Hoteliér měl na dveřích hotelu tuto ceduli: „S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, která odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Váš hotel Brioni Boutique.“ Česká obchodní inspekce kvalifikovala toto jednání jako porušení zákazu diskriminace a dala hotelu pokutu 50 000Kč. Následně se záležitost řešila u krajského soudu, Nejvyššího správního a nakonec i u Ústavního soudu, který dospěl k názoru, že ústavní stížnost je důvodná.

Své rozhodnutí nazvané „I při podnikání je zaručena svoboda projevu“ soud odůvodnil takto:

1.  Důvod omezení poskytování ubytovací služby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem byl racionální a nebyl veden žádnými zavrženíhodnými pohnutkami.
2.  Stěžovatel nevyužil žádný ze zákonem zakázaných či ústavně vymezených podezřelých diskriminačních důvodů.
3.  Povaha poskytované služby byla taková, že zájemce o ni objektivně neměl problém najít si odpovídající alternativu.
4.  Zájmy potenciálního spotřebitele, které „byly ve hře“, nebyly existenciální, takže jejich neposkytnutím stěžovatel nemohl nikoho zásadněji ohrozit.

„Listina základních práv a svobod, antidiskriminační zákon ani evropská antidiskriminační směrnice však nezařazují jako zakázaný diskriminační důvod státní příslušnost (s výjimkou odlišného zacházení s občany z jiných členských států EU).  Stěžovatel se tedy nedopustil rozlišování, které by mělo charakter zakázané diskriminace, a nešlo ani o případ absence racionálního odůvodnění odlišného zacházení,“ říká Ústavní soud k druhému bodu a odkazuje se na Čapkova doktora Galéna a „humanistický odkaz“, kdy doktor odmítal poskytnout lék těm, kdo mohli, ale nechtěli zastavit válku.

 „Stejně tak stěžovatel v nyní projednávané věci zjevně chtěl jednak projevit svůj názor na protiprávní anexi Krymu, a jednak chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí (resp. podílet mohou) na politickém životě státu, kterého považoval za agresora,“ zhodnotil soud chování hoteliéra. Soud dále poznamenal, že se jednalo o hotel v centru Ostravy, takže zájemci o ubytování měli dostatek možností ubytovat se jinde. Ústavní soud také rozhodl, že nejvyšší správní soud nedostatečně zohlednil okolnost, že anexe Krymu byla učiněna v jednoznačném rozporu s mezinárodním právem a oficiální zahraniční politika ČR stejně jako EU se k ní vymezila negativně a pro ČR má tento akt navíc zřejmou historickou paralelu ve vztahu k okupaci Československa v srpnu 1968.

Celé rozhodnutí ZDE

Na Facebooku už se začaly množit výklady, co toto rozhodnutí Ústavního soudu znamená. Například předseda Strany nezávislosti České republiky František Matějka k tomu napsal: „Ty kráso... Chápu to správně, že třeba hospodští můžou konečně bez problémů odmítnout obsloužit Annu Šabatovou, když nepodepíše petici za vystoupení České republiky z Evropské unie?“

Vyjádřil se i sociální demokrat Jaroslav Foldyna: „To je příběh z Opožděných reportáží? Zatím na mně nikdo nechtěl při prodeji pizzy, abych uznal KOSOVO.“

Jan Tesař, bývalý člen ODS, dal rozhodnutí Ústavního soudu do souvislosti s předvčerejšími demonstracemi. „Tak až po přečtení tohoto článku jsem konečně pochopil, za co se včera konkrétně demonstrovalo. Ano, souhlasím. Toto rozhodnutí soudu je evidentně naprosto účelové a děkuji všem demonstrujícím, že se proti diskriminaci na základě jiného politického názoru, kterou podporuje ÚS, vymezili.“

Dlouze, barvitě a temně se k problematice vyjádřil publicista Ladislav Henek: „Zdravý rozum říká, že jestli vůbec má antidiskriminační zákon smysl, tak pak přesně kvůli takovým ideologickým diskriminačním výmyslům. Pro intelektuálně slabé a nesmělé nebo kvůli ideologii úplně slepé: Je mi úplně jedno, jestli to bylo pro Rusko, proti Rusku, nebo za Marťany, nebo proti Marťanům. Prskal bych úplně stejně, ať by se to rozhodnutí týkalo jakéhokoli politického postoje. Pakliže je zákon neideologický, pak to nemá řešit. A pokud je ústavní soud neideologický, pak je jeho rozhodnutí naprosto nepochopitelné.

