Prvním snímkem je nedávná fotka ženského fotbalového týmu v USA, kdy před začátkem zápasu při hraní hymny všechny hráčky klečí, aby uctily zabitého černošského kriminálníka. Pouze brankářka stojí s rukou na srdci a vzdává čest hymně své vlasti.

Ta mu velmi připomněla ikonický snímek z roku 1936, který zachycuje nadšené hajlování dělníků přihlížejících slavnostnímu spuštění cvičné lodi Horst Wessel na vodu. „I zde uprostřed davu stál muž zachmuřeného vzezření se založenýma rukama, který se odmítl k nacistickému pozdravu připojit,“ poznamenává.

„Podobnost obou historických momentů je i v tom, že Horst Wessel byl člen nacistických oddílů SA, známý svým násilnickým chováním. Do dějin se zapsal tím, že napsal nacistickou hymnu a ve svých 22 letech v roce 1930 byl zabit německými komunisty,“ dodává Bašta.

Počínání rasistického politického hnutí Black Lives Matter (BLM) však, podle něj, má analogie nejen v Německu na počátku třicátých let, kdy politické akce byly doprovázeny násilnostmi, ale ještě více připomíná carské Rusko v únoru 1917. „Impérium se tehdy nacházelo v krizové situaci kvůli své účasti v první světové válce. Po třiceti měsících bojů, velkých lidských ztrát, demoralizace a hladu se v tehdejším hlavním městě Petrohradu vytvořila výbušná situace,“ připomíná někdejší diplomat.

Mimo jiné se tak stalo kvůli tomu, že se do anonymity metropole stáhly desítky tisíc zběhů a nejrůznějších lidí na okraji společnosti: Ti nakonec dokázali změnit původně poklidné protesty proti problémům se zásobováním v sociální bouře doprovázené rabováním. Důsledkem byla abdikace cara a vznik prozatímní vlády,“ podotýká.

„Takzvaná Únorová revoluce (co se odehrála v březnu) se prý velmi podobala tomu, co dnes pozorujeme ve Spojených státech – byla původně anonymní a jen chtěla svrhnout panovníka,“ píše s tím, že hnutí Black Lives Matte BLM také (podobně jako „žluté vesty“ ve Francii) nemá vůdce a jedním z jeho cílů je zabránit znovuzvolení Donalda Trumpa.

„Pandemie koronaviru ostatně válečné poměry připomíná. Protestní hnutí pak svým neskrývaným protibělošským a protiasijským rasismem zase připomíná nacismus a jeho teorii o nadřazených a podřadných rasách,“ dodává.

Protože se pokouší o diktaturu menšiny (13 % populace) nad většinou (minimálně 60 %), předpokládá Bašta, že velmi pravděpodobně dříve či později přivede zemi k recidivě války Severu proti Jihu.

Vzhledem k tomu, že nejviditelnější postavou Black Lives Matter je mrtvý George Floyd, výsledek konfrontace lze prý snadno odhadnout i přes masivní mediální podporu tohoto anticivilizačního hnutí.

„Ostatně, mám pocit, že současná podoba protestů začíná děsit i jejich původní sponzory, protože centra velkoměst v USA občas připomínají záběry z ‚arabského jara‘ před lety. Pan Soros a další zapomněli na to, že anarchie je jedna z nejhorších forem diktatury, sice nejvíce postihuje chudé, bezpečná však není pro nikoho,“ uzavírá Jaroslav Bašta svůj komentář.