Ale no tak, Václave... Dva ekonomové a Moravec hodinu tepali do Jurečky. Ten se hádal, že čas ukáže

30.10.2022 14:06 | Reportáž

„Je tahle vláda klientelistická?“ ptal se Václav Moravec v ČT při pohledu na to, jak se vláda chystá zdaňovat banky. „Ale no tak, Václave,“ ozval se ekonom Miroslav Zámečník, který se rozhodl říct, co všechno dělá vláda špatně. Ekonomka Danuše Nerudová se přidala. „Tady jsou senioři, kteří perou v ruce, aby ušetřili za energie,“ upozornila. A ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl ve studiu ČT s nimi, se bránil. Moravec také přes kamery uhodil i na sněmovního matadora z ODS Marka Bendu.

Ale no tak, Václave... Dva ekonomové a Moravec hodinu tepali do Jurečky. Ten se hádal, že čas ukáže
Foto: Hana Brožková
Popisek: Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí

Hosty první hodiny Otázek Václava Moravce ve studiu ČT byli prezidentská kandidátka, ekonomka Danuše Nerudová, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ekonom Miroslav Zámečník. Diskutovali o stavu důchodového systému v Česku.

Hned v úvodu Moravec upozornil, že dlouholetý poslanec Marek Benda (ODS) chce snížit daně u loterií na 23 % ze současných 35 %. Na oněch 35 % zdanění zvedla ještě vláda Andreje Babiše a Benda onen krok označil za nespravedlivý.

„Asi to není ta nejakutnější věc, kterou bychom teď měli řešit, ale odborníci říkají, že některé věcí, je třeba systémové upravit. To neříkají politici nebo lobbisté, ale odborníci, kteří některé kroky v oblasti hazardu označili za problematické. Ale my jako lidovci jsme pro všechny kroky, které povedou k potírání hazardu... ale myslím si, že některé věci mají být více prodiskutovány a daňově upraveny,“ pravil Jurečka.

Moravec se hned ptal, jestli je vhodné snižovat daně u loterií, když Česko potřebuje každou korunu. „Neměla by se i ostatní odvětví hazardu zdanit 35 procenty?“ ptal se Moravec.

Jurečka zdůraznil, že je třeba vést debatu např. o online hazardu, a celkovou debatu o hazardu, ale také o hledání dalších příjmů do státního rozpočtu. A že ta debata je složitá, protože je třeba dívat se i na to, aby se některé činnosti nedostaly do šedé zóny, kde už na ně stát vůbec nedosáhne.

Nerudová byla ještě ostřejší.

„Mně osobně tento návrh přijde naprosto skandální, Zejména když tu máme seniory, kteří si přijdou pro jediný oběd, ale rozdělí si ho na tři porce, aby ušetřili. A já jsem v této době naprosto proti tomu, abychom se takto stříleli do nohy, volala “Nerudová s tím, že daně je snadné snížit, ale obtížné zvýšit. „Toto je návrh vycucaný z prstu a pro mě je skandální,“ zdůrazňovala ve studiu.

Zámečník se vyjadřoval obdobně jako Nerudová.

Byl poměrně kritický i ke způsobu, jakým se vláda chystá zavést daň z mimořádných zisků způsobených vnějšími faktory. „Když už nechceme mít inflační daň, tak to dělejme dobře,“ žádal s tím, že banky si měly procentně odečíst stejnou částku a vláda neměla parametr nastavovat tak, aby zákon dopadl jen na šest největších firem.

Moravec v té souvislosti upozornil, že do zdaněných bank nespadá žádná z bank českých oligarchů. „Takže je ta vláda klientelistická?“ obrátil se Moravec na Zámečníka.

„Já jsem tu vládu volil, tak teď po mně nechtějte, abych říkal, že je klientelistická,“ poznamenal Zámečník.

„Ale je klientelistická,“ trval na své otázce Moravec.

„Ale no tak, Václave,“ ozval se Zámečník. „Ta účelovost je tam zřejmá,“ dodal s úsměvem.

Když se ke slovu znovu dostal Jurečka, upozornil, že daně nikdy nejsou absolutně spravedlivé a že vždy bude třeba nastavit nějakou hranici, pod kterou už se politicky nepůjde.

„Mým zájmem je vybrat co nejvíce peněz do státního rozpočtu, ale od těch subjektů, od kterých je opravdu dostat mohu,“ pravil Jurečka s tím, že vláda tento zákon připravuje pod časovým tlakem, protože má být ve třetím čtení ještě než bude dokončeno jednání o státním rozpočtu.

Když se k tématu vyjadřovala Nerudová, upozornila, že pokud vláda od této daně pro banky očekává zisk 100 miliard, tak její očekávání jsou příliš optimistická, protože banky na toto opatření zareagují a vláda nakonec bude ráda, když vybere 20 až 30 miliard.

„V tomto nás rozsoudí čas,“ ozval se Jurečka s tím, že vláda počítá i s příjmem peněz z emisních povolenek i s dalšími zdroji. „Je to opravdu specifická a výjimečná situace, protože my např. nevíme, jak se budou vyvíjet ceny v energetickém sektoru,“ upozorňoval dál.

Zámečník tady dal za pravdu Nerudové. Upozornil, že jestliže je celá ekonomika v krizi, dostanou se do problémů i firmy, které si od bank berou půjčky, ale pokud jim bude hrozit krach, rizikovost půjček bankám vzroste.

