Pohádkově na tom vydělá ten, kdo ložiska bude vlastnit nebo provozovat. A protože Ukrajina podle českých geologů nemá takové know-how, USA by rády nad ložisky převzaly kontrolu a tím pádem by vyfoukly ty extra strategické suroviny dalším velmocem a samozřejmě i západní Evropě.

Dar z nebe, nebo danajský dar?

„Ony jsou pěkně barevné, třeba růžové, ale i šedivé, takže vypadají jako hlína,“ říká doc. RNDr. Jaroslav Marek, CSc. bývalý vysokoškolský pedagog, geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Těží se bagry a prý je to podobné jako povrchové dobývání hnědého uhlí nebo kaolínu. 

„Je to jako velké hliniště nebo cihelna. Ukrajina je tím známá, svým velkým počtem ložisek. Ale nejsou zas až tak koncentrovaná, není tam třeba 60 procent, ale třeba jen 7 nebo 8 procent, ale už se to upravit dál. I ta sloj není zcela čistá, takže se musí propírat. Pak se v takzvaných hutích koncentrují na čistý kov. Samozřejmě úprava je problematická k životnímu prostředí. Nedivme se proto, že je to pro Američany tak lákavé. Málokde na světě tyto zeminy najdete, a na Ukrajině je jich povícero. Když najdete ložisko, tak je to dobrý kšeft pro zemi, která to na svém území má. A tato ložiska nejsou moc veliká. To není jako uhelná pánev... 

Velmoci mají o ně obrovský zájem. Je to vlastně velký evropský i světový unikát, to, co je na Ukrajině, protože jinde ve světě jsou velká tak 300 nebo 400 metrů. A na Ukrajině je to třeba kilometr, ale také deset kilometrů dlouhá. Tím je tedy Ukrajina bohatá. Bohužel neumí je příliš těžit, protože to je technologicky velmi náročné. Ten, kdo získá monopol, na tom neuvěřitelně vydělá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz docent Marek.

Trocha geologie