Někteří ukrajinští vládní úředníci údajně aktivně napomáhali kampani Clintonové a naopak škodili té Trumpově tím, že zpochybňovali jeho schopnost vést prezidentský úřad. Navíc prý zveřejnili některé dokumenty usvědčující jednoho z Trumpových poradců z korupce.

• Celý článek v původním znění ZDE

„Ukrajinsko-americká spojka, která pracovala jako poradkyně pro Demokratický národní výbor, se sešla s nejvyššími představiteli ukrajinského velvyslanectví ve Washingtonu s úmyslem odhalit spojení mezi Trumpem, jeho poradcem Paulem Manafortem a Ruskem,“ uvádí Politico. Podle vyšetřování amerického konzervativního magazínu sehrála Ukrajina v amerických prezidentských volbách významnou roli; napomohla k Manafortově nucené rezignaci a posílila narativ o Trumpově napojení na ruský Kreml.

V případě Ukrajiny se pochopitelně nejednalo o tak rozsáhlou operaci, jako tu, do které se pustilo Rusko, na to válkou zmítaná východoevropská země nemá potřebné kapacity. Prezident Porošenko, členové ukrajinské vlády a ukrajinské velvyslanectví ve Washingtonu trvají na tom, že v americké prezidentské volbě zůstali neutrální.

Podle novinářů z magazínu Politico ovšem ukrajinská vláda „jasně porušila diplomatický protokol, který zakazuje vměšování se do volebního procesu v jiných státech“.

Hlavní obavou kyjevské vlády je podle amerických novinářů to, že se Trumpova administrativa, která byla vůči Kyjevu tradičně pozitivně nakloněna, k Ukrajině obrátí zády. Porošenko údajně kvůli této obavě nedávno podepsal kontrakt na 50 000 dolarů měsíčně s washingtonskou lobbistickou firmou napojenou na Republikánskou stranu.

Spojenectví mezi Clintonovou a Ukrajinou

Politico uvádí, že napojení ukrajinské vlády na Clintonovou – a odpor vůči Donaldu Trumpovi – lze pozorovat již od roku 2013, kdy se tehdejší ukrajinský prezident Janukovič, jehož poradcem byl právě Manafort, vychýlil od kurzu vedoucího k těsnějšímu spojenectví s Evropskou unií.

Na republikána Manaforta se zaměřila americká právnička s ukrajinskými kořeny Alexandra Chalupa, která v minulosti pracovala v Bílém domě pod Billem Clintonem. Chalupa údajně i nadále udržuje „těsné styky s ukrajinsko-americkou diasporou a americkým velvyslanectvím v Kyjevě“. V případě Manaforta se zajímá převážně o jeho roli v růstu politické moci Janukoviče a jeho napojení na proruské oligarchy, kteří financovali Janukovičovu politickou stranu. Americko-ukrajinská právnička v rozhovoru pro Politico uvedla, že se jí povedlo vytvořit síť informátorů v Kyjevě i ve Washingtonu, čítající investigativní novináře, vládní úředníky a soukromé agenty. S tím, jak Trumpovi rostla popularita, se začínala čím dál více soustřeďovat na jeho možné napojení na ruský Kreml.

„Chalupa svá zjištění čas od času sdílela s pracovníky Demokratického národního výboru a kampaně Clintonové,“ uvádí Politico. Poté, co bylo zveřejněno, že Trump v rámci své prezidentské kampaně skutečně najal Manaforta, se celým případem začala Chalupa ve spolupráci s Demokratickým národním výborem a s ukrajinskou ambasádou intenzivně zabývat.

Andrij Teliženko, který v té době pracoval v politické sekci ukrajinského velvyslanectví ve Washingtonu, uvedl, že byl svým vedením přímo instruován, aby byl Chalupě v jejím bádání o spojení mezi Trumpem, Manafortem a Ruskem nápomocen. „Nadřízená mě požádala, abych jakékoli informace v této oblasti sdílel s Chalupou,“ cituje Teliženka, který nyní pracuje jako politický konzultant v Kyjevě, magazín Politico. „Neměli jsme o tom hovořit, ale s Chalupou jsme spolupracovali,“ dodal. Teliženko dále uvedl, že jemu a jeho nadřízené z ukrajinské ambasády Chalupa sdělila, že „pokud o aktivitách Paula Manaforta získají dostatek informací, dokáže prosadit slyšení v americkém Kongresu“.

