Antibabiš už tak fungovat nebude. Průzkum ukázal, co Češi skutečně chtějí

12.02.2025 16:50 | Monitoring

Volební rok 2025, kdy se v říjnu rozhodne o tom, kdo další čtyři roky povede Českou republiku v čele vlády. Analýza NMS Market Research Czech ukazuje, jak je rozdělaná mapa politických stan, ale i podpory voličů. „Současná vláda i nyní čerpá značnou podporu zejména za svou ochranu demokracie a prozápadní směřování. V současné ekonomické situaci ale neočekáváme, že ochrana demokracie a Antibabiš na levicové liberály zafungují tak úspěšně jako v roce 2021,“ zaznělo v analýze, ze které vyplynulo, že většina české veřejnosti je zaměřená levicově.

Antibabiš už tak fungovat nebude. Průzkum ukázal, co Češi skutečně chtějí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna

S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny na podzim 2025 se politické strany připravují na klíčovou bitvu o hlasy voličů. Analýza politických postojů Čechů agentury NMS Market Research Czech ukazuje, že většina voličů preferuje silný, aktivistický stát s tradičnějšími a nacionalistickými hodnotami. Hnutí ANO, které dlouhodobě dominuje největšímu segmentu voličů – autoritativně levicovému – si udržuje silnou pozici. Naopak liberálně levicoví voliči, kteří jsou klíčoví pro potenciální porážku ANO, zatím nemají jasného reprezentanta.

Politické soupeření v Česku se dnes odehrává na dvou hlavních osách – ekonomické a kulturní. Zatímco ekonomická osa reflektuje tradiční střet mezi levicí a pravicí ohledně míry státních zásahů do ekonomiky, kulturní osa se zaměřuje na témata jako migrace, evropská integrace, LGBTQ+ práva nebo klimatická změna. Kombinace těchto dvou dimenzí ukazuje, že Češi obecně preferují silný stát s levicovějšími ekonomickými postoji, ale zároveň inklinují k tradicionalismu a nacionalismu v kulturních otázkách.

Anketa

Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?

hlasovalo: 9603 lidí
„Většina Čechů preferuje aktivistický stát, který hraje aktivní roli v hospodářské politice a snižuje rozdíly mezi bohatými a chudými,“ uvádí analýza Terezy Friedrichové. Zároveň však převládá nechuť k migraci a hlubší evropské integraci, přičemž pětina voličů tyto fenomény zcela odmítá.

Podle analýzy se téměř polovina českých voličů (48 %) nachází v segmentu autoritativní levice, který preferuje silný stát a uzavřenou společnost. Hnutí ANO zde díky své strategii dlouhodobě dominuje a dokázalo oslabit tradiční levicové strany jako ČSSD (nyní SOCDEM) nebo KSČM (dnes STAČILO!). „ANO si může dovolit směřovat ke středu, aniž ztratí levicové voliče, a zároveň cílit na ty, které více zajímají kulturní témata,“ vysvětluje analýza.

Naopak liberálně levicoví voliči, kteří tvoří 20 % elektorátu, nemají jasného reprezentanta. Tato skupina je klíčová pro vládní koalici a Piráty, pokud chtějí uspět proti ANO. „Pokud chce současná vládní koalice uvažovat o porážce hnutí ANO, bude muset získat hlasy právě těchto voličů,“ uvádí analýza. „Představitelem segmentu bývali Piráti, to už však dnes příliš neplatí. Liberálně levicoví voliči jsou segmentem, který nyní nemá jasného reprezentanta v podobě politické strany,“ doplňuje Friedrichová na síti X.

Liberálně levicový segment však zůstává neobsazený. Piráti, kteří se před minulými volbami snažili oslovit tuto skupinu, nedokázali svůj potenciál plně využít. „Liberálně levicoví voliči nemají jasného reprezentanta, což otevírá prostor pro vznik nové strany, která by kombinovala kulturní liberalismus s levicovými ekonomickými tématy,“ dodává analýza.

Na pravici existuje několik politických subjektů, které se snaží oslovit omezený počet pravicových voličů. Strany jako SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) nebo STAN se zaměřují na středopravou politiku a liberalismus. „Spojování do koalic typu SPOLU dává smysl, protože umožňuje budovat hegemonii skrze pozici hlavního vyzyvatele ANO,“ uvádí analýza.

Pravicové spektrum podle Friedrichové nepožívá takové podpory ve společnosti. Přesto je v tomto segmentu největší nabídka stran. „Pravicových voličů je v Česku pouze 17 %. Větší část tvoří autoritativně pravicoví voliči. Oproti segmentu liberálně levicových voličů je tento segment NADREPREZENTOVÁN, co se týče nabídky politických stran. O 17 % voličů (+ středové voliče) soutěží čtyři až pět stran,“ napsala Friedrichová.

Pro nadcházející volby budou podle analýzy zásadní témata, která strany dokážou nastolit. Opozice se pravděpodobně zaměří na ekonomická a protekcionistická témata, zatímco vládní strany budou zdůrazňovat ekonomický liberalismus a ochranu demokracie. „Úspěch vládní koalice bude záviset na tom, zda dokáže oslovit liberálně levicové voliče a zda kampaň ‚Antibabiš‘ bude stejně účinná jako v roce 2021,“ uzavírá analýza.

Friedrichová pak vyjádřila jisté pochybnosti stran toho, zda strategie ,Antibabiš‘ a ochrana demokracie v podání vlády Petra Fialy, bude pro nadcházející volby účinná. „Z tohoto segmentu současná vláda i nyní čerpá značnou podporu, zejména za svou ochranu demokracie a prozápadní směřování. V současné ekonomické situaci ale neočekáváme, že ochrana demokracie a Antibabiš na levicové liberály zafungují tak úspěšně jako v roce 2021,“ napsala Friedrichová.

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marian Kučera

Jiří Čunek byl položen dotaz

Podle čeho soudíte, že je slovní hodnocení slabost?

Vždyť přeci i to může být negativní a neřekne slovní hodnocení mnohdy víc než samotná známka? A když jste u těch negativních emocí u dětí, nemyslíte, že jich denně zažívají dost i bez nějakých známek?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 23 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

20:37 Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

Premiér Fiala se na podzim smál, když poslanec Vladimír Zlínský vznesl interpelaci, zda vláda nějak …