Lidé plní nenávisti k Rusku se dnes smějí, jásají a tleskají. Protože si nevidí ani na špičku nosu a nejsou schopni pochopit, že jestli má platit právě tento neuvěřitelný výklad, tak se může kdykoli nesmírně snadno otočit proti nim a pokosit je. Poskytnout někomu JAKOUKOLI službu až po vynuceném podpisu JAKÉHOKOLI POLITICKÉHO PROHLÁŠENÍ je diskriminační svinstvo prvního řádu. A kdo to nechápe – bez rozdílu na politický názor – bude muset prožít asi dost velké utrpení, než konečně pochopí, jak zásadně důležitá věc mu unikla. Tohle je právní rozhodnutí z hlubin třicátých, čtyřicátých a padesátých let.

Tímto můžeme klidně zakázat ubytování komukoli za cokoli. Takže budeme nutit muslimy, aby podepsali prohlášení, že odsuzují teroristické útoky? OPRAVDU? Budeme nutit Židy, aby se káli za osady na palestinských územích? Budeme tlačit na lidovce, aby se omluvili za inkvizici? Neubytujeme žádného komunistu (nebo mu neposkytneme žádnou veřejnou službu), dokud se neomluví za všechno, co komunisté napáchali od říjnové revoluce 1917? Nehneme ve službách prstem pro členy ODS, dokud nám písemně nepotvrdí, že odsuzují privatizaci a všechny zločiny kolem ní?

Pokud to pan soudce myslí vážně, pak ale ihned zrušme do jednoho všechny antidiskriminační zákony a ustanovení v jednotlivých normách. Ale soužití tohoto nesmyslu s antidiskriminačními zákony je nemožné, šílené.

Uf. Musím říct, že tohle, co vypadlo z Ústavního soudu, je neuvěřitelný paskvil, atomovka v našem právním řádu. Pokud nebude odstraněna, nikdo nedohlédne, jakou paseku nadělá. Můžeme si být jisti jen tím, že hodně velkou.“

Bývalý starosta a podnikatel Zbyněk Passer k tomu dodává: „Rozumím svobodě vyjadřování podnikatelského subjektu. Nicméně rozsudek i odůvodnění mi přijdou absurdní, neberou v potaz princip kolektivní viny a jsou diskriminační.

Umíte si představit, že by obdobně soud rozhodl v situaci, kdy by hotel odmítl ubytovat muslimy, kteří nejsou ochotni písemně odsoudit islámský terorismus?“

Právník Tomáš Tyl také přidal svou trošku do mlýna: „Nemám s tím problém. Doufám, že hoteliéři v Teplicích začnou hostům rozdávat prohlášení, že muži a ženy jsou si rovni, že ozbrojený boj nepatří do žádného náboženství a že homosexualita nemá být trestná. A pak si řeknem, jestli je tohle cajk...“

A lidová tvořivost již také zapracovala. Objevil se „dotazník hotelu Pátá hvězda“, který má zjistit „vhodnost potenciálních klientů podle morálních zásad podniku“. Obsahuje celkem 41 otázek jako třeba „Jste věřící?“ nebo „Pijete sójové latté?“ či „Ubytoval byste u sebe doma jako hosta Andreje Babiše?“ až po „Považujete anální sex za perverzní sexuální praktiku?“ Tvůrce Anastacio Marquez říká, že byl inspirován „kreativním rozhodnutím“ Ústavního soudu.