Pomalu se blíží ke konci další nabitý týden. Frustrující už mi přijdou výroky americké administrativy zaprodávající Ukrajinu. Jsem zvědavý na výsledky nedělních německých voleb - ty mnohé rozseknou. Ale taky se podařilo úspěšně uzavřít jednu kapitolu legislativní práce!
ŠTÍT PŘED MOCENSKÝMI CHOUTKAMI
Začnu pozitivně. V tomto týdnu jsme zaznamenali úspěch v průmyslovém výboru. Odhlasovali jsme totiž stanovisko k prověřování zahraničních investic, což dopomůže Evropě v obraně - zabrání totiž tomu, aby se k nám dostávaly toxické investice. Dvou třetinovou podporu získal kompromisní návrh, který jsem dojednával za naši frakci EPP spolu s Renew, S&D a Zelenými. Naším cílem bylo přijít s rozumnou a funkční legislativou, která odcloní problematické investice a zároveň nebude bránit rozvoji byznysu. Troufám si říct, že se nám to povedlo. A to navzdory tomu, že se původně o podobu návrhu měla zasadit především europoslankyně z Patriotů.
PAŘÍŽ VOL. 1 A 2
Francouzský prezident Emmanuel Macron sezval do Paříže lídry, aby (nadvakrát) jednali o tom, jak může Evropa, spolu s Velkou Británií nebo Kanadou zasáhnout do byznysu, který si spolu rozehráli Trump s Putinem. Jsem rád, že se někdo chopil iniciativy a snaží se postavit koalici pro pomoc Ukrajině. Potřebujeme na stůl položit konkrétní představu, která dá Ukrajině šanci postavit se na vlastní nohy a znemožní mír s Ruskem zobchodovat. Čas nám běží a Evropa se musí přestat ohlížet a pořád jen analyzovat, ladit projevy. Potřebujeme konat.
PODIVNÉ AMERICKÉ MANÝRY
Nejen Trump, ale i nová americká administrativa volí přinejmenším zvláštní přístup k jednání. Nejprve se schází s představiteli Ruska jako třeba s pravou rukou Putina a jednou z hlavních tváří kremelské mašinérie Sergejem Lavrovem. Až poté jede zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg do Kyjeva. Ale pro jistotu na závěr návštěvy nic neřekne. Nabízí se tak otázka: za čí zájmy se Amerika nyní pere? Zahazuje obranu demokracie, která byla pro ni vždy zásadní a nyní se jí ohání (když se jí to hodí)? Nepředvídatelnost Trumpovy vlády se naplňuje, ale rozhodně nepřináší nic dobrého. A kdo ji stále obhajuje, je asi slepý.
PUTINOVI NEUSTOUPÍME
V době, kdy můžeme mít obavu, do jakého rána se zase probudíme, je osvěžující slyšet politiky, kteří to mají srovnané a ze svých postojů neustupují. Byl jsem proto rád, že do Evropského parlamentu přišel polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, aby představil priority pro předsednictví v Radě EU. Dlouhodobě se mi líbí tvrdý a neochvějný postoj Polska k bezpečnosti a rezistenci vůči Rusku. Navíc za ně nemluví pouze slova, ale i činy - třeba skrze investice do obrany. Je moc dobře, že Evropu nyní vedou právě Poláci. Chci věřit, že to brzy přinese konkrétní výsledky.
NAKOPNUTÍ MOTORU?
Vyhrocená atmosféra je v sousedním Německu. Po neděli už bude ale jasnější, kdo převezme vládní otěže, přestože pohled na průzkumy nenabízí jasný směr povolební koalice. Ve vedení se ale drží CDU/CSU s lídrem Friedrichem Merzem, u kterého si jsem jistý, že v otázce pomoci Ukrajině nebude zdrženlivý. Doufám, že i tato možná obměna by mohla napomoci k tomu, aby se ledy pohnuly a Evropa byla rozhodnější. Klíčové ale bude, jak dopadne finální volební matematika a kdo překročí pětiprocentní hranici. Plán na neděli mám jasný: rozhodně to budu sledovat.
Tím bych rekapitulaci bruselského týdne uzavřel. Příští týden se přihlásím pro změnu z regionů, už se na to moc těším!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Fandíte politice Donalda Trumpa?
autor: PV
Zvedava124
