Ráno 5. května jsem si jako obvykle u počítače zapnul Country rádio. Zaujal mne tam primátor Plzně Baxa, který vykládal, že v období 1948-1990 se nesmělo mluvit o osvobození Plzně a jihozápadních Čech americkou armádou. Teprve od roku 1990 se mohlo o účasti americké armády na osvobození republiky svobodně mluvit, proto se pořádají Slavnosti svobody, aspoň podle pana primátora. Takže jsou to vlastně Slanosti svobody slova. Pokud si pamatuji, vycházely v předlistopadové ČSSR noviny, které se jmenovaly Svobodné slovo. Když vidím tu současnou auto-cenzurovanou svobodu slova ve většině médií, ČT počínaje, kam se vlastenec vůbec nedostane, a pravda se krčí v koutě, v lepším případě, nemohu se zbavit dojmu, že pan Baxa by měl navštívit očaře, ušaře a možná i psychologa. Mnozí z nás, aspoň podle toho, jak volí, by měli pořádat každoročně a celoročně Slavnosti lži, pokrytectví, propagandy, politické korektnosti, mediální autocenzury, boje proti vlastenectví a vítězství německé historie. Svoboda slova a vítězství pravdy a lásky v pojetí německé EU.

Nebudu se zabývat osobou pana Baxy, a tím, co jsem o něm slyšel od mnoha obyvatel Plzně. Rovněž nebudu připomínat vojensky zcela zbytečné bombardování nejen Škodovky koncem války, stejně jako fakt, že někteří američtí důstojníci doslova nadržovali Němcům i po osvobození, ničili zásoby potřebné pro naši republiku a napomohli úniku před trestem části válečných zločinců, především příslušníků SS. To jistě těší nekonečně moudrého a morálně vyspělého starostu Řeporyjí, reprezentanta Fialovy ODS. V době Václava Klause si něco takového nedovedu v ODS představit.

O Plzni bez politické korektnosti

Moji předkové pocházejí z Plzně, Přeštic, Volduch, Mešna a dalších měst a vesnic na Plzeňsku a Rokycansku. Jedna babička měla obchod v Plzni, druhá v Rokycanech. Otec dělal tlumočníka pro americkou a ruskou armádu na jejich styku a strýc mi odkázal originální US helmu, divizní nášivky, důstojnický čepicový znak a dodnes neotevřenou konzervu americké vojenské kávy. V zastoupení Vojenského historického ústavu jsem se podílel na přípravách prvních slavností svobody a na můj popud tam přijelo první historické americké obrněné vozidlo M3 Scout. Mám v tamním kraji dost známých a kamarádů. Na Slavnosti svobody jezdím téměř pravidelně. O vojenskou historii se zajímám od svých dvanácti let. Proto mohu konstatovat, že tvrzení pana Baxy, ale i další informace na Seznamu jsou účelová propaganda.

Osvobození jihozápadní části ČSR americkou armádou se v období 1948-1988 nesmělo oficiálně slavit, protože naše republika jako spojenec SSSR byla s USA a Německem na hranici války. Nejvíce se blblo v padesátých letech. Proto se bohužel likvidovaly viditelné připomínky na americkou armádu, kterých ostatně nebylo mnoho. Fakta zmizela z osnov na základních a středních školách a nahradila je propaganda, což bylo samozřejmě stupidní a neúčinné. Dnes se děje v opačném gardu totéž s podporou většiny politiků a většiny médií. V hutích zmizelo německé kořistní dělo, které věnoval obci Dýšina jako pomník generál Harmon. Místo něj tam stojí pomník generála Pattona, velitele americké III armády. Nicméně, nikdo nezakazoval o Američanech mluvit a něco takového nepostihoval žádný zákon. Dokazuje to i písnička zesnulého Honzy Vyčítala, který určitě nebyl agitátorem komunistů. Pěje tam o otci, který vynadal učitelce za to, že ve škole vykládá žákům, že Plzeň osvobodila pouze Rudá armáda, ale nic o tom, že by ho za to někdo stíhal. V jihozápadních Čechách nanejvýš kazili vzduch zbytečně aktivní a podlézaví pitomci, dnes bychom je označili za aktivisty a našli v některých politických neziskovkách. Zatajit Američany nešlo. Kromě toho hloupá režimní protiamerická propaganda americkou armádu vlastně stále připomínala. Nicméně nelze přehlédnout, že vycházela ze stavu takzvané studené války, oboustranných lží a ideologické propagandy, která kupodivu pokračuje dodnes s neztenčenou aktivitou a pitomostí, kupodivu především ve prospěch koloniálního Německa. Kdysi se zatajovali Američani, dnes se urážejí Rusové. Po ukončení rušení vysílačů na základě Helsinských dohod informovala o historii rovněž americká Svobodná Evropa.