„Vážení čtenáři Parlamentních listů, ozývám se po delší pauze, a tak mi odpusťte, že se musím k některým věcem vrátit,“ říká herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a hned rozjíždí dnešní Nedělní ráno.

Jak to těm havloidním pravdoláskařům trhalo žíly…

„Narozeniny pana prezidenta Zemana. Dostal jsem pozvání a velmi jsem si toho vážil. Atmosféra na večírku byla skvělá a na to, že se zúčastnily i hlavy států, tak by se dalo říci, že byla příjemně domácká. Bylo to povzbuzující, dostat pozvání vedle takových významných lidí. Cítili jsme se tam s Jarkou Obermaierovou dobře. Konečně, kolem nás byli samí slušní lidé podobných názorů, jako máme my,“ usmívá se herec.

„Jen jsem se potom nestačil divit, jak to těm havloidním pravdoláskařům trhalo žíly. Nevím, kam se poděla jejich pravda a láska a nechápu, kde se v nich bere tolik zášti, nenávisti a absence obyčejné lidské slušnosti. Vždyť ta naše strana dezolátů a chcimírů není ani trochu podobně nenávistná a militantní, jako tito lepšolidé. Jeden jemný umělec, režisér Hřebejk, dokonce litoval, že se nestihlo místo toho večírku vybombardovat i s účastníky. Samozřejmě, jelikož patří do té správné party, tak za jeho slova nebude žádný postih, jako u jiných. To asi proto, že on by nás vybombardoval humanitárně,“ nešetří sarkasmem.

„Vím, že jsem se za svoje názory a články ocitl na černé listině a nabídky televizních či filmových rolí nemohu očekávat. Přiznám, že mi to ani není líto. Dostat nabídku role třeba od takového pana Hřebejka, což absolutně nehrozí, tak bych to stejně nemohl dělat. S takovým člověkem bych si tak nerozuměl, že bych s ním ani nemohl pracovat,“ vysvětluje Ivan Vyskočil a jde na další téma.

Letos mi nějak ti stateční a charakterní odmítači chyběli….

„Sledoval jsem předávání vyznamenání 28. října na Pražském hradě. Maně jsem si vzpomněl na dobu, když jsem obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Zemana já. Jak mi volali různí novináři se sugestivní otázkou, že se doslechli, že mám dostat vyznamenání, a hned dodali: „Vy to ale odmítnete, že ano?“ A já je zklamal. Bylo tehdy dosti těch, co odmítali převzít z rukou pana prezidenta Zemana. Byla to až jakási móda,“ vzpomíná Ivan Vyskočil.

A pokračuje. „Letos mi nějak ti stateční a charakterní odmítači chyběli. Čím to? Naopak jsem viděl, jak například ten pravověrný, zaťatý a horlivý antikomunista Petr Janda se klaní před prezidentem-rozvědčíkem, div mu nevleze někam.“

„Nějak té naší morální době přestávám rozumět. Nevadí mi, co kdo byl a nebyl. Ale příšerně mi vadí ty dvojí metry na všechno. Co je u jednoho do nebe volající prohřešek, je u jiného jen roztomilá mladická nerozvážnost a nepatrná chybička. FUJ! A nejhorší, že ten dvojí metr se uplatňuje i před tváří spravedlnosti, před soudem,“ říká herec.

„A ještě jeden postřeh z 28. října. Mítink k oslavám založení Československé republiky na Václavském náměstí, který organizovala a řádně ohlásila KSČM, přišli narušovat nějací křiklouni. Nabývám přesvědčení, že pan premiér Fiala těmi svými bláboly o Ukrajině na prvním místě některé lidi tak zblbnul, že na státní svátek České republiky přišli s ukrajinskými vlajkami. Chudáčci, už asi vůbec nevědí, kam patří. No jo, když pan Jiřina Pospíšil se chodí ptát na ukrajinské vyslanectví, jestli u nás může zpívat ruská operní diva, tak se těm mladým nedivte, že neví, čí jsou,“ krčí rameny.

Těšil jsem se na to zlevňování. Prásk. Zase kecal!

„Byli jsme s mojí mladou partnerkou v Itálii, a protože ti mladí umí s technikou všelijaká kouzla, tak jsme náhle chytli českou televizi. Zrovna na nás vykoukl pan Fialový-Nuttelenko. Samozřejmě se napřed pochválil, když nikdo, ale opravdu nikdo jiný to za něho neudělá. Pak začal důležitě hovořit, jak se jim povedlo zkrotit inflaci a jak všechno se bude nyní zlevňovat. Dopadlo to zase jako vždycky, když pan Nuttelenko něco řekne. Klidně si k jeho projevům můžete vždy přiřadit záporné znaménko. Ten snad lže, i když spí. Řekne-li – bude líp, znamená to jen, že bude hůř!“ pokyvuje smutně herec.

„Vrátili jsme se z té Itálie a já se těšil na to zlevňování. Prásk. Zase kecal! Máslo, už tak dost drahé, po jeho zlevňování vylétlo na 70 korun. Zlatý komunisti! Chleba s máslem pro dítě je v mnoha rodinách luxus,“ zvedá oči k nebi.

„Vypadá to, že ti hoši nahoře jsou dobře informovaní. Jak ten jejich náčelník mluvil o zlevňování, hned věděli, že je to zase jeden z jeho keců. Jasně, bude to naopak, a tak si honem museli přidat na platech. Lidi, tihle šašci by jednou měli procházet uličkou hanby. Nám kmánům ale taky chtějí přidat, nebojte. Ptáte se, co? Přece let odchodu do důchodu. Jak dlouho budou ještě odbory držet hubu a jak dlouho si to necháme všechno líbit. Vždyť oni nám už bezostyšně serou na hlavy,“ nebere si servítky Ivan Vyskočil a podotýká.

„Inu, kdyby to všechno, jak s námi manipulují, nebylo tak smutné až sprosté, musel, bych řvát smíchy. Takhle si jen říkám: Zaplať bůh, že už jsem tak starý!“

P.S. Ivana Vyskočila

„Jen tak na okraj. Všimněte si, jak naše sdělovací prostředky nenápadně vymlčely tak významnou světovou událost, jakou byl summit BRICS v Kazani. Událost, kterou bychom měli spíše pozorně sledovat, a nikoliv si ji nevšímat! Jenže to bychom se mohli dozvědět, jak je to doopravdy s údajnou izolací Ruské federace včetně Vladimíra Putina, od ostatního světa. Ne, ne, to by nebylo pro naše sprosté uši,“ uzavírá dnešní Nedělní ráno Ivan Vyskočil.