Albrightová podle svých slov zastává celý život názor, že Spojené státy se musí angažovat. Připomněla v této souvislosti také komplikované dějiny střední Evropy 20. století. Zmínila, že americká veřejnost po intervencích v Iráku a Afghánistánu pociťuje určitou únavu a sílí v ní hlasy podporující izolacionismus. USA však navzdory tomu nesmí zapomínat na svou mezinárodní zodpovědnost, nemusí však vše dělat samy, ale ve spolupráci se zahraničními spojenci, míní. Za velmi nebezpečné přitom označila výzvy na oslabení transatlantického spojenectví nebo rozpuštění NATO.

• Původní text ZDE

Jak následně dodala, připravenost Spojených států neznamená, že se mají připravovat jen vojensky, ale musí mít jasnou diplomacii a mít jasno v tom, jaká je úloha USA v 21. století. „USA navzdory určitému přesouvání pozornosti do oblasti Asie v žádném případě neopouštějí Evropu a otázku její bezpečnosti považují stále za velmi důležitou,“ podotkla také. 

Albrightová se rovněž vyjádřila k prezidentským volbám ve Spojených státech amerických. „Nikdo není na funkci prezidenta USA připraven lépe než Hillary Clintonová,“ myslí si s tím, že v případě úspěchu povede Clintonová důraznou a srozumitelnou zahraniční politiku založenou na multilaterální spolupráci. Jejího rivala Donalda Trumpa vesměs kritizovala, i když nepřímo.

Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Albrightová rovněž vyjádřila znepokojení z nárůstu xenofobie a nacionalismu v Evropě. Podobný trend je však podle ní viditelný i ve Spojených státech. „Vlastenectví je jedna věc. Nacionalismus je ale velmi nebezpečný, zejména pokud vede k nenávisti,“ myslí si.