Volal také po tom, aby teď vláda firmám v krizi pomohla, ale aby to podmínila tím, že půjde o půjčku, kterou firmy vrátí, až se jim bude dařit lépe. „Všichni víme, že odborně je to správně,“ upozorňoval Zámečník s tím, že takovéto pravidlo by pomohlo vylepšit situaci veřejných financí

Jasný názor měl také na otázku, zda je rozpočet na příští rok sestaven realisticky. „Ne,“ řekl jasně Zámečník. A upozornil, že pokud světové trhy zhodnotí rozpočet na příští rok jako nerealistický, Česko na to doplatí.

Nerudová volala po tom, aby vláda zavedla adresnější pomoc v časech krize pro asi 30 procent obyvatel, kteří to opravdu potřebují. Vedle toho by prý zeštíhlovala stát, protože v současné struktuře státu se podle ní plýtvá. „Mohla bych tady hovořit o tom, kolik stojí např. Vězeňská služba, když jsme zemí s největším počtem vězňů na 100 tisíc obyvatel, když bychom mohli pracovat s konceptem domácího vězení. My se prostě řítíme do zdi,“ varuje Nerudová.

Dala najevo, že od vlády čeká, že v této věci odvede kus práce, třeba jako Dánsko, kde se podle ní podařilo vylepšit situaci státního rozpočtu během pěti let.

Jurečka se bránil, že v této chvíli neumí říct, jaká bude inflace za půl roku, takže není jasné např. to, jak se budou valorizovat důchody. A vedle toho podle Jurečky nevíme řadu dalších věcí. Podle Jurečky by stálo za to zavést např. sociální tarif na energie. „Já budu chtít mluvit s ministrem Síkelou a budu rád, když to stihneme od příštího roku,“ řekl Jurečka.

Nerudová volala po tom, aby se sociální tarif týkal samostatně žijících důchodců, matek samoživitelek a tak podobně. „Protože dneska opravdu je to tak, že někteří senioři odpojili všechny spotřebiče, které mohou, a prádlo perou v ruce, aby ušetřili. Tak právě tito lidé potřebují pomoc,“ žádala ve studiu Nerudová.

„Tak já bych chtěl apelovat na všechny, kteří jsou v této situaci, aby požádali stát o další pomoc,“ apeloval na všechny Jurečka. Pro ekonomicky postižené rodiny s dětmi se navíc podle Jurečky zvýší příspěvek na děti. A od příštího roku se zvýší životní a existenční minimum. Vláda Petra Fialy (ODS) zvyšuje tyto dva parametry už potřetí.

Kdybychom udělali důchodovou reformu už v roce 1997...

Upozornil také, že Česku v současné krizi pomáhá velmi nízká nezaměstnanost. V současné inflační a energetické krizi možná některé firmy budou propouštět, ale pořád je tu podle člena vlády dost firem, které poptávají nové zaměstnance. „Ale tím nechci říct, že bych nějak podceňoval tu situaci, já si nechám data o nezaměstnanosti každých 14 dní reportovat,“ pravil Jurečka.

Moravec však připomněl, že státní rozpočet vydává na výplaty důchodů stovky miliard, což je pro ekonomickou situaci v zemi problém. Za rok 2022 se počítá s vyplácením 590 miliard korun na důchody.

Jurečka však zdůraznil, že především ženám, které vychovávaly děti, se má zvednout penze o 500 korun za každé vychované dítě. I když to bude znamenat další výdaje ve výši 19 miliard.

Nerudová varovala, že ve stávající podobě je český důchodový systém neudržitelný. „Musí nastat to, po čem já jsem volala jako šéfka té poslední důchodové komise, že bude muset nastat vícezdrojové financování penzí,“ upozornila. Včetně významné reformy tzv. třetího pilíře penzí, ve kterém si lidé šetří sami. „My máme 400 tisíc důchodců, kteří mají důchod nižší než 14 tisíc korun,“ připomněla Nerudová.

Zámečník poznamenal, že o reformách důchodového systému se mluví asi od roku 1997. A kdyby se důchodová reforma opravdu zavedla před 25 lety, ve kterých by si lidé šetřili tisíc korun měsíčně, tak dnes mohly být k dispozici zdroje na podporu současného důchodového systému. Tak to vidí Miroslav Zámečník.

„Ale třeba rodiny s malými dětmi si nemohou dovolit ukládat tisíc korun měsíčně,“ podotkla Nerudová. Jedním dechem dodala, že lidé si v průměru ukládají něco přes 700 korun, a nikoli tisíc korun. A navíc, chuť mladých lidí ukládat si peníze ve třetím pilíři se limitně blíží nule.

Jurečka upozornil: „Tady existuje představa, že každý má nárok na starobní důchod. Ale ono to tak není. Dneska je to tak, že kdo neodpracoval 35 let, tak starobní důchod nedostane,“ řekl Jurečka.

Konstatoval také, že někteří vysokoškolští pedagogové či někteří lékaři mohou pracovat i ve svých 70 letech věku – a podle ministra by měli být motivováni k tomu, aby pracovali co nejdéle. A naopak u fyzicky náročných profesí bude nutno ohlídat to, by lidé odcházeli do důchodu.

Podle Zámečníka je toto volání oprávněné, ale důchodovou reformu je podle něj třeba provázat s reformou zdravotnického systému, aby lidé byli více motivováni, aby docházeli na preventivní lékařské prohlídky a aby obecně více pečovali o své zdraví.

reklama

autor: mp

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

12:40 Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

O cestě premiéra Fialy do USA informovaly mezi českými médii i Novinky.cz včetně upozornění na sociá…