Mistrovství Evropy před několika dny skončilo, a zůstala po něm v řadě zemí jen hořká pachuť. Někteří účastníci museli cestovat k utkáním po celé Evropě a také do Asie, přičemž nalétali tisíce kilometrů, zatímco Britové odehráli většinu svých utkání doma a byli tak jasně zvýhodněni. Proč tak bývalí i současní činovníci UEFA (Unie evropských fotbalových asociací) rozhodli, je záhadou. Hrály snad zde znovu hlavní roli úplatky, jako za časů Michela Platiniho? Jen připomeňme, že naši fotbalisté museli odehrát zápas s Dánskem až v dalekém Baku.

Jak hodnotí samotní fotbalisté herní systém právě uplynulého mistrovství Evropy a také svérázné praktiky UEFA, jsme se zeptali některých zkušených hráčů, úspěšných reprezentantů z nedávné minulosti, i sportovních funkcionářů.

„Co se týká organizace zápasů, tak na tomto posledním mistrovství Evropy bylo téměř všechno špatně. Já takový herní systém nepamatuji a myslím si, že nebyl vůbec šťastný. Angličané byli nepřiměřeně zvýhodněni oproti ostatním mužstvům, to je bez debat. Těšilo mne, že naše reprezentace se s tím dobře srovnala a postoupila až do čtvrtfinále, byť musela nalétat tisíce kilometrů. Škoda, že nebyl nejlepším střelcem šampionátu vyhodnocen náš Patrik Schick, když nastřílel také nejvíce gólů. Opět dostal přednost mezinárodně více uznávaný Cristiano Ronaldo, který už má těch trofejí celou řadu,“ konstatoval například Jaroslav Netolička, bývalý reprezentační gólman slavné fotbalové generace, která získala bronz na mistrovství Evropy v Itálii nebo zlatou olympijskou medaili v Moskvě.

Proč je UEFA tvrdá jen k zemím ze střední Evropy?

Jako daleko větší problém, který ohrožuje bezpečí evropských fotbalistů, sportovních fandů, ale i obyvatel běžných měst „starého kontinentu“ při mezinárodních utkáních, se nyní jeví neurvalé chování britských chuligánů, kteří klidně zmlátí i děti fanoušků jiných mužstev, demolují stadiony a centra metropolí. Jejich agresivita má vzestupnou tendenci, a vedení UEFA zatím jen přihlíží, stejně jako britská vláda. Nejen z českých sociálních sítí, ale i ze zahraničních médií se ozývají kritické hlasy, aby tomu vedení Unie evropských fotbalových asociací udělalo přítrž. Pamětníci pak připomínají tragédii z Bruselu v roce 1985, kdy angličtí rowdies při utkání mezi Liverpoolem a Juventusem napadli italské fanoušky, přičemž se zřítila tribuna, a na stadionu pak zůstalo 39 mrtvých. Tehdejší britská vláda potom přijala vůči chuligánům tvrdá opatření. Populistu Borise Johnsona, současného britského premiéra, ale tento negativní trend jeho voličů zřejmě moc nevzrušuje.

Na druhou stranu, ale i mírné prohřešky hráčů z jiných států, zejména ze střední Evropy, UEFA velmi tvrdě trestá. Připomeňme jen postih slávistického Ondřeje Kúdely, který za neprokázanou rasistickou nadávku dostal stop před mistrovstvím Evropy na deset zápasů (čímž mu UEFA prakticky zničila kariéru, jelikož nemohl startovat ani v ME), ale Roofe z Glasgow Rangers, který zákeřným zákrokem prokopl lebku brankáři Ondřeji Kolářovi, dostal stopku pouze na čtyři utkání. Kúdela byl pak po zápase dokonce napaden pěstmi hráčem Kamarou za tiché asistence trenéra Glasgow – Stevena Gerrarda.

„Současná UEFA prezentuje rasismus naopak. K hráčům tmavší barvy pleti je daleko shovívavější při posuzování různých zákroků i strkanic než k ostatním. Roli při trestech také bohužel hraje národnost; Brit, Francouz či Němec nedostane tak přísný trest jako Čech či Polák. Co se však týká tvrdosti britských fotbalistů, tak ta je už letitá. Vzpomínám si, že při jednom přípravném utkání s nároďákem v Anglii mi Britové nemohli dát gól, a tak mne dva jejich obránci tak zpracovali v pokutovém území, že mě ze hřiště odvezli na nosítkách,“ zavzpomínal ještě medailový gólman Netolička.