Ministr školství Mikuláš Bek minulý týden prohlásil, že anglický jazyk by měl být povinný pro všechny žáky od první třídy a dokonce možná i ve školkách.

„Nevím, zdali si to pán uvědomuje, ale způsobí to plíživou degeneraci jak našeho krásného jazyka, tak i další nabourání české státnosti. Tomuto se dá zabránit, pokud nastoupí kompetentní ministr školství, kterému jde opravdu o celkový rozvoj našeho národa a ne jej postupně měnit na další anglosaskou kolonii,“ obává se Boris Latýn.

Především klade otázku, zda bychom neměli nechat na dětech a rodičích, který cizí jazyk budou mít jako první a hlavní.

„Za mých školních let si žáci mohli vybírat, v podstatě to bylo půl napůl angličtina a němčina. Ale byla i možnost francouzštiny, ruštiny či italštiny. Tehdy nikdo nemluvil o povinném jazyce, protože za předminulého (komunistického) režimu byla od páté třídy povinná ruština a každý byl alergický na toto slovo,“ vzpomíná na devadesátá léta.

Proto se podle něj volila jiná taktika na postupné zavedení povinné angličtiny, aby si toho větší část obyvatelstva nevšimla. Obrovský nástup amerických filmů, pohádek pro děti, firem z anglosaských států, které angličtinu hlava nehlava cpaly všude, kam to jen šlo. 

„Skoro nikoho ani nenapadlo, že za socialistických časů bylo všude všechno pouze česky a slovensky, nikde jste žádné nápisy v ruštině neviděli. Další rozdíl, ve kterém je propaganda a ‚měkká síla‘ Anglosasů daleko chytřejší, než tehdy byla ta sovětská. Uplynulo třicet let, všude jsou anglické nápisy a mluví se o povinném jazyce ne od páté třídy, jak to bylo tehdy s ruštinou, ale dokonce od předškolního věku,“ bilancuje.

Podle Borise Latýna je to špatně z několika důvodů. A říká to jako člověk, který působí v IT sektoru a se zákazníky komunikuje anglicky na denní bázi.

„Pokud bude dětem do hlav cpána angličtina od předškolního věku, nebudou pořádně cítit rozdíl mezi ní a mateřštinou, tím se sníží vazba k české zemi,“ obává se. Bude pro ně snadnější po škole zmizet za prací někam za oceán a domů se už nevrátit. My zaplatíme jejich vzdělání a vývoj, Anglosasové je dostanou zdarma. „Pak se, vychováni penězi, vrátí možná tak na důchod a k bezplatné zdravotní péči,“ dodává.

Zadruhé, pokud bude celá populace znát angličtinu, skupiny cizinců zde žijících nebudou mít žádný důvod se integrovat a učit češtinu.

„Už teď jsou takové velké skupiny cizinců, žijících v anglicky mluvících bublinách, kteří tu dlouho žijí a neumějí česky. A co teprve v budoucnu, pokud se to nezmění? Sdružení velkých korporací sem pozve 100 tisíc Indů a ti se česky nenaučí nikdy ani se nikdy neintegrují,“ nastiňuje.

Bránit se takovému vývoji přitom podle něj lze. Minimálně by dětem měla být zachována volba mezi angličtinou a němčinou. Jak připomíná, kolem nás jsou země, ve kterých žije 100 milionů německy mluvících obyvatel a znalost němčiny by pomohla k vzájemnému obchodu a spolupráci, vzájemné vazby by bránily větším konfliktům.