Prezident Donald Trump vydal koncem ledna exekutivní příkaz, kterým na devadesát dní pozastavil téměř veškeré financování Agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Důvodem je přezkoumání, zda tato pomoc skutečně slouží americkým zájmům. Tento krok způsobil omezení či zastavení mnoha programů po celém světě, nevyjímaje Česko.
Elon Musk, který vede ministerstvo pro efektivitu vlády (DOGE), navíc považuje USAID za kriminální organizaci, kterou je záhodno zrušit. Většina zaměstnanců agentury po celém světě už také dostala administrativní dovolenou.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Na světlo mezitím díky vyšetřování DOGE vyplouvají informace, co všechno USAID za poslední dekády financovala, přičemž mnohdy jde o velmi kontroverzní programy jako podpora transgenderového aktivismu v Guatemale.
Deník New York Post nyní přišel s informací, že USAID mimo jiné financovala i studium džihádisty a teroristy al-Káidy Anwara al-Awlakího.
Podle amerických představitelů měl al-Awlakí přímý kontakt s armádním psychiatrem Nidalem Hasanem, který v roce 2009 v texaském Fort Hoodu zastřelil třináct lidí. Awlakí byl zabit při útoku bezpilotního letounu v Jemenu v roce 2011 za vlády Baracka Obamy.
Nově zveřejněné dokumenty naznačují, že USAID financovala jeho školné na Coloradské státní univerzitě na základě podvodného tvrzení, že je jemenským občanem a má nárok na výměnné vízum. Awlakí se přitom narodil ve Spojených státech.
Dokument objevený investigativními novináři a zveřejněný na sociálních sítích naznačuje, že v červnu 1990 byl al-Awlakímu přiznán plný grant na studium. USAID ve formuláři uvedla, že al-Awlakí splňuje podmínky pro výměnné vízum. Dokument ale chybně uvádí jeho místo narození jako Saná, hlavní město Jemenu, což bylo údajně záměrné zkreslení informací.
Al-Awlakí, narozený v roce 1971 v Novém Mexiku jemenským rodičům, působil jako muslimský duchovní v několika městech USA. Kázal například v San Diegu, kde se údajně setkal s Chálidem al-Mihdhárem a Nawafem al-Hazmím, dvěma z únosců zapojených do útoků z 11. září 2001.
V roce 2006 byl zatčen v Jemenu pro podezření z teroristických vazeb. Od roku 2009 ho americké zpravodajské služby považovaly za nebezpečného radikála. Byl spojován se střelbou ve Fort Hood a pokusem o bombový útok na letadlo do Detroitu na Štědrý den 2009. V roce 2010 schválila Obamova administrativa operaci na jeho zajetí nebo likvidaci, což vedlo k jeho smrti při útoku dronem v Jemenu v září 2011.
Kvůli pochybnému financování USAID už se na Elona Muska obrátil i slovenský premiér Robert Fico, který si vyžádal informace o tom, kam přesně na Slovensko peníze z americké agentury mířily.
„Ohlášené zrušení USAID se dotýká i vnitřních záležitostí Slovenské republiky. Není pochyb o tom, že prostředky USAID byly na Slovensku využívány i k politickým účelům, k narušování politického systému a zvýhodňování některých politických stran,“ tvrdí Fico v dopisu Muskovi.
Vyžádal si proto informace o finančních tocích, aby se prokázalo, jaké neziskové organizace finanční pomoc od USAID čerpaly. „Abychom oddělili užitečné a prospěšné projekty od hrubého zasahování do vnitřních záležitostí Slovenské republiky,“ uvedl Fico.
Stejný požadavek se objevil i na evropské úrovni, kde německý europoslanec Petr Bystroň upozornil, že podle nových zjištění americké peníze ovlivňovaly politické prostředí v Evropě.
Na toto téma měl projev v europarlamentu, kde se ptal, zda jsou si jeho kolegové vědomi toho, že velká média v EU byla financována americkou vládou. „Včetně Spiegelu, Süddeutsche Zeitung, Le Monde, Guardianu, El País, La Repubbliky a dalších,“ jmenoval. Zmínil, že tyto listy spolupracovaly s mediální organizací OCCRP, která od americké vlády skrz různé organizace dostala 47 milionů dolarů. Americké financování přitom není v článcích vůbec zmíněno. „A novináři nemohou těmito prostředky vyšetřovat americké záležitosti,“ uvedl Bystroň.
Jeho frakce ESN (Evropa suverénních národů) pak chce, aby Evropský parlament zahájil vyšetřování amerického vlivu. Požaduje zákaz zásahů USAID a podobných organizací, dále sankce proti hlavním aktérům těchto manipulací a do třetice mechanismus na ochranu Evropy před transatlantickými volebními zásahy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič