„Nejčtenější progresivní deník v ČR,“ představuje se web Deník Alarm. Doposud známý jako A2larm, s redakčními hvězdami jako je Saša Uhlová, Apolena Rychlíková nebo Stanislav Biler.

V týdnu představil nové jméno a novou vizuální identitu.

Ale ještě předtím zaujal rozhovorem s kanadsko-britským teoretikem Nickem Srnickem, který u příležitosti Dne otců čtenáře poučil, že „Nukleární rodina je v mnoha aspektech zcela neefektivní instituce“.

Rodina je podle experta Alarmu klíčovou institucí pro neoliberální projekt a likvidaci sociálního státu.

„Pokud likvidujete sociální stát a připravujete občany o celou řadu veřejných služeb, musíte mít nějaké náhradní řešení, nějakou jistotu,“ vysvětlil, proč byla rodina konstruována k likvidaci socialismu.

Podle experta, kterého web oslovil, je navíc rodina obrovským rezervoárem neplacené práce.

S podobnými teoriemi přišly i aktivistky z webu Druhá směna, které rovněž boj proti nukleární rodině spojují s bojem proti kapitalismu.

Patriarchát a kapitalismus jsou podle nich dva provázané druhy nadvlády.

Vloni se prezentovaly vydáním českého překladu knihy Zrušte rodinu s podtitulem „spravedlnost v kuchyni i v celé společnosti“.

Téma kuchyně zajímá i hosta A2larmu. „Vaření může probíhat mnohem kolektivněji a mohlo by být mnohem efektivnější,“ vysvětloval. V čase klimatické krize je podle něj třeba přemýšlet i o tom, jestli se má pouštět sporák v každé domácnosti, nebo hledat úspornější formy vaření na komunitní bázi.

Je to podle něj ukazuje, jak je život v rodině po všech směrech neefektivní.

U těchto slov někteří připomněli, že o podobných formátech už v předminulém století rozjímal Bedřich Engels. Ten také formuloval koncept společné výchovy dětí, která by probíhala na veřejné náklady už od první chvíle, kdy by nepotřebovaly prvotní mateřskou péči.

„Asi nikoho nepřekvapí, že se host Alarmu inspiroval Engelsem,“ poznamenaly k tomu Konzervativní noviny.

Politolog Lukáš Valeš ale vidí kuriozní dějinné souvislosti. „Tyto marxistické teorie z devatenáctého století potom zkoušel uvést do praxe Sovětský svaz, ale také nacistické Německo. Tam se také experimentovalo s kolektivními vývařovnami a s tím, že doma se bude jenom přespávat a žít se bude kolektivně,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz.

Že skupiny, které mají velmi oblíbenou nálepku „fašounů“ či „nácků“, dojdou ve svém teoretizování takto blízko nacistickému Německu, to prý nečekal.

„V každém případě se tím vracíme sto let zpátky. K něčemu, co jsme si mysleli, že už je překonané,“ uzavírá docent Valeš.

A vysvětluje, že po druhé světové válce se sociálním státem a přerozdělováním bohatství podařilo dosáhnout toho, že dělníci se dostali na životní úroveň, na které nikdy před tím nebyli. Mohli si dopřát auto, dovolenou a třeba i dům. A přestali toužit po revoluci a boření systému, do kterého je tlačili radikální intelektuálové.

„Takže si ti intelektuálové museli najít někoho jiného, za koho budou bojovat. A našli různé skupiny, kterým mohli vykládat, jak jsou utlačované. Ženy, sexuální menšiny, nebo třeba přistěhovalce odlišných etnik,“ vysvětluje.

Ale že do tématu kolektivismu dokázali přes vaření dostat i klimatickou agendu uhlíkové stopy, to docenta Valeše upřímně pobavilo. „Pro normálního smrtelníka je to všechno samozřejmě nesmysl,“ dodal.

Nadace soudružky Rosy

Mezi skupinami levicových intelektuálů skutečně přežívají úvahy o revoluci, formulované Marxem a Engelsem. V zemích, které nemají naší zkušenost centrálního plánování, je tato nostalgie ještě intenzivnější.

Plakát německé sociální demokracie před letošními eurovolbami: V jaké Evropě se chcete probudit?

Mnohé české radikálně levicové projekty jsou financovány německou Nadací Rosy Luxenbourgové, pojmenované po Engelsově žačce.

Tato nadace přichází s radikálně levicovou agendou a tématy. Její šéfkou je aktuálně Dagmar Enkelmannová, někdejší vlivná poslankyně za ultralevicovou stranu Die Linke. Nadace fungující od roku 1990 je známá svou vytrvalou podporou všech více či méně bizarních alternativ ke kapitalistickému vývoji.

Její česká pobočka expanduje podporu levicovým vizím i k sousedům. Jako projektový koordinátor v ní vystupuje známý levicový aktivistka Jan Májíček.

