V dokumentu s názvem Závěrečný spurt Německa parlamentní frakce AfD zveřejnila své pracovní priority pro rok 2024/2025. Za priority si frakce zvolila cíle zabývající se vnitřní politikou Německa, hospodářskou politikou a sociální politikou.

AfD kritizuje současnou politiku vlády, která podle ní přispívá k erodování vnitřní bezpečnosti a zvyšování islamistického terorismu v Německu. AfD by se postavila za přísnější opatření proti islamismu a ilegální imigraci. Kritizují politiku otevřených hranic, která byla zavedena v roce 2015, a požadují obnovení kontrol na hranicích a zavedení opatření, která by zajistila bezpečnost německých občanů.

Hospodářská politika Německa by dle pravicové strany měla směrovat k zastavení deindustrializace a podpoře hospodářského oživení. AfD se zaměřuje na snížení daní a odvodů, aby povzbudila občany a podniky k investicím a práci v Německu.

Zároveň se AfD staví za zrušení daně z CO₂ a masivní snížení daní na elektřinu a energii. Cílem je zajistit stabilní a dostupné ceny energie pro domácnosti a podniky.

Dále plánuje zajištění konkurenceschopných cen energie a návrat k technologické otevřenosti – AfD požaduje zrušení ideologických zákazů, jako jsou zákazy spalovacích motorů a zákaz plynových a olejových topení. Chtějí podpořit rozvoj technologií, které považují za klíčové pro hospodářský růst. Současná vládní koalice Semafor (SPD, FDP, Zelení) dle AfD svou politikou ohrožuje konkurenceschopnost Německa jako průmyslové země.

V rámci své sociální politiky AfD požaduje následující změny. Za prvé, plánuje zvýšení daňového osvobození pro jednotlivce na 14 000 eur, což má podpořit občany v práci a investicích v Německu. Dále se AfD zaměřuje na aktivní zapojení důchodců a navrhuje nabídnout jim dodatečné daňové osvobození ve výši 12 000 eur, aby je motivovala k pokračování v pracovním životě.

Dalším bodem je aktivující základní zabezpečení, které by mělo pomoci stovkám tisíc příjemců občanského příspěvku (Bürgergeld) vrátit se na trh práce. AfD rovněž požaduje omezení sociálních dávek pro cizince, včetně ukončení příspěvků pro uprchlíky z Ukrajiny, a navrhuje, aby tyto dávky byly dostupné pouze pro německé občany.

Mezi lety 2013 a 2022 přišlo do EU téměř 14,5 milionu cizinců, přičemž Německo si zvolilo téměř 6 milionů (40 %) z nich. V současnosti v Německu žije 12,3 milionu lidí, kteří nemají německý pas, což představuje 14,6 % populace a je to rekordní číslo v EU, připomíná AfD. V roce 2023 bylo v EU podáno přibližně 1,05 milionu žádostí o azyl, což je nejvíce od roku 2016, přičemž Německo obdrželo asi 329 000 z těchto žádostí. Největší počet žadatelů pochází ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka.

Podíl cizinců pobírajících občanské dávky v Německu vzrostl z 20 % v roce 2010 na 47 % v roce 2023. „Německý stát nyní všem příjemcům standardních dávek vyplácí ročně 42,6 miliardy eur,“ uvádí AfD v dokumentu s tím, že nárůst nákladů na sociální dávky je důsledkem masivního přílivu migrantů od roku 2015.

„Se zavedením občanských výhod, které jsou nyní přímo dostupné také Ukrajincům, a také vysokými výhodami pro uznané i odmítnuté žadatele o azyl, vytvořila koalice Semafor přitahující faktory, které působí jako magnet: sociální dávky pro uprchlíky jako občanská dávka (563 eur/měsíc) nebo platby podle zákona o azylových dávkách (460 eur/měsíc) ve většině případů převyšují průměrný příjem v zemích původu a pomoc poskytovanou jinými státy EU,“ stojí v dokumentu.

I proto se tak AfD přiklání k zavedení pracovní povinnosti v oblasti veřejně prospěšných prací pro žadatele o azyl a osoby schopné práce, které pobírají občanský příspěvek, po šestiměsíční karenční době. Tím by se mohla i snížit atraktivita Německa pro žadatele o azyl.