Hodges je přesvědčen, že Rusko respektuje pouze sílu a jeho hlavním cílem je změnit světový pořádek. Dosáhnout toho podle něj nechce obsazením Polska či Porýní, ale od pracovního stolu. "Snaží se demonstrovat, že NATO není schopno ochránit své členy," podotkl. Poznamenal, že příští konflikt může mít podobu krátkého útoku, kyberútoku, zkreslování informací nebo jejich kombinace.

Za důležité kvůli předcházení konfliktů považuje, aby NATO demonstrovalo schopnost rychle se přesouvat a případným krizím tak včas odstrašením předejít nebo je ztlumit v zárodku. Alianční síly by v případě krize potřebovaly přes české nebo polské území přemístit do Pobaltí nebo třeba do Rumunska obrovské množství techniky a materiálu. Podle Hodgese ale současná česká infrastruktura není schopna zvládnout takový masivní přesun. Poukázal třeba na špatný stav dálnic, které nestačí ani pro běžný provoz. Podotkl, že pro přesun těžkých tanků jsou potřeba zpevněné mostní konstrukce. Jednotky by také potřebovaly potrubím přepravovat paliva.

V České republice nevidí problém v nedostatku peněz, které země může čerpat z fondů EU, ale v procesech přípravy staveb. Hodges vyzdvihl českou armádu a její vojáky, kteří podle něj v misích vykonávají víc, než se po nich vyžaduje. "Potřebujeme, aby Česká republika byla spojencem i v oblasti, kde jde o infrastrukturu," poznamenal.

Hodges také poznamenal, že stále uvažuje o vojenském ekvivalentu schengenské dohody, která umožňuje v členských státech volný pohyb osob a zboží. Podle Hodgese by se na jejím základě mohly vojenské jednotky rychle pohybovat po jednotlivých zemích při dodržování jejich zákonů. Mohlo by se díky tomu rychle uspořádat například cvičení nebo provést vojenská akce. Podotkl, že při prvních přesunech americké armády na cvičení do východní části aliance byla ČR pro průjezd kvůli byrokracii jednou z nejobtížnějších zemí.

Hodges je přesvědčen, že když země NATO investuje do infrastruktury, která má vojenský význam, měla by mít možnost si je započítat do dvou procent HDP, které by členské státy měly na obranu vydávat. Tuto dohodu většina aliančních zemí včetně ČR nedodržuje. Česko v současné době vydává kolem jednoho procenta, dvou procent chce dosáhnout do roku 2024.