Ruská reakce

Podobně jako Demokratický národní výbor i sama Chalupa na vlastní kůži pocítila kybernetické útoky, které s největší pravděpodobností přicházely z Ruska. Vše údajně začalo varovnými upozorněními od správce jejího emailového účtu, že se jakási třetí strana snaží k účtu získat přístup. Později se dokonce někdo vloupal do jejího auta. „Celé to uvnitř rozházeli, ale nic cenného neodcizili; v autě zůstaly peníze, sluneční brýle i drahé golfové hole,“ uvedla. Později se prý to samé stalo s dvěma rodinnými automobily, což Chalupu utvrdilo v tom, že se jednalo o „ruskou zastrašovací kampaň“. Chalupa americkým novinářům sdělila, že později se „žena s bílou růži ve vlasech pokusila vloupat do jejího domu“. To jsou prý praktiky, které v Rusku používají k zastrašení zahraničních diplomatů. Americko-ukrajinská právnička s tím, jak napětí kolem prezidentské kampaně eskalovalo, začala pravidelně dostávat emaily, v nichž jí bylo vyhrožováno smrtí.

Proti Manafortovi přitom vystupovala nejen Chalupa. Jedna z nezávislých ukrajinských vládních agentur uveřejnila dokumenty, které poukazují na to, že Manafort obdržel od Ruskem sponzorované politické strany bývalého ukrajinského prezidenta Janukoviče 12,7 milionů dolarů v hotovosti. Sám Manafort tuto verzi vehementně popírá a tvrdí, že ohledně tohoto případu nebyl vyšetřovateli z Ukrajiny či z USA nikdy kontaktován. Nicméně nařčení byla natolik závažná, že se rozhodl z Trumpova týmu odstoupit.

Po Trumpově vítězství se do jeho týmu ovšem znovu vrátil a o celém incidentu začal tvrdit, že to bylo zosnované ukrajinskou vládou, která se snažila poškodit Trumpovu kandidaturu. Tuto verzi podpořila i ruská vláda. „Ukrajina výrazně zkomplikovala práci Trumpova volebního týmu tím, že rozšířila informaci, podle které měl Trumpův poradce Paul Manafort dostat peníze od ukrajinských oligarchů,“ uvedla v tiskovém prohlášení mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharova.

Hned několik vysokých ukrajinských politických představitelů navíc otevřeně kritizovalo Trumpovu kandidaturu. „Trump ohrožuje nejdůležitější hodnoty svobodného světa,“ napsal na svém Facebooku bývalý ministerský předseda Ukrajiny Jaceňuk.

Ukrajina v izolaci

Prezident Porošenko svého postoje prý nyní musí litovat, jelikož s ním Trumpovi lidé odmítají hovořit. Navíc údajně čelí vysokému tlaku na Ukrajině od lidí, kteří ho viní z chybného přístupu k americkým prezidentským volbám.

Několik Porošenkových oponentů se prý dokonce pokusilo tajně navázat styk s Washingtonem, nikdo z nich ovšem neuspěl. „Nikdo z Ukrajinců nemá k Trumpovi přístup; všichni se přitom zoufale snaží se k němu dostat, jsou za to ochotni nemálo zaplatit,“ cituje Politico slova jednoho z amerických konzultantů, jehož firma nedávno navázala kontakt s bývalým místopředsedou ukrajinské vlády za Janukoviče Jurim Bojkou. „Bojko, který je podobně jako Janukovič orientován na Rusko, zvažuje svou vlastní prezidentskou kampaň a jeho zástupci nabídli zaplatit velkou sumu peněz za to, aby se dostali k Trumpovi,“ uvádí Politico.