Jako v případě všech neziskových organizací, i zde jsou zásadním zdrojem financování veřejné peníze. Mateřská nadace, u sousedů familiérně přezdívaná Rosa-Lux měla jen v roce 2018 dostat od německého státu 64 milionů eur.

Na podobné projekty přispívá i unijní projekt NextGenerationEU, který byl původně zamýšlen pro financování obnovy po covidu, ale velmi rychle se transformoval v něco poněkud jiného.

„NextGenerationEU je víc než plán obnovy – je to příležitost, která přichází jednou za život. Příležitost dostat nás z pandemie silnější, transformovat naše ekonomiky a společnosti a vytvořit Evropu, která bude fungovat pro všechny. Máme vše, co k tomu potřebujeme. Máme vizi, máme plán a dohodli jsme se, že společně investujeme 806,9 miliard EUR,“ píše se v projektu.

Podporu ale podobné ambiciozní projekty společenské přeměny získávají i z českých veřejných prostředků.

Internetový miliardář platí

Jak upozornil novinář Aleš Borovan, finančně tyto extrémně levicové projekty podporuje řada firem i podnikatelů, včetně těch, které na těchto webech chtějí co nejvíce poškodit.

Borovan například zjistil, že společnost Seznam.cz, jejíž majitel Ivo Lukačovič nedávno avizoval, že na svém zpravodajském webu končí s příklonem k progresivním tématům, významně přispívá neziskovce, která podporuje z velké části levicová média, včetně těch krajních.

Jde o Nadační fond nezávislé žurnalistiky. „Na českém mediálním trhu má kontroverzní pověst. U jejího vzniku stála řada oligarchů a vlivných hráčů s vlastními byznysovými zájmy. V uplynulých letech pak NFNŽ proslul tím, že finančně podporoval hlavně levicová až krajně levicová média ,“ popsal Borovan.

Jedním z hlavních příjemců má být kromě Deníku Referendum právě Deník Alarm, donedávna známý jako A2larm.

Seznam jim v roce 2023 měl zaslat 1,3 milionu korun, v podobné výši prý podporoval NFNŽ i v předcházejících letech.

Fondu přispívali i další podnikatelé, třeba miliardáři Barta, Winkler a Vohanka, podporující prezidenta Pavla, nebo firma Ridvinov solar energy, ve které figuroval zemřelý lídr hnutí STAN Věslav Michalik.

Deník Alarm měl v roce 2023 dostal od neziskovky 400 tisíc korun. „Bude tak zajímavé sledovat, jak redakce A2larmu.cz, která o sobě tvrdí, že tvoří "protiváhu ke konzervativním webům a médiím vlastněným oligarchy", bude své financování fakticky z miliardářských zdrojů vysvětlovat svým četným čtenářům z řad levicových extremistů,“ poznamenal novinář Borovan.

Původně vznikl jako internetový doplněk kulturního čtrnáctideníku A2. Čelil obvinění, že využívá veřejné prostředky, určené pro „á dvojku“. Ta je jako neziskový projekt už mnoho let jedním z největších příjemců podpory od ministerstva kultury, za rok 2023 s částkou přesahující 3 miliony ve výzvě „podpora tištěných literárních periodik“ tím úplně největším.

„Přestože neustále vysvětlujeme, jak vztah mezi A2 a Alarmem vypadá, že máme oddělené redakce i rozpočty a fungujeme v tomto ohledu od samého začátku nezávisle, stále se objevují pochybnosti, a to i v relativně seriózních médiích,“ rozčilovali si redaktoři v roce 2019 a následně se oba projekty i formálně rozdělily.

Web je nyní financován podle svých tvrzení až ze 70 procent dary od čtenářů, něco u inzerce a e-shopu. Zbytek čerpá z grantových výzev, kromě NKNŽ zejména od německých neziskovek. Kromě Nadace Friedricha Eberta nebo Nadace Heinricha Bölla také od výše zmíněné Nadace Rosy Luxembourgové.

Nový název měl být završením odluky obou titulů.

„Z loga zmizela dvojka, nově v něm naopak najdete hvězdičku. Ta je pro nás symbolem rozmanitosti, inkluzivity, boje proti diskriminaci a vizuálně zároveň odkazuje také k výstražným symbolům," vysvětluje redakce.

Čtenářstvo prý nemá být šokováno formou, ale obsahem.

Mnozí budou nejspíš souhlasit, že šokovat se této redakci daří celkem pravidelně.

„Já se obávám, že tihle revolucionáři z éry blahobytné společnosti by si s Marxem moc nerozuměli. On pojmenovával skutečně existující problémy, tito lidé často hledají problémy tam, kde nejsou," říká pro ParlamentníListy.cz docent Lukáš Valeš.