Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová přesně vyložila, co rozsudek znamená, a přidala příklady textů, jaké by si nyní poskytovatelé služeb mohli dát na dveře.

Restauratér: „Kdo nepracuje, ať nejí. U nás proto nebudou obslouženy osoby, které nepodepíší, že pracují.“
Nebo: „Dnešním dnem jsme rozhodli, že byty nepronajímáme osobám, které trvale nepracují, a žijí pouze ze sociálních dávek. Nájemní smlouvu uzavřeme pouze s těmi, kteří nám předloží platnou pracovní smlouvu. Vyjadřujeme tak tím svůj nesouhlas se systémem nastavení sociálních dávek u nás.“
Nebo: „Zastávám názor, že se lidé nemají rozvádět. Žádná rozvedená osoba proto u nás nebude přijata do pracovního poměru.“
Nebo: „Ubytuji jen Evropany, cizince nikoli. Důvodem je příliv lidí z ostatních kontinentů, s nímž nesouhlasím.“

„Zatímco však v diskusních pořadech vládne tvrdá autocenzura a cenzura (je nutné si to přiznat), a být dnes označen například za rasistu je velmi snadné, Ústavní soud ČR aktuálně vyslovil, že v podnikání můžeme projevovat své názory třeba i tím, že chceme pod nějaký názor přímo podpis, jinak neposkytneme službu,“ vykládá si nález Ústavního soudu Hamplová.

Dodává, že rozhodnutí je revoluční. „Zatímco stát v právních normách přímo zakazuje restauratérům mít v restauracích kuřáky (poté, co je v minulých letech přinutil investovat do oddělených kuřáckých prostor velké peníze), a to bez ohledu na jejich názor jako majitele podniku, a také striktně hlídá, aby si zaměstnavatelé náhodou neřekli, koho skutečně chtějí zaměstnat, ať je požadavek jakkoli logický, a ombudsmanka hledá diskriminaci v nájmech bytů a zákazu nošení šátku ve škole, v citovaném rozhodnutí chrání Ústavní soud právo na názor do té míry, že služba je poskytnuta až proti podpisu pod určité názorové prohlášení,“ říká Hamplová a ptá se, zda se nadějeme toho, že nás hotel neubytuje, pokud nevyjádříme nesouhlas s rozvody či proti konkrétní politické straně.

„Čekám, co se strhne, až hoteliér pověsí na dveře ceduli – neubytováváme Afričany, protože nás bez dovolení zaplavují, a já s tím nesouhlasím. To by byl poprask. Bude mít někdo tu odvahu?“ ptá se advokátka a dodává, že odvaha nechyběla Ústavnímu soudu, když mezi řádky řekl: „Diskriminujte, je-li důvodem váš osobní názor. Máte právo ho takto projevit.“ „Proto rozhodnutí Ústavního soudu považuji za přelomové. Jen ještě všem nedošlo, že jde o povolení diskriminace podle vlastního názoru, a to dokonce při výkonu povolání,“ zakončuje svůj komentář k rozhodnutí advokátka.

Celý komentář ZDE

O poznání kratší vyjádření přinesl šéfredaktor Mladé fronty Jaroslav Plesl. „Soudce Šimíček podkopal důvěru v demokratický stát jako málokdo před ním. Předpokládám, že teď lze také ignorovat zákazy kouření a zákaz prodeje o státních svátcích, neboť to jde snadno zdůvodnit politickým postojem na základě vyššího mravního principu,“ tvrdí. A dodává svůj scénář, který by byl pro Ústavní soud zajímavý: „V Rusku žije zhruba 200 000 Romů. Jsem zvědav, co se stane, až se jeden z nich bude chtít ubytovat v ostravském hotelu Brioni...“

Toho, co Ústavní soud provedl, si všimla i bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Tu zejména zaujala tato věta z odůvodnění: „Důvody, pro něž ubytovatel omezí potenciální klientelu, se mohou pohybovat na škále počínaje racionalitou a konče podivínstvím... Podnikatel cílí na určitý ‚segment trhu‘ a všichni jeho zákazníci musí počítat s tím, že návštěvou jeho zařízení se dostanou do určitého specifického prostředí...“