Sociologové v Polsku se rozhodli podrobněji zaměřit na názory a preference obyvatel země. Ale trochu jinak, než se to obvykle dělá.
Na úvod bylo vysvětleno, že tito lidé jsou v běžných sociologických šetřeních většinou opomíjeni. Důvody jsou prosté – výzkumníci s nimi neradi mluví, protože je s nimi složitější domluva, od politiků očekávají něco jiného, než mohou splnit, a nejsou úplně obeznámeni s politickými reáliemi.
Jistý polský profesor sociologie dokonce zavedl termín „občané dobré jakosti“, což jsou lidé zajímající se o politiku a dění ve světě. Teorie pokračovala „občany velmi dobré jakosti“, kteří si zjišťují informace z více zdrojů a nespokojí se s vysvětlením médií.
Jenže takových obyvatel je pouhých 12 procent. Průzkumníky byli preferováni, protože s nimi byla snazší domluva. A pak se tvůrci předvolebních modelů velmi divili, že volby dopadly zcela jinak, než jim z rozhovorů s těmito lidmi vyšlo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.