Sedmadvacetiletý Ahmad se stal v červenci 2011 prvním obviněným, který byl odsouzen na základě zákona o terorismu z roku 2000 o „shromažďování informací, které by mohli využít teroristé“. Ahmad totiž rozeslal e-mailem jména všech poslanců hlasujících pro válku v Iráku i s kontaktními údaji. Následně se před soudem přiznal k tomu, že podněcoval k náboženské nesnášenlivosti a vybízel k jejich usmrcení. Před svým odsouzením také veřejně nazýval Brity zpitými a degenerovanými parchanty a jejich ženy zase děvkami. Nyní si však „útlocitný“ Ahmad z vězení stěžuje, že jej dozorci urážejí vulgárními výrazy.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Odvolává se přitom na jistou směrnici vězeňské služby, podle které nesmějí dozorci vůči vězňům používat útočně laděné poznámky a sprostá slova. Přestože sám se nikdy vulgaritám nebránil a hrubě urážel obyvatele země, kde mohl svobodně žít a pracovat, nyní se cítí vulgaritami hluboce uražen a požaduje okamžitou nápravu. Zaslal v této souvislosti stížnost veřejnému ochránci práv a hrozí, že pokud ombudsman nic nepodnikne, bude ji adresovat také do britského parlamentu. „Pokud zaznamenám další urážlivé výroky, zapíšu si datum i jméno příslušného dozorce a pošlu o tom zprávu přímo vládě. Pokud s tím ombudsman nic neudělá, obrátím se přímo na vládu,“ píše v dopise Ahmad.

Dále Ahmad v dopise navrhuje, aby byl opakovaně přistižený „sprosťák propuštěn ze služby“. „Existují jistá pravidla a zaměstnancům věznice by nemělo být dovoleno je porušovat,“ čílí se v dopise Ahmad, který vedle zmíněných vulgarit pronesených na adresu britských žen chválil podle soudu před pěti lety Roshonaru Choudhryovou za pobodání labouristického poslance Stephena Timmse v květnu 2010. Nejmenovaný ředitel věznice označuje Ahmadovu stížnost za ryzí pokrytectví. „Nazýval britské občany parchanty a děvkami a nabádal k vraždění poslanců. Nyní má tu drzost, že chce využít parlament pro dosažení svých vlastních cílů. Ten člověk je jedním z těch notorických stěžovatelů, který chce zneužít vězeňská pravidla k tomu, aby přišli o práci tvrdě pracující lidé.“