli všichni prezidentští kandidáti až na Karla Janečka, jenž nakonec nebyl k volbě připuštěn, a paradoxně i senátora Marka Hilšera.

Podobně byla vedena i další pětice otázek na prezidentské pravomoci, přičemž všichni správně odpověděli, že prezident nesmí vetovat ústavní zákon a že má právo účastnit se jednání vlády. Otázka na přijetí ústavní žaloby na prezidenta pak potrápila pouze Denisu Rohanovou, která však byla stejně jako Janeček z volby vyřazena, jelikož její registraci na podnět senátorů zrušil Nejvyšší správní soud s argumentací, že kandidaturu můžou podpořit poslanci nebo senátoři až poté, kdy předseda Senátu vyhlásí volby a dříve ne, což kandidátka nesplnila, jelikož se opírala o podpisy exposlanců ČSSD a KSČM.

Největší problémy u pravomocí hlavy státu zúčastněným činil dotaz: „Kdo zodpovídá za rozhodnutí prezidenta, ke kterým je potřeba kontrasignace vlády?“ Že je zodpovědná v tomto případě vláda, netušil z připuštěných kandidátů podnikatel Karel Diviš, senátor Hilšer ani generál Pavel.

Ještě větší nadělení pak přinesl kvíz týkající se české státnosti, v němž kromě zmíněné otázky na Den české státnosti, činila některým problém i Česko-německá deklarace či otázka na jméno prvního českého krále.

Že je Den české státnosti 28. září a nikoliv 28. října či 28. listopadu netušil až na senátora Hilšera a bývalého rektora Karlovy Univerzity Tomáše Zimy nikdo, tedy ani Diviš, ani Janeček, ani Pavel, ani Rohanová a ani Fischer.

Obsah Česko-německé deklarace z roku 1997, jež řešila vypořádání křivd druhé světové války, se opět stal osudným pro Janečka i Pavla, kteří si mysleli, že tato deklarace řešila otázku převodu budovy ambasády v Berlíně do majetku ČR či slibovala péči o vojenské památníky a